Jiří Rusnok se stal evropským guvernérem roku. Dokázal hladce přistát s devizovými intervencemi

Za ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů  získal guvernér České národní banky Jiří Rusnok od měsíčníku The Banker cenu evropský Guvernér roku. Rozhodnutí držet devizový kurz poblíž 27 korun za euro přijala ČNB v listopadu 2013 (krok je dodnes hodnocen ekonomy velmi rozdílně), loni v dubnu ho ukončila.

Jako další důvod pro ocenění označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.

V letech 2016 a 2017 ČNB také zpřísnila svá doporučení bankám týkající se poskytování hypotečních úvěrů. V rámci svého zákonného mandátu udržovat finanční stabilitu tím reagovala na vznikající spirálu mezi rostoucími cenami nemovitostí a zvyšující se poptávkou po hypotečních úvěrech. 

„Hladké ukončení kurzového závazku je pro mě odrazem týmového a odvážného ducha bankovní rady, skvělého odborného zázemí ČNB a výtečné spolupráce všech zúčastněných útvarů. Ocenění je pro mě potvrzením, že se nám podařilo ukončení měnového závazku pečlivě promyslet a připravit,“ uvedl podle tiskové zprávy centrální banky Jiří Rusnok. 

Mezinárodní magazín The Banker, který patří stejnému vydavatelství jako známý ekonomický deník The Financial Times, se již od roku 1926 zaměřuje na informace ze světového bankovnictví a finančnictví. O ceně rozhoduje redakce a odborná porota, která je složená z renomovaných ekonomů a bankéřů. Bývalý guvernér Miroslav Singer získal totéž ocenění pro rok 2014.

V říjnu loňského roku získal Rusnok rovněž za hladké ukončení intervencí ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, a to od magazínu GlobalMarkets.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že ocenění, které Rusnok získal, je úspěchem nejen pro guvernéra samotného, ale také a zejména pro ČNB jakožto instituci. Jde o další potvrzení toho, že podstatná část mezinárodní expertní komunity považuje ukončení intervenčního režimu ČNB a bezprostřední vývoj po něm za úspěšný, dodal analytik. 

„Podobná ocenění však neradno přeceňovat. Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. ,Učitel‘ tedy dle předpokladu chválí svého ,žáka‘ za dobře zvládnutý manévr,“ podotkl Kovanda. Podle něho se navíc v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata, zda má pravdu zrovna tento „učitel“. 

Kovanda navíc dodal, že  mezinárodní investoři, kteří spekulovali na posílení koruny po ukončení závazku, jsou v korunových aktivech stále „zainvestováni“. Může tedy stále nastat jejich hromadný „úprk“ z korunových aktiv, který by českou měnu silně rozkolísal. Nadále také dochází ke kumulaci ztráty České národní banky, kterou tato instituce bude umazávat dlouhé roky, ne-li desetiletí. „V tomto světle se udělení ceny jeví jako poněkud unáhlené,“ dodal ekonom. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 9 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 12 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026
Načítání...