Jiří Rusnok se stal evropským guvernérem roku. Dokázal hladce přistát s devizovými intervencemi

Za ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů  získal guvernér České národní banky Jiří Rusnok od měsíčníku The Banker cenu evropský Guvernér roku. Rozhodnutí držet devizový kurz poblíž 27 korun za euro přijala ČNB v listopadu 2013 (krok je dodnes hodnocen ekonomy velmi rozdílně), loni v dubnu ho ukončila.

Jako další důvod pro ocenění označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.

V letech 2016 a 2017 ČNB také zpřísnila svá doporučení bankám týkající se poskytování hypotečních úvěrů. V rámci svého zákonného mandátu udržovat finanční stabilitu tím reagovala na vznikající spirálu mezi rostoucími cenami nemovitostí a zvyšující se poptávkou po hypotečních úvěrech. 

„Hladké ukončení kurzového závazku je pro mě odrazem týmového a odvážného ducha bankovní rady, skvělého odborného zázemí ČNB a výtečné spolupráce všech zúčastněných útvarů. Ocenění je pro mě potvrzením, že se nám podařilo ukončení měnového závazku pečlivě promyslet a připravit,“ uvedl podle tiskové zprávy centrální banky Jiří Rusnok. 

Mezinárodní magazín The Banker, který patří stejnému vydavatelství jako známý ekonomický deník The Financial Times, se již od roku 1926 zaměřuje na informace ze světového bankovnictví a finančnictví. O ceně rozhoduje redakce a odborná porota, která je složená z renomovaných ekonomů a bankéřů. Bývalý guvernér Miroslav Singer získal totéž ocenění pro rok 2014.

V říjnu loňského roku získal Rusnok rovněž za hladké ukončení intervencí ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, a to od magazínu GlobalMarkets.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že ocenění, které Rusnok získal, je úspěchem nejen pro guvernéra samotného, ale také a zejména pro ČNB jakožto instituci. Jde o další potvrzení toho, že podstatná část mezinárodní expertní komunity považuje ukončení intervenčního režimu ČNB a bezprostřední vývoj po něm za úspěšný, dodal analytik. 

„Podobná ocenění však neradno přeceňovat. Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. ,Učitel‘ tedy dle předpokladu chválí svého ,žáka‘ za dobře zvládnutý manévr,“ podotkl Kovanda. Podle něho se navíc v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata, zda má pravdu zrovna tento „učitel“. 

Kovanda navíc dodal, že  mezinárodní investoři, kteří spekulovali na posílení koruny po ukončení závazku, jsou v korunových aktivech stále „zainvestováni“. Může tedy stále nastat jejich hromadný „úprk“ z korunových aktiv, který by českou měnu silně rozkolísal. Nadále také dochází ke kumulaci ztráty České národní banky, kterou tato instituce bude umazávat dlouhé roky, ne-li desetiletí. „V tomto světle se udělení ceny jeví jako poněkud unáhlené,“ dodal ekonom. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
14:59Aktualizovánopřed 6 mminutami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
před 3 hhodinami

Inflace i vysoké životní náklady mohou ovlivnit výsledek maďarských voleb

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.
před 19 hhodinami

Vláda odkládá státní podporu hypoték pro mladé rodiny

Plánovaná státní podpora hypoték pro mladé rodiny a potřebné profese se zatím nekoná. V aktuální hospodářské strategii chybí. Prioritou kabinetu je dokončení úpravy stavebního zákona.
včera v 06:00

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy

Paliva o víkendu mírně zdraží, stát zvýšil cenové stropy pro sobotu, neděli a pondělí. Nafta zdraží o 70 haléřů na 45,90 koruny za litr, benzin o 18 haléřů na 41,95 koruny za litr. V pátek nafta na čerpacích stanicích podle předchozího rozhodnutí kabinetu výrazně zlevnila. Na mnohých místech ji prodejci nabízeli za 45,20 koruny za litr, tedy za maximální možnou cenu stanovenou ministerstvem financí. Ceny benzinu jsou u pump většinou nižší než cenový strop, který činí 41,77 koruny za litr.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Šéfka MMF zařadila Řecko mezi přední ekonomiky eurozóny

Ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová na akci fondu před jarním zasedáním označila Řecko za jednu z nejvýkonnějších ekonomik eurozóny.
10. 4. 2026

Nezaměstnanost v březnu klesla na pět procent

Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla proti únoru o dvě desetiny procentního bodu na rovných pět procent, vyplývá z čerstvě zveřejněných údajů Úřadu práce ČR. Lidí bez práce ubylo o 9367, úřady evidovaly ke konci měsíce 372 338 uchazečů o zaměstnání. Počet volných míst stoupl o 1840, úřady nabízely 91 545 pracovních pozic.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Indie ztrácí kvůli blízkovýchodní válce reputaci i prosperitu a tíhne k Rusku

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.
10. 4. 2026
Načítání...