Za ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů získal guvernér České národní banky Jiří Rusnok od měsíčníku The Banker cenu evropský Guvernér roku. Rozhodnutí držet devizový kurz poblíž 27 korun za euro přijala ČNB v listopadu 2013 (krok je dodnes hodnocen ekonomy velmi rozdílně), loni v dubnu ho ukončila.
Jiří Rusnok se stal evropským guvernérem roku. Dokázal hladce přistát s devizovými intervencemi
Jako další důvod pro ocenění označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.
V letech 2016 a 2017 ČNB také zpřísnila svá doporučení bankám týkající se poskytování hypotečních úvěrů. V rámci svého zákonného mandátu udržovat finanční stabilitu tím reagovala na vznikající spirálu mezi rostoucími cenami nemovitostí a zvyšující se poptávkou po hypotečních úvěrech.
„Hladké ukončení kurzového závazku je pro mě odrazem týmového a odvážného ducha bankovní rady, skvělého odborného zázemí ČNB a výtečné spolupráce všech zúčastněných útvarů. Ocenění je pro mě potvrzením, že se nám podařilo ukončení měnového závazku pečlivě promyslet a připravit,“ uvedl podle tiskové zprávy centrální banky Jiří Rusnok.
Mezinárodní magazín The Banker, který patří stejnému vydavatelství jako známý ekonomický deník The Financial Times, se již od roku 1926 zaměřuje na informace ze světového bankovnictví a finančnictví. O ceně rozhoduje redakce a odborná porota, která je složená z renomovaných ekonomů a bankéřů. Bývalý guvernér Miroslav Singer získal totéž ocenění pro rok 2014.
V říjnu loňského roku získal Rusnok rovněž za hladké ukončení intervencí ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, a to od magazínu GlobalMarkets.
Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že ocenění, které Rusnok získal, je úspěchem nejen pro guvernéra samotného, ale také a zejména pro ČNB jakožto instituci. Jde o další potvrzení toho, že podstatná část mezinárodní expertní komunity považuje ukončení intervenčního režimu ČNB a bezprostřední vývoj po něm za úspěšný, dodal analytik.
„Podobná ocenění však neradno přeceňovat. Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. ,Učitel‘ tedy dle předpokladu chválí svého ,žáka‘ za dobře zvládnutý manévr,“ podotkl Kovanda. Podle něho se navíc v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata, zda má pravdu zrovna tento „učitel“.
Kovanda navíc dodal, že mezinárodní investoři, kteří spekulovali na posílení koruny po ukončení závazku, jsou v korunových aktivech stále „zainvestováni“. Může tedy stále nastat jejich hromadný „úprk“ z korunových aktiv, který by českou měnu silně rozkolísal. Nadále také dochází ke kumulaci ztráty České národní banky, kterou tato instituce bude umazávat dlouhé roky, ne-li desetiletí. „V tomto světle se udělení ceny jeví jako poněkud unáhlené,“ dodal ekonom.
