Česká národní banka na počátku dubna – těsně před ukončením intervencí proti posilující koruně – na devizovém trhu vynaložila zhruba 18 miliard korun za nákup eur. Celkově tak od listopadu 2013 do 6. dubna 2017 vydala centrální banka na intervence více než dva biliony korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ČNB zveřejnila.
Na intervence počátkem dubna padlo v přepočtu asi 133 milionů každou hodinu
Rekordní měsíční objem intervencí zaznamenala ČNB v březnu, kdy vynaložila zhruba 520 miliard korun za nákup eur. Důvodem byl tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.
Česká národní banka pak v dubnu stačila v rámci svého intervenčního režimu nakoupit devizy v objemu zhruba 17,6 miliardy korun. „Vzhledem k tomu, že intervenční režim ukončila po poledni 6. dubna, za každou hodinu tak v měsíci dubnu vydala na obranu kurzového závazku přibližně 133 milionů korun. To vypovídá o mohutném spekulativním tlaku, jehož síle nemohla dále odolávat a byla nucena režim ukončit,“ konstatuje hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Ekonom Dřímal o intervencích ČNB (zdroj: ČT24)
Ačkoli tak objem devizových rezerv v držení ČNB ke konci května poprvé od března 2016 meziměsíčně klesl, stále se jejich výše pohybuje kolem úrovně 70 procent hrubého domácího produktu a patří k nejvyšším na světě. „Vyšší objem devizových rezerv v poměru k HDP vykazují například švýcarská nebo japonská centrální banka. Ty však mají ve své ‚gesci‘ měny – frank a jen – považované za světové ‚bezpečné přístavy‘. Něco takového o koruně rozhodně říci nelze,“ vysvětluje Kovanda.
„Mohutný spekulativní kapitál, který ČNB v prvním kvartále letošního roku ukvapeným prodloužením ‚tvrdého závazku‘ přilákala, nyní brání výraznějšímu posílení české měny, jež tak i dva měsíce po ukončení intervenčního režimu zůstává podhodnocená,“ dodává. To podle něho zvyšuje pravděpodobnost, že ČNB přistoupí k prvnímu zvýšení úrokových sazeb za téměř deset let, tedy od února 2008, už letos, možná již během třetího čtvrtletí.
Podle ČNB růst devizových rezerv nevadí
Režim devizových intervencí zahájila ČNB s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korunám za euro kvůli obavám z deflace. V současnosti se koruna obchoduje kolem 26,30.
ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku. ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.
Během celé doby kurzového závazku skoupila ČNB eura za 2050 miliard korun.
Za celou dobu trvání kurzového závazku skoupila ČNB eura za 2050 miliard korun. Z toho více než polovinu (1150 miliard) během pouhých čtyř měsíců roku 2017. Devizové rezervy se především kvůli masivním intervencím nafoukly ze zhruba 900 miliard korun v říjnu 2013 (22 % HDP) na 3355 miliard v dubnu 2017 (71 % HDP).
Devizové intervence ČNB
Za aktuálním poklesem objemu rezerv centrální banky v korunovém vyjádření je podle ekonoma Komerční banky (KB) Marka Dřímala přecenění cizoměnových aktiv, které devizové rezervy tvoří, a to kvůli květnovému posílení koruny. „Česká měna totiž květen uzavřela proti euru na úrovni 26,35 koruny za euro, je tedy zhruba o 2,5 procenta silnější vůči hodnotě kurzového závazku,“ konstatuje Dřímal.
Podle odhadů analytiků KB politika slabé koruny české ekonomice pomohla. „Rychleji rostly exporty, zaměstnanost a mzdy, výrazně se snížil podíl nezaměstnaných. Otázkou však je, jestli bylo nutné prodloužení intervencí až do dubna 2017. ČNB ale raději volila opatrnou strategii, než aby riskovala, že dřívější konec intervencí přinese do ekonomiky šok,“ říká Dřímal.
Mezi náklady intervencí patří dražší dovozy pro spotřebitele i firmy, prostředí extrémně nízkých výnosů, které pomohlo k rychlému růstu cen nemovitostí, a také budoucí ztráty ČNB z přecenění devizových rezerv.
Příliv spekulativního kapitálu zároveň kurz koruny nadále ovlivňuje. „Pro posílení české měny je nutné, aby na trh přišli noví investoři, a to například díky očekávanému zvyšování sazeb ČNB. Předpokládáme, že k němu dojde na konci letošního roku,“ uvádí Dřímal.
obrázek
Pokud by však na světových trzích nastal nějaký problém typu růstu nervozity, zpomalení nějaké významné ekonomiky, šance na růst sazeb ČNB by klesly a část zahraničních investorů by se z českého trhu mohla stáhnout. „To by se zřejmě projevilo i ve výraznějším oslabení koruny, klidně zpět nad úroveň 27 korun za euro,“ dodává Dřímal.