Trh práce se otřese v základech. K zásadním změnám dochází se čtvrtou průmyslovou revolucí, respektive s digitální revolucí 4.0. Podle koncepčních materiálů české vlády zanikne v tuzemsku v následujících dvaceti letech kvůli robotizaci více než 400 tisíc pracovních míst, zmiňuje studie Iniciativa práce 4.0. A u dalšího milionu a půl dojde k zásadním změnám. Podle ministra průmyslu a obchodu Jiřího Havlíčka (ČSSD) je ale důležité to, že Česko vede na toto téma debatu a již vytyčilo základní směry, kudy se ubírat, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.
Čtvrtá - digitální - průmyslová revoluce se blíží: V Česku podle odhadů zanikne 400 tisíc pracovních míst
O jak velké změny může jít, už před zhruba měsícem naznačil slovenský ministr práce, sociálních věcí a rodiny Ján Richter (SMER-SD). Na společném jednání české a slovenské vlády, českých a slovenských odborů a zaměstnavatelů uvedl konkrétní příklad karosárny u Bratislavy, která zaměstnávala 1200 lidí. Po zavedení robotů zůstala jen desetina zaměstnanců.
Sobotkova vláda nicméně již před tři čtvrtě rokem schválila dokument ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nazvaný Průmysl 4.0, jehož cílem je udržet a posílit konkurenceschopnost Česka v éře digitální průmyslové revoluce. Podle Havlíčka tento dokument není jen dílem MPO, ale vznikal odspoda, na základě námětů, které vzešly ze Svazu průmyslu, z podnikatelské i akademické sféry. „Ministerstvo poskytlo zastřešení a jsem rád, že to vzniklo díky spolupráci stran. Máme tři čtvrtě roku a určitý posun už jsme zaznamenali,“ konstatuje Havlíček.
Podle něho je přínos především v tom, že se vede samotná debata. „To je základní předpoklad, abychom se mohli posouvat dále. Dokument je iniciační, popisuje, co je Průmysl 4.0, a naznačuje, kterým směrem by se průmysl mohl v Česku vyvinout. A také navrhuje možná opatření, která je potřeba přijmout,“ říká ministr. A dodává, že je potřeba o dalších krocích vést diskusi, což se i děje, protože MPO zastřešuje výbor pro Průmysl 4.0 a ten se nedávno sešel a naznačily se určité směry, kterými se Česko dále bude ubírat.
Ministr také míní, že se vše děje včas a že Česko příliš nezaostává v tom, co dělá v rámci čtvrté průmyslové revoluce. „Patříme na špičku zemí EU, po Německu nepochybně nemáme žádné výrazné zpoždění a patříme mezi lídry EU. Teď je to skutečně o tom připravit vhodná legislativní opatření, připravit vhodné podpůrné programy a taky adaptovat vzdělávací systém na potřeby průmyslu do budoucna,“ míní.
To, že se vláda skutečně snaží, oceňuje i zakladatel a ředitel Centra umělé inteligence ČVUT Michal Pěchouček. „Vláda se snaží a pracuje i s akademickou sférou a myslím si, že iniciativa určitě nějaké ovoce přinese. Ale kdybych měl říci, do jaké míry je česká společnost připravena na změnu na pracovním trhu, tak si myslím, že je velmi nepřipravená. Primárně je to dáno tím, že je tu hodně práce, která se stane předmětem automatizace, a to nejen robotické, ale i s pomocí umělé inteligence. A to v kancelářských, manažerských a obchodních profesích nebo těch, které se týkají dopravy,“ říká.
Podle něho nicméně bude spektrum nahrazené práce velmi široké. „To je první důvod, proč nejsme připraveni. Druhým je nepřipravenost vzdělávacího systému, který vyniká jistou konzervativností a nízkou mírou připravenosti na trh práce, který neznáme, a za třetí podnikatelské prostředí. My musíme být ne ti, kteří budou následovat nové trendy, ale ti, kteří je budou utvářet a budou součástí změny,“ říká Pěchouček. A dodává, že český byznys by změnu měl spolurealizovat a vymýšlet.
„Myslím si, že u nás podpora je malá. Prostředí pro podporu vzniku startupů a vytváření technologických společností, zejména malých, a pro podporu podnikatelsko-technologického rizika je na velmi nízké úrovni,“ zmínil Pěchouček.
Špicar: Pro Česko šance přestat být levnou montovnou
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara musí být 4. průmyslová revoluce pro Česko tématem mnohem důležitějším než pro naprostou většinu ostatních ekonomik EU, protože Česko je na průmyslu nejvíce závislou ekonomikou. „To znamená, že čtvrtá průmyslová revoluce nás zasáhne více než kohokoliv jiného, proto je potřeba se jí vážně zabývat. Bude to pro nás velké riziko i příležitost. Riziko z toho pohledu, že mnoho zaměstnání či mnoho pracovních míst, která lze automatizovat a robotizovat, bude automatizováno a robotizováno,“ říká Špicar.
Doplňuje však, že je to i příležitost, jak se dostat z „nevděčné, nepříjemné pozice levné ekonomiky“. „Z té subdodavatelské, která má omezený počet finálních výrobců, která je závislá na zahraničním kapitálu, se dostat do pozice kvalitativně mnohem vyšší. Do pozice ekonomiky zaměřené na výrobu s vyšší přidanou hodnotou, kde spolupracují podniky s univerzitami a kde to celé podporuje stát,“ vysvětluje.
Příležitost tady podle Špicara je a začátek nebyl až tak špatný. „Ministr to zmínil, ten základní dokument vznikl v trilaterální spolupráci, která tady není úplně běžná, aby spolupracoval stát, zaměstnavatelé a akademická půda,“ říká.
Ze zmíněné studie plyne, že na trhu má zaniknout 400 tisíc pracovních míst. Nejvíce jsou ohroženi zaměstnanci s nízkou kvalifikací, které je možné snadno nahradit stroji. Na druhé straně jsou i profese, kterých se digitalizace tolik nedotkne, v některých profesích se naopak očekává i nárůst, například u pracovníků, kteří se zabývají výpočetní technikou, IT a vývojem softwaru, správců sítí a software analytiků.
„A rovněž, pokud se podaří udržet sociální a daňový systém, se změny nedotknou například péče nebo oblasti zdravotnictví,“ uvedl vedoucí Oddělení strategií a trendů EU při Úřadu vlády Aleš Chmelař.