Pražská burza po několika dnech ztrát stoupla. Evropa nejdříve klesala, ale pak přešla k ziskům

Ve znamení postupného růstu začala čtvrtek pražská burza, den pak uzavřel její index PX v plusu 2,72 procenta na 709,15 bodu. Toto posílení ale smazalo jen malou část z nedávných ztrát, kdy burza padala několik dnů v řadě. Hlavní evropské indexy se ještě před třetí hodinou odpolední pohybovaly v záporném teritoriu - více než jedno procento, některé i dvě. Ale nakonec stouply většinou o více než dvě procenta, také díky kroku britské centrální banky. Akcie v asijsko-pacifickém regionu den uzavřely v minusových hodnotách, výrazně ztratil australský index S&P/ASX 200. Akcie ve Spojených státech po nedávných hlubokých propadech dokázaly uzavřít obchodování se zisky.

Pražskou burzou zmítaly tento týden obavy z dopadů šíření nového koronaviru na ekonomiku a padla na nejnižší hodnoty za jedenáct let. Například ve středu klesl o 6,48 procenta na 690,37 bodu. Čtvrtek naopak nabídl růst indexu a některých hlavních akcií. 

Posílení ve čtvrtek zaznamenala většina hlavních emisí pražské burzy. Nejvíce si polepšily cenné papíry Avastu, a to o 12,88 procenta na 92 korun. Posílily také třeba akcie energetické firmy ČEZ nebo Moneta Money Bank, které patřily k nejobchodovanějším emisím. Akcie ČEZ zdražily o 2,30 procenta na 382,60 koruny a akcie Monety o 1,20 procenta na 50,40 koruny.

Oslabily naopak třeba cenné papíry textilní společnosti Pegas Nonwovens, které zlevnily o 8,18 procenta na 494 korun. Ztrácely také akcie Komerční banky, které odepsaly 4,24 procenta na 465 korun.

Také Evropa rostla, i díky Britům

Celoevropský index Stoxx 600 vzrostl o 2,91 procenta, stouply i další. Francouzský CAC 40 (o 2,68 %), německý DAX (+2,0 %) a britský FTSE 100 (+1,4 %).

Britská centrální banka ve čtvrtek snížila svou základní úrokovou sazbu na 0,1 procenta, což je nejníže v historii. Teprve před týdnem přitom Bank of England úrok snížila o půl procentního bodu na 0,25 procenta, aby zmírnila negativní dopady krize kolem koronaviru na ekonomiku. Banka ve čtvrtek také uvedla, že prohloubí nákupy dluhopisů, aby tak posílila likviditu.

Australský index S&P/ASX 200 uzavřel čtrteční obchodování poklesem o 3,4 procenta a japonský Nikkei 225 o procento. Hongkongský Hang Seng přišel o 2,6 procenta a šanghajský SSE Composite Index o necelé procento.

Americké indexy končily se ziskem

Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek po nedávných hlubokých propadech dokázaly uzavřít obchodování se zisky. Podpořila je další nouzová opatření světových vlád na pomoc ekonomice a finančním trhům. Ta mají odvrátit hlubokou a dlouhotrvající recesi, kterou by mohla vyvolat krize kolem šíření nového koronaviru. Na devizovém trhu zpevňoval dolar.

Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, přidal 0,95 procenta a uzavřel na 20 087,40 bodu. Širší index S&P 500 stoupl o 0,47 procenta na 2409,41 bodu. Index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 2,30 procenta na 7150,58 bodu. Čtvrteční zisky přesto zdaleka nedokázaly vyrovnat ztráty, jaké hlavní americké indexy utrpěly za poslední měsíc.

Americká centrální banka (Fed) se dohodla s dalšími devíti zahraničními centrálními bankami na swapových operacích, v jejichž rámci od nich bude přijímat cizí měny a poskytovat za ně dolary.

Fed oznámil, že cílem opatření je pomoci uspokojit poptávku po dolarech a zmírnit napětí na finančních trzích, za kterým stojí obavy z ekonomických dopadů koronaviru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 18 mminutami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 17 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...