Pražská burza je nejníže za tři roky. Padají evropské i americké akcie

Pražská burza se v pátek propadla na nejslabší úroveň za zhruba tři roky. Index PX klesl o 2,80 procenta na 962,89 bodu. Nižší byl naposledy na konci února roku 2017. Oslabily téměř všechny hlavní emise pražské burzy. Propadem uzavřely den také evropské akciové indexy (většinou přes tři procenta). Americké akcie nakonec zavřely ve výrazně menších ztrátách než se přes den občas pohybovaly.

V Praze v pátek nejvýrazněji zlevnily akcie bankovní skupiny Erste, které odepsaly více než pět procent a spadly na nejnižší cenu od srpna 2016. Za týden klesl index PX o 1,5 procenta.  

Pražská burza zaznamenala v posledních dvou týdnech několik výrazných oslabení. Už koncem minulého týdne se dostala na nejslabší úroveň od června roku 2017. Poté sice index PX začátkem tohoto týdne dvakrát posílil, ale další ztráty toto posílení zcela smazaly. Podle analytiků oslabují akciové trhy po celém světě kvůli obavám z dopadů šíření nového koronaviru.

Evropské burzy ve znamení poklesu

Evropské akcie se v pátek kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index Stoxx 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters. Britský FTSE 100 ztratil 3,62 procenta, německý DAX 3,37 % a francouzský CAC 40 pak 4,14 %.

Na poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely ropné a plynárenské společnosti. Ty se dostaly pod tlak kvůli propadu cen ropy, za kterým stál krach rozhovorů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců o rozsáhlejším snížení těžby.

Americký index Dow Jones zavřel obchodování v poklesu 0,98 procenta, S&P 500 ztratil 1,71 % a Nasdaq pak 1,87 %. Přitom přes den se ztráty pohybovaly i přes tři procenta. 

Těžké akciové týdny

Akcie na vyspělých trzích po celém světě zažívají propad zejména v posledních dvou týdnech – po výrazném rozšíření koronaviru v Itálii. 

Například ve Spojených státech akcie zažily minulý týden největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se prohloubil kvůli obavám, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi. Za celý minulý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Ztráty zaznamenaly indexy i za celý měsíc. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.

Tento týden pak americké burzy procházely výraznými výkyvy jak na houpačce – v pondělí prudce nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru. Trend narušily až čtvrtek a pátek, kdy došlo k propadům. Většinou šlo o více než tříprocentní ztráty či zisky během jediného dne.

Jen krátkodechý pozitivní účinek mělo úterní rozhodnutí americké centrální banky snížit základní sazbu o půl procenta, o den později pak podobný krok udělala kanadská centrální banka. Finanční výpomoc chudším a rozvíjejícím se státům přislíbily Mezinárodní měnový fond i Světová banka. 

Hlavní evropské indexy pak tento týden většinou ztrácely méně, ale zato pravidelně. Každý den více než jedno procento.  Výjimkou je pátek, kdy se ztráty zvýšily výrazně přes tři procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 10 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...