Pražská burza je nejníže za tři roky. Padají evropské i americké akcie

Pražská burza se v pátek propadla na nejslabší úroveň za zhruba tři roky. Index PX klesl o 2,80 procenta na 962,89 bodu. Nižší byl naposledy na konci února roku 2017. Oslabily téměř všechny hlavní emise pražské burzy. Propadem uzavřely den také evropské akciové indexy (většinou přes tři procenta). Americké akcie nakonec zavřely ve výrazně menších ztrátách než se přes den občas pohybovaly.

V Praze v pátek nejvýrazněji zlevnily akcie bankovní skupiny Erste, které odepsaly více než pět procent a spadly na nejnižší cenu od srpna 2016. Za týden klesl index PX o 1,5 procenta.  

Pražská burza zaznamenala v posledních dvou týdnech několik výrazných oslabení. Už koncem minulého týdne se dostala na nejslabší úroveň od června roku 2017. Poté sice index PX začátkem tohoto týdne dvakrát posílil, ale další ztráty toto posílení zcela smazaly. Podle analytiků oslabují akciové trhy po celém světě kvůli obavám z dopadů šíření nového koronaviru.

Evropské burzy ve znamení poklesu

Evropské akcie se v pátek kvůli obavám z negativních hospodářských důsledků nového typu koronaviru propadly na téměř sedmiměsíční minimum. Panevropský akciový index Stoxx 600 klesl o 3,67 procenta na 366,8 bodu. Uzavřel tak na nejnižší úrovni od poloviny loňského srpna, napsala agentura Reuters. Britský FTSE 100 ztratil 3,62 procenta, německý DAX 3,37 % a francouzský CAC 40 pak 4,14 %.

Na poklesu akciového trhu se velkou měrou podílely ropné a plynárenské společnosti. Ty se dostaly pod tlak kvůli propadu cen ropy, za kterým stál krach rozhovorů Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejích spojenců o rozsáhlejším snížení těžby.

Americký index Dow Jones zavřel obchodování v poklesu 0,98 procenta, S&P 500 ztratil 1,71 % a Nasdaq pak 1,87 %. Přitom přes den se ztráty pohybovaly i přes tři procenta. 

Těžké akciové týdny

Akcie na vyspělých trzích po celém světě zažívají propad zejména v posledních dvou týdnech – po výrazném rozšíření koronaviru v Itálii. 

Například ve Spojených státech akcie zažily minulý týden největší týdenní propad od globální finanční krize v roce 2008. Výprodej akcií se prohloubil kvůli obavám, že rychle se šířící onemocnění způsobené novým typem koronaviru může způsobit recesi. Za celý minulý týden index Dow Jones klesl o 12,4 procenta, Nasdaq o 10,5 procenta a S&P 500 o 11,5 procenta. Ztráty zaznamenaly indexy i za celý měsíc. Kromě finančních trhů má postup nemoci stále více dopad rovněž na reálnou ekonomiku mnoha zemí.

Tento týden pak americké burzy procházely výraznými výkyvy jak na houpačce – v pondělí prudce nahoru, v úterý dolů, ve středu nahoru. Trend narušily až čtvrtek a pátek, kdy došlo k propadům. Většinou šlo o více než tříprocentní ztráty či zisky během jediného dne.

Jen krátkodechý pozitivní účinek mělo úterní rozhodnutí americké centrální banky snížit základní sazbu o půl procenta, o den později pak podobný krok udělala kanadská centrální banka. Finanční výpomoc chudším a rozvíjejícím se státům přislíbily Mezinárodní měnový fond i Světová banka. 

Hlavní evropské indexy pak tento týden většinou ztrácely méně, ale zato pravidelně. Každý den více než jedno procento.  Výjimkou je pátek, kdy se ztráty zvýšily výrazně přes tři procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 16 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 19 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
včeraAktualizovánovčera v 15:18

VideoVálka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl

Zamrzlá válka mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na druhé má dopad na ekonomická odvětví a komunity tisíce kilometrů daleko. Postihla například srílanský čajový průmysl, který zaměstnává téměř 2,5 milionu lidí. Trhy Blízkého východu tvoří víc než polovinu exportu cejlonského čaje. Odbyt se s válkou v Íránu výrazně proměnil. „Začalo to 28. února. Na následující aukci se ceny čaje propadly o dvacet procent. A dvacet procent čaje se na aukci vůbec neprodalo,“ uvedl předseda Asociace obchodníků s cejlonským čajem Lusantha de Silva. Dovoz cejlonského čaje do Íránu ze dne na den skončil. Teherán přitom do války odebíral téměř polovinu srílanské produkce, ročně za 680 milionů dolarů. Majitelé plantáží tak stojí před zásadními změnami.
včera v 06:30

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
21. 5. 2026

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
21. 5. 2026
Načítání...