Praha přidá 46 milionů korun do fondu na podporu podnikatelů

Magistrát hlavního města přidá 46 milionů korun do svého záručního fondu COVID Praha na podporu podnikatelů postižených opatřeními proti koronaviru. Celková částka vložená do fondu tak je 646 milionů. O navýšení rozhodli radní. Praha vytvořila program poté, kdy nebylo možné, aby se místní podnikatelé hlásili do vládního programu COVID II. Záruky pro město vyřizovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Původně vložených 600 milionů zaručí podnikatelům úvěry za 1,4 miliardy. ČMZRB nyní dokončuje rozdělování částky. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pátek sdělil, že proti předpokladům bude možné zaručit úvěry až za 1,55 miliardy a podpořit tak více žadatelů.

Peníze na navýšení částky vezme město, stejně jako dříve, z evropských peněz původně určených na dotace v oblasti inovací. Praha nemůže pro podobné účely použít peníze z rozpočtu města.

COVID Praha pražský magistrát schválil v dubnu v reakci na koronavirovou krizi a fakt, že pražští podnikatelé nemohli žádat o půjčky z prvních dvou státních programů. Program hlavního města měl stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé žádali o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha za půjčky ručí do 80 procent. Program se vztahoval na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.

Živnostníci a firmy podle statistiky České národní banky (ČNB) čerpali ze záručních programů COVID II, III a Praha k 26. červnu zhruba deset miliard korun. ČMZRB do 29. června schválila v těchto programech žádosti za 15,3 miliardy korun. 

Praha sníží běžné výdaje rozpočtu o 613,5 milionu korun

Pražský magistrát zároveň sníží běžné výdaje v letošním rozpočtu o 613,5 milionu korun, o nejvyšší částky přijdou magistrátní odbory hospodaření s majetkem a dopravy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Důvodem jsou právě výpadky financí související s pandemií covid-19.

V letošním schváleném rozpočtu má Praha stanovenu výši běžných výdajů 64,8 miliardy korun. Vedení města očekává kvůli pandemii propad 12 až 15 miliard korun.

Magistrátnímu odboru hospodaření s majetkem ubude 225 milionů korun na správu a údržbu komunikací. Dalších 18,7 milionu korun odbor nebude moci použít na nízkouhlíkové řešení logistiky svozu odpadů na Praze 1. Odbor hospodaření majetku přijde o 100 milionů korun a o několik desítek milionů přijde odbor služeb.

Vedení města ubere zhruba 37,4 milionu také odboru rozpočtu. Odbor kultury a cestovního ruchu přijde o 21,8 milionu, z čehož tři miliony tvoří provozní výdaje na oddělení zastoupení Prahy v Bruselu. O tři desítky milionů bude snížen rozpočet odboru informatických aplikací.

Jak to bude s investicemi, není zatím jasné

Zda bude město šetřit také v investičních výdajích, není jasné. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v neděli v televizní diskusi řekl, že o tom bude vedení Prahy jednat v září. Europoslanec a předseda koaličních zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil řekl, že zastupitelský klub Spojených sil případné škrty v investicích odmítá a nepodpoří je.

Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 21 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...