Praha přidá 46 milionů korun do fondu na podporu podnikatelů

Magistrát hlavního města přidá 46 milionů korun do svého záručního fondu COVID Praha na podporu podnikatelů postižených opatřeními proti koronaviru. Celková částka vložená do fondu tak je 646 milionů. O navýšení rozhodli radní. Praha vytvořila program poté, kdy nebylo možné, aby se místní podnikatelé hlásili do vládního programu COVID II. Záruky pro město vyřizovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Původně vložených 600 milionů zaručí podnikatelům úvěry za 1,4 miliardy. ČMZRB nyní dokončuje rozdělování částky. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pátek sdělil, že proti předpokladům bude možné zaručit úvěry až za 1,55 miliardy a podpořit tak více žadatelů.

Peníze na navýšení částky vezme město, stejně jako dříve, z evropských peněz původně určených na dotace v oblasti inovací. Praha nemůže pro podobné účely použít peníze z rozpočtu města.

COVID Praha pražský magistrát schválil v dubnu v reakci na koronavirovou krizi a fakt, že pražští podnikatelé nemohli žádat o půjčky z prvních dvou státních programů. Program hlavního města měl stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé žádali o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha za půjčky ručí do 80 procent. Program se vztahoval na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.

Živnostníci a firmy podle statistiky České národní banky (ČNB) čerpali ze záručních programů COVID II, III a Praha k 26. červnu zhruba deset miliard korun. ČMZRB do 29. června schválila v těchto programech žádosti za 15,3 miliardy korun. 

Praha sníží běžné výdaje rozpočtu o 613,5 milionu korun

Pražský magistrát zároveň sníží běžné výdaje v letošním rozpočtu o 613,5 milionu korun, o nejvyšší částky přijdou magistrátní odbory hospodaření s majetkem a dopravy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Důvodem jsou právě výpadky financí související s pandemií covid-19.

V letošním schváleném rozpočtu má Praha stanovenu výši běžných výdajů 64,8 miliardy korun. Vedení města očekává kvůli pandemii propad 12 až 15 miliard korun.

Magistrátnímu odboru hospodaření s majetkem ubude 225 milionů korun na správu a údržbu komunikací. Dalších 18,7 milionu korun odbor nebude moci použít na nízkouhlíkové řešení logistiky svozu odpadů na Praze 1. Odbor hospodaření majetku přijde o 100 milionů korun a o několik desítek milionů přijde odbor služeb.

Vedení města ubere zhruba 37,4 milionu také odboru rozpočtu. Odbor kultury a cestovního ruchu přijde o 21,8 milionu, z čehož tři miliony tvoří provozní výdaje na oddělení zastoupení Prahy v Bruselu. O tři desítky milionů bude snížen rozpočet odboru informatických aplikací.

Jak to bude s investicemi, není zatím jasné

Zda bude město šetřit také v investičních výdajích, není jasné. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v neděli v televizní diskusi řekl, že o tom bude vedení Prahy jednat v září. Europoslanec a předseda koaličních zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil řekl, že zastupitelský klub Spojených sil případné škrty v investicích odmítá a nepodpoří je.

Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 5 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...