Praha přidá 46 milionů korun do fondu na podporu podnikatelů

Magistrát hlavního města přidá 46 milionů korun do svého záručního fondu COVID Praha na podporu podnikatelů postižených opatřeními proti koronaviru. Celková částka vložená do fondu tak je 646 milionů. O navýšení rozhodli radní. Praha vytvořila program poté, kdy nebylo možné, aby se místní podnikatelé hlásili do vládního programu COVID II. Záruky pro město vyřizovala Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB).

Původně vložených 600 milionů zaručí podnikatelům úvěry za 1,4 miliardy. ČMZRB nyní dokončuje rozdělování částky. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v pátek sdělil, že proti předpokladům bude možné zaručit úvěry až za 1,55 miliardy a podpořit tak více žadatelů.

Peníze na navýšení částky vezme město, stejně jako dříve, z evropských peněz původně určených na dotace v oblasti inovací. Praha nemůže pro podobné účely použít peníze z rozpočtu města.

COVID Praha pražský magistrát schválil v dubnu v reakci na koronavirovou krizi a fakt, že pražští podnikatelé nemohli žádat o půjčky z prvních dvou státních programů. Program hlavního města měl stejné podmínky jako vládní COVID II. Podnikatelé žádali o bezúročné úvěry od 10 tisíc korun do 15 milionů či o příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Praha za půjčky ručí do 80 procent. Program se vztahoval na malé a střední podniky do 250 zaměstnanců a s ročním obratem do 50 milionů eur.

Živnostníci a firmy podle statistiky České národní banky (ČNB) čerpali ze záručních programů COVID II, III a Praha k 26. červnu zhruba deset miliard korun. ČMZRB do 29. června schválila v těchto programech žádosti za 15,3 miliardy korun. 

Praha sníží běžné výdaje rozpočtu o 613,5 milionu korun

Pražský magistrát zároveň sníží běžné výdaje v letošním rozpočtu o 613,5 milionu korun, o nejvyšší částky přijdou magistrátní odbory hospodaření s majetkem a dopravy. Vyplývá to z dokumentu, který v pondělí schválili pražští radní. Důvodem jsou právě výpadky financí související s pandemií covid-19.

V letošním schváleném rozpočtu má Praha stanovenu výši běžných výdajů 64,8 miliardy korun. Vedení města očekává kvůli pandemii propad 12 až 15 miliard korun.

Magistrátnímu odboru hospodaření s majetkem ubude 225 milionů korun na správu a údržbu komunikací. Dalších 18,7 milionu korun odbor nebude moci použít na nízkouhlíkové řešení logistiky svozu odpadů na Praze 1. Odbor hospodaření majetku přijde o 100 milionů korun a o několik desítek milionů přijde odbor služeb.

Vedení města ubere zhruba 37,4 milionu také odboru rozpočtu. Odbor kultury a cestovního ruchu přijde o 21,8 milionu, z čehož tři miliony tvoří provozní výdaje na oddělení zastoupení Prahy v Bruselu. O tři desítky milionů bude snížen rozpočet odboru informatických aplikací.

Jak to bude s investicemi, není zatím jasné

Zda bude město šetřit také v investičních výdajích, není jasné. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) v neděli v televizní diskusi řekl, že o tom bude vedení Prahy jednat v září. Europoslanec a předseda koaličních zastupitelů Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) Jiří Pospíšil řekl, že zastupitelský klub Spojených sil případné škrty v investicích odmítá a nepodpoří je.

Pro letošní rok má Praha z loňského prosince schválený rozpočet s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 11 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 20 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.