Poslední data o inflaci nevyžadují změnu sazeb, uvedl guvernér ČNB

Poslední data o inflaci za září podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka potvrdila směřování inflace, tedy že bude slábnout. I když byla inflace nižší, než byly odhady centrální banky, nevyžaduje aktuální situace změnu nastavení úrokových sazeb, uvedl v rozhovoru s ČTK. Dodal také, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy rozpočtu. Největší centrální banky světa zároveň apelovaly na vlády, aby pokračovaly v masivní fiskální stimulaci.

„Situace další uvolnění měnových podmínek nevyžaduje. Inflace je i na horizontu naší měnové politiky bezpečně v blízkosti našeho dvouprocentního cíle. I kdyby nějakou dobu pod cílem byla, tak to není něco, čím bychom se měli trápit. Taky jsme se netrápili, když byla nějakou chvíli nad cílem,“ uvedl guvernér.

Aktuální situace si tak podle něho zatím nežádá ani použití dalších nástrojů měnové politiky mimo úrokové sazby, tedy například devizových intervencí, záporných úrokových sazeb nebo kvantitativního uvolňování.

„Obecně platí, alespoň za mě, že je to pro nás situace (využití nekonvenčních nástrojů) velmi, velmi hypotetická a že k ní nebudeme muset dospět, protože to nebudeme potřebovat z hlediska nastavení měnových podmínek. Vycházím z toho, že naše inflační situace je robustní a ukotvená. A že by zde začal sklon či tendence, že začnou ceny klesat, na to to podle mne nevypadá. Nevidím ani zárodky takového uvažování,“ uvedl Rusnok.

Navíc podle něj má centrální banka ještě jeden nástroj, a to je plovoucí kurz koruny. „Ten se zatím chová spolehlivě jako stabilizátor,“ uvedl guvernér.

Na posledním zasedání úrokové sazby ČNB neměnila

Bankovní rada ČNB nechala na svém posledním zasedání 23. září jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na 0,25 procenta.

Ze zápisu z jedání vyplývá, že Rusnok uvedl, že pokud by se kurz začal odchylovat příliš dramaticky od své rovnovážné hodnoty, mohl by se stát spíše destabilizátorem. To ovšem podle guvernéra není aktuální situace. „Koruna by se stala destabilizujícím prvkem, kdyby posilovala nebo oslabovala o desítky procent. Nějaké malé jednotky procent oslabení nebo případně posílení nejsou ta hranice,“ vysvětlil.

Obecně k využití dalších nástrojů měnové politiky kromě úpravy úrokových sazeb guvernér uvedl, že existuje celá paleta nástrojů. „Diskutujeme o nich v bankovní radě, ale stále je to jen teoretické cvičení. Jsem velice rezistentní vůči použití těchto nástrojů, protože za jejich použití se platí nějaká odpovídající cena. A pokud jsou to svým způsobem extrémní nástroje, tak ani ta cena není malá,“ uvedl.

Ohledně nekonvenčních nástrojů se už dříve vyjádřil pro Seznam Zprávy viceguvernér Marek Mora. Podle něj se rada dohodla, že v rámci nekonvenční měnové politiky by nevyužila podporu ekonomiku jednorázově vytvořenými penězi věnovanými občanům. „Dohodli jsme se, že helicopter drop of money (shazování peněz z vrtulníku) používat nebudeme. Velmi to hraničí s tím, kde se začne překrývat měnová a fiskální politika. To my dělat nechceme,“ uvedl.

S pojmem „shazování peněz z vrtulníku“ kdysi přišel známý ekonom Milton Friedman při diskusi o možném tištění peněz a jejich rozdělování přímo lidem.

Meziroční inflace v září klesla na 3,2 procenta ze srpnových 3,3 procenta a byla o 0,4 procentního bodu nižší, než odhadovala ČNB. „Platí, že inflace bude postupně vyprchávat a na přelomu roku se budeme vracet do našeho tolerančního pásma a později příští rok k dvouprocentnímu cíli. V tuto chvíli zásadní odchylku nevidím,“ uvedl guvernér.

Rusnok dále uvedl, že osobně vnímá dvouprocentní inflační cíl poměrně flexibilně. „Jde o to pohybovat se blízko něho, ale tak, abychom nezpůsobili zbytečné otřesy v ekonomice. Navíc nastává určité samovolné uvolnění měnových podmínek v ekonomice, protože kurz koruny je slabší, než očekává prognóza,“ uvedl.

Schodek rozpočtu 2021 bude zřejmě kvůli opatřením vyšší

Rusnok také uvedl, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude pravděpodobně vyšší než zatím navržených 320 miliard korun. Nejnovější opatření proti šíření koronaviru a pokračování epidemie budou mít totiž dopad na příjmy státního rozpočtu. 

„Prognóza rozpočtových příjmů přestává být aktuální a ten výsledek bude horší, než jsou odhadované příjmy. Takže i kdyby se nezměnila strana výdajů, tak ten deficit sám o sobě bude dle mého názoru o něco vyšší,“ uvedl guvernér.

Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Daňové příjmy státního rozpočtu by v příštím roce měly stoupnout na 736 miliard korun z letošních plánovaných 664 miliard korun.

Návrh rozpočtu, který představilo ministerstvo financí, navíc neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15procentní daně z příjmů doplněné o sazbu 23 procent pro příjmy nad zhruba 140 tisíc korun měsíčně. Ty jsou podle resortu zhruba padesát miliard korun.

Změnu kritizovala Národní rozpočtová rada. Podle ní navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a prohlubuje limit strukturálního deficitu až na 4,5 procenta HDP. To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu. Zákonný limit jsou přitom čtyři procenta.

Rusnok k tomu uvedl, že obavy rady chápe. Zároveň ale upozornil, že jejím cílem je hlídat vývoj veřejných financí v dlouhodobém horizontu. „Z našeho krátkodobějšího pohledu nevidím až takový problém v nedodržení limitů strukturálního salda. Zatím si nemyslím, že by veřejné finance, byť dostaly velkou ránu, měly být krátkodobě a střednědobě zdrojem nějaké zásadní nerovnováhy,“ uvedl.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru. 

Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze

Největší centrální banky světa apelovaly na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti.

Podle centrálních bank je potřeba pokračovat ve výdajích, dokud nebude zřejmé, že hospodářské oživení je dokončeno. Některé země už mají tendenci pomoc omezovat, protože právě obava z rychlého nárůstu dluhů se dostává na přední místa mezi úkoly, které je nutné naléhavě řešit.

Apel od těch nejvlivnějších centrálních bank světa je přitom číl dál jasnější: měnová politika má své limity, zvláště v krátkodobém horizontu. Proces podpory hospodářství budou muset dokončit fiskální instituce, které si mohou půjčovat za minimální úroky a které mají nástroje lépe uzpůsobené tomu, aby zajistily rychlou a cílenou vzpruhu, upozorňuje agentura Bloomberg.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada bude čelit clu ve výši 35 procent, EU brzy dostane dopis, oznámil Trump

Kanada bude od 1. srpna čelit clu ve výši 35 procent na dovoz zboží do Spojených států, sdělil v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Podle agentur Reuters a AFP se tak vyjádřil v dopise kanadskému premiérovi Markovi Carneymu. Zbývajícím obchodním partnerům, kteří dosud podobný dopis neobdrželi nebo nedosáhli rámcových dohod, budou USA účtovat plošnou celní sazbu ve výši patnáct nebo dvacet procent, řekl šéf Bílého domu stanici NBC News. Evropská unie podle něj dopis dostane brzy.
05:47Aktualizovánopřed 15 mminutami

Cena bitcoinu je na rekordu, překonala 116 tisíc dolarů, píše Reuters

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin se ve čtvrtek vyšplhala na nový rekord, překonala hranici 116 tisíc dolarů (přibližně 2,4 milionu korun), napsala v noci na pátek agentura Reuters. Bitcoin tak podle ní ve čtvrtek pozdě večer překonal předchozí rekord přesahující 113 tisíc dolarů, jehož tato kryptoměna dosáhla dříve během dne.
před 1 hhodinou

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA zavádí další cla, dotknou se zboží z Brazílie nebo Iráku

Prezident USA Donald Trump oznámil nová dovozní cla pro osm dalších zemí. Je mezi nimi třeba Brazílie, za importy z jihoamerické země se bude platit 50procentní clo. Ve výši 30 procent pak budou cla na zboží z Alžírska, Iráku, Libye a Srí Lanky. Na zboží z Moldavska a Bruneje vyměřil Trump 25procentní clo a na zboží z Filipín bude celní přirážka 20 procent. Opatření vstoupí v platnost k 1. srpnu, EU mezi novými tarify nefiguruje. Ke stejnému datu zavádí Bílý dům také 50procentní cla na dovoz mědi.
9. 7. 2025Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rozpočet ministerstva kultury je rekordní, říká Baxa

„Objem peněž, který má moje ministerstvo k dispozici, je historický,“ podotkl v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa. Zároveň zdůraznil, že činnost dotačních komisí rozhodujících o podpoře akcí živé kultury je objektivní.
před 17 hhodinami

Obrana pohrozila odstoupením od miliardové smlouvy na děla Caesar

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...