Čína varovala Spojené státy, že veškeré nově dosažené dohody o obchodu a podnikání mezi oběma zeměmi ztratí platnost, pokud Washington zavede cla a další obchodní sankce. Varování podle agentury Reuters následovalo po posledním kole obchodních jednání mezi oběma stranami v Pekingu. Spojené státy a Čína si vyhrožují uvalením cel na zboží v hodnotě až 150 miliard dolarů, což v přepočtu činí asi 3,2 bilionu korun. Rozčílení ze zavedení cel na dovoz ocele a hliníku vyjádřili také ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí, které jsou nejbližšími spojenci Spojených států – G7.
Pokud USA zavedou cla, zrušíme dohody, varovala Čína. Kvůli obchodní válce se na Trumpa hněvá i G7
Krátké prohlášení, vydané státní tiskovou agenturou Nová Čína po jednání, které vedli čínský vicepremiér Liou Che a americký ministr obchodu Wilbur Ross, se o konkrétních dohodách nezmiňuje. Výjimkou je dohoda, které obě strany dosáhly v květnu ve Washingtonu, kde Čína souhlasila s výrazným zvýšením nákupu amerických výrobků a služeb.
Trumpovi jde o víc než řešení ekonomického problému. Evropské vlády to nemohou považovat za obchodní manévr. Nemohou nevidět, že jde o nepřátelské gesto proti spojencům. Trumpovi totiž jde o podřízení vlád spojeneckých zemí jeho vlastní vůli. Je to horší než obchodní válka. Tady jde o moc.
„Obě strany zdařile jednaly o uskutečňování shody dosažené ve Washingtonu a v mnoha oblastech, jako je zemědělství a energetika, dosáhly pozitivního a konkrétního pokroku,“ uvedla Nová Čína. Dodala, že podrobnosti mají ještě definitivně potvrdit obě strany.
Postoj Pekingu je podle Nové Číny konzistentní, tedy je ochoten zvýšit dovoz ze všech zemí, včetně Spojených států. „Reforma a zpřístupňování rostoucí domácí poptávky jsou národní strategií Číny. Naše zavedené tempo se nezmění,“ dodala agentura.
„Úspěchy Číny a Spojených států by měly být založeny na předpokladu, že si obě strany vzájemně vyjdou vstříc na půl cesty a nepovedou proti sobě obchodní válku. Pokud Spojené státy zavedou obchodní sankce včetně cel, budou všechna hospodářská a obchodní ujednání mezi oběma stranami neplatná,“ stojí ve vyjádření.
Události: Napjatá atmosféra na summitu G7 (zdroj: ČT24)
Trump chce po Číně snížení obchodního přebytku
Americký ministr obchodu Wilbur Ross podle agentury AP uvedl, že obě strany projednaly specifické položky amerického vývozu, které by Peking mohl nakupovat jako součást svého příslibu omezit obchodní přebytek se Spojenými státy. Žádné další podrobnosti na počátku jednání neuvedl. Při předchozím setkání ve Washingtonu v půli května čínští zástupci slíbili větší nákupy amerických zemědělských a energetických výrobků.
Navzdory ohlášení této dohody o prozatímním řešení obchodních sporů Bílý dům koncem května pohrozil, že zatíží pětadvacetiprocentním clem dovoz čínského zboží v hodnotě kolem 50 miliard dolarů, tedy asi 1,1 bilionu korun.
Americký prezident Donald Trump kritizuje Čínu za údajné krádeže amerického duševního vlastnictví a vysoké obchodní přebytky. Hrozí, že uvalí cla na dovoz čínského zboží do USA v roční hodnotě kolem 150 miliard dolarů, v přepočtu 3,2 bilionu korun. Trump již dříve žádal Čínu, aby snížila svůj obchodní přebytek se Spojenými státy z nynějších 375 miliard dolarů o 100 miliard dolarů.
G7 žádá Mnuchina, aby Trumpovi tlumočil obavy ohledně cel
Spojené státy minimálně oficiálně říkají, že je tu možnost dohody, která by byla přijatelná pro obě strany. Argentina, Brazílie nebo Austrálie na podmínky USA přistoupily a cla se na ně nevztahují. Jenže jiné státy jako Kanada, Mexiko nebo evropské země to vnímají jako urážku. Do Washingtonu mířilo mnoho návštěv a politici se snažili přesvědčit Trumpa, aby cla nezaváděl. A teď berou jako urážku svých zemí i sebe samých, že k tomu došlo.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí, které jsou nejbližšími spojenci Spojených států, vyjádřili rozčílení ze zavedení cel na dovoz ocele a hliníku, které zavedla americká vláda Donalda Trumpa. Setkání nejvyšších finančních představitelů skupin sedmi největších ekonomik světa (G7) v Kanadě však nepřineslo žádné výsledky. Třídenní setkání, které dnes skončilo, pouze připravilo půdu pro vášnivou bitvu, která se očekává příští týden na summitu nejvyšších představitelů G7 v Kanadě, napsala agentura Reuters.
Ministr financí USA Steven Mnuchin nedokázal uklidnit rozčílení svých protějšků z G7 kvůli zavedení dovozních cel 25 procent na ocel a deset procent na hliník. Tento týden začala cla platit pro Kanadu, Mexiko a Evropskou unii. Všech šest zbývajících zemí ze skupiny G7 tak nyní platí cla, která byla převážně zaměřena na nadměrnou produkci v Číně. Téma cel proto dominovalo setkání v kanadském horském rezortu.
Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí G7 požádali, aby ministr financí Spojených států tlumočil Donaldu Trumpovi jejich jednomyslné znepokojení a zklamání, uvádí se v prohlášení skupiny. Ministři a guvernéři se také shodli na tom, že toto jednání by mělo pokračovat na summitu nejvyšších představitelů příští týden, kde je třeba učinit rozhodné kroky.
Kvůli obchodní válce se na Trumpa hněvá Čína i G7 (zdroj: ČT24)
Francouzský ministr financí Bruno Le Maire uvedl, že USA mají jen několik dní na to, aby se pokusily vyhnout obchodní válce se svými spojenci. Je podle něj pouze na Spojených státech, aby učinily kroky k odstranění napětí kvůli clům. Po skončení setkání také uvedl, že EU je připravena přijmout vůči novým americkým clům odvetná opatření.
Kanada, Mexiko a EU odmítly při jednání s americkým ministrem obchodu Wilburem Rossem přijmout kvóty, a od pátku se tak i na ně vztahují cla na dovoz hliníku a ocele. Na japonské firmy se cla vztahují již od 23. března.
Členy skupiny sedmi průmyslově nejvyspělejších států světa jsou Kanada, Francie, Itálie, Japonsko, Německo, USA a Británie.