OKD je v úpadku. Mládek chce „organizované propouštění“

Nahrávám video

Krajský soud v Ostravě poslal těžební společnost OKD do úpadku. Insolvenčním správcem jmenoval soud pražského advokáta Leeho Loudu. „Správce bude ověřovat pohledávky, firma by měla budovat, těžit uhlí, zaměstnávat a vyplácet výplaty,“ poznamenal mimo jiné ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), který by si rád sjednal s Loudou schůzku. Vláda se bude situací v OKD zabývat ve středu.

Mládek se v úterý vydá na Ostravsko. Řešit chce situaci v hutích, které se mohou kvůli krizi v OKD dostat do problémů. Například pro ArcelorMittal Ostrava (AMO) představují dodávky uhlí z OKD více než 50 procent roční spotřeby a mají pro podnik zásadní význam. „Z krátkodobého hlediska pro nás případné zastavení těžby představuje nemalé riziko, z dlouhodobého hlediska pak dopad na konkurenceschopnost,“ uvedla již dříve mluvčí AMO Barbora Černá Dvořáková.

Na nejbližším jednání vlády chce Mládek prosadit další podpůrné materiály, aby co nejvíce zmírnil sociální dopady spojené s propouštění horníků. „Mělo by proběhnout maximálně organizovaně. Předložím i  materiál, který se zabývá odstraňováním ekologických škod hlavně v okrese Karviná,“ dodal Mládek s tím, že by se tak podařilo zaměstnat 250 bývalých havířů ve věku nad 50 let se základním vzděláním.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že kabinet chce udržet společnost v chodu. Vláda mimo jiné ve středu projedná návrh nařízení vlády o sociálním příspěvku pro propouštěné zaměstnance a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, zaměřené na Moravskoslezský kraj.

Pro zaměstnance OKD a hospodářskou a sociální stabilitu celého regionu je nyní nejdůležitější udržet společnost v provozu a zajistit bezpečné pokračování těžby v co největším možném rozsahu.
Bohuslav Sobotka

Jednání s insolvenčním správcem, který musí prověřit oprávněnost všech závazků, je důležité také podle ministra financí Andreje Babiše (ANO). „Správce má rovněž zmapovat majetek společnosti a zabezpečit její plynulý chod a udělat bilanci společnosti v den vyhlášení úpadku,“ uvedl Babiš.

Podle moravskoslezského hejtmana Miroslava Nováka (ČSSD) je třeba, aby se podařilo po konzultaci se správcem zabezpečit provozní kapitál tak, aby mohla těžba pokračovat. „To je důležité z pohledu Moravskoslezského kraje: zabezpečit financování těžby tak, aby se potom v rámci těch dalších kroků, které nechci předjímat, vybralo co nejlepší řešení,“ řekl hejtman.

Také vládní zmocněnec Jiří Cienciala uvedl, že pro region je nejdůležitější, aby se udržela těžba v co největším možném rozsahu. „Doufám, že měl soud při výběru insolvenčního správce šťastnou ruku a že správce bude brát ohled na sociální aspekty a bezpečnostní rizika, která jsou s OKD spojena,“ prohlásil Cienciala.

Odboráři v OKD zůstávají ve stávkové pohotovosti, žádné další kroky ale nechystají. „My teď ani nemůžeme tyhle věci řešit nějakou stávkou nebo demonstrací, to je dané zákonem, jak se má postupovat. Budeme reagovat v případě, že bude problém, nebude na mzdy, bude problém s odstupným a podobně,“ řekl předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík.

Věřitelé se sejdou v první polovině srpna

Přezkumné jednání, které se týká úpadku OKD, nařídil soud na 9. srpen. O den později se bude konat schůze věřitelů. Ti rozhodnou o tom, jaký bude osud firmy s více než 12 tisíci zaměstnanci. Věřitelé mají dva měsíce na to, aby přihlásili své pohledávky.

Možnosti jsou dvě: buďto konkurz, při němž má konkurzní správce za úkol zpeněžit majetek dlužníka tak, aby uspokojil co nejvíce nároků věřitelů, nebo šetrnější reorganizace. Při povolené reorganizaci by se postupovalo podle reorganizačního plánu, který by schvaloval věřitelský výbor. 

Mluvčí OKD Ivo Čelechovský sdělil, že vedení OKD se s rozhodnutím soudu seznámilo a bude čekat na rozhodnutí věřitelů. „V zákonné lhůtě by pak byl předložen reorganizační plán, který musí nejprve schválit věřitelský výbor. Management firmy, jak už mnohokrát deklaroval, se jednoznačně přiklání k druhé variantě - tedy zachovat chod firmy a postupně uspokojovat pohledávky svých věřitelů,“ uvedl Čelechovský.

V dolech OKD zatím funguje běžný provoz a dál se těží uhlí. Společnost má zhruba 9800 kmenových zaměstnanců, asi 2500 dodavatelských a 200 agenturních pracovníků. Ztráta zaměstnání ale hrozí i dalším tisícům lidí v navazujících profesích.

Insolvenční návrh na sebe podala sama společnost OKD, v návrhu uvedla, že dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun a nedokáže je splácet.

OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Těží jej v hlubinných dolech v ostravsko-karvinském revíru v jižní části Hornoslezské uhelné pánve. Firma vyhledává, těží, upravuje, zušlechťuje a prodává černé uhlí s nízkým obsahem síry a dalších příměsí. OKD provozuje tři doly, jeden důl má zakonzervovaný.

OKD, a. s. byla do obchodního rejstříku zapsána 1. června 2005. Její předchůdce, akciová společnost Ostravsko-karvinské doly (OKD), na kterou přešel majetek zrušeného státního podniku OKD, vznikla v lednu 1991.

Firma je zadlužena

Společnost OKD se dostala do existenčních problémů kvůli klesajícím cenám uhlí. Těžba je pro ni ztrátová i přes úsporná opatření. Podle analytiků je ale příčinou jejích problémů i vysoké zadlužení.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň lavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má AHG pohledávky za 13 miliard Kč. 

Mezi další věřitele, kteří mají u firmy pohledávky z běžných obchodních závazků, patří podle insolvenčního návrhu například dopravní společnost Advanced World Transport (AWT), které OKD dluží přes 110 milionů korun, z toho téměř 31 milionů po lhůtě splatnosti. Polské dodavatelské firmy Kopex Machinery, Famur a Eickhoff Polonia evidují pohledávky celkem za více než 130 milionů korun, z toho asi třetinu po splatnosti, nebo místní firmy TRANSL, Minova Bohemia či OKD HBZS (Hlavní báňská záchranná stanice).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 5 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.