Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje pro příští rok navýšení minimální mzdy o 1650 korun na 15 tisíc korun. O částce začne teď vyjednávat s vládou, oznámil předák největší odborové centrály Josef Středula. Minimální mzda se zvedala naposledy v lednu, a to o 1150 na 13 350 korun. Proti rychlému růstu nejnižšího výdělku se stavějí zaměstnavatelé. Požadavek na přidání projedná tripartita.
Odbory požadují pro příští rok růst minimální mzdy na 15 tisíc korun. Podle analytiků je to moc
„Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,“ uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun „zvládnou a utáhnou“.
Také podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je česká minimální mzda „ostudně nízká“. „Míč je na straně sociálních partnerů, aby se dohodli a pokusili se najít nějaký kompromis. Práce se musí vyplatit,“ uvedla s tím, že konkrétní částku prozrazovat nebude. Ideální by podle ní bylo, aby se sociální partneři dohodli nejpozději na konci srpna a začátku září, optimálně nejpozději na začátku podzimu.
Brífink Českomoravské konfederace odborových svazů k návrhu minimální mzdy (zdroj: ČT24)
Loni nicméně zaměstnavatelé a odbory shodu nenašli a rozhodoval kabinet. Minimální mzda se pak zvedla v lednu o 1150 na 13 350 korun.
„Minimální mzda má totiž ochránit zaměstnance před chudobou, motivovat lidi pracovat,“ sdělila ministryně. Dodala, že díky růstu nejnižšího výdělku klesají výdaje státu na dávky a zvyšují se také ostatní mzdy.
Negativní ohlas má návrh odborů u zástupců zaměstnavatelů. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka jde o „typický populismus ČMKOS“. „Myslím, že to je hodně nezodpovědné z pohledu toho, jak se bude vyvíjet ekonomika v letošním roce,“ dodal. Minimální mzda by měla s ohledem na zpomalování ekonomiky růst nejvýš o pět procent, reagovala na požadavek odborů mluvčí svazu Eva Veličková. Odpovídá to zhruba částce sedm set korun.
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 tisíc lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o šedesát procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že podpoří jen takový nárůst minimální mzdy, který bude odpovídat jasným ekonomickým údajům. Je podle ní těžko představitelné, že by růst minimální mzdy byl zhruba dvojnásobný než růst průměrné mzdy.
Předseda KDU-ČSL Marek Výborný úplně nesdílí optimismus, který vytváří odbory. „Když se podíváme za naše hranice, konkrétně do Německa, tak tam je zjevné, že začíná stagnace ekonomiky, a tak jak je navázaná česká ekonomika na tu německou, tak si myslím, že musíme hledět i na tyto signály, protože by bylo nezodpovědné, kdybychom toto odmítali reflektovat a šponovali růst minimální mzdy příliš nahoru,“ konstatuje.
Podle Výborného je potřeba se sice unijnímu průměru minimální mzdy přiblížit, protože třeba Německo má nyní poměr minimální mzdy k mzdě průměrné 41,7 procenta, zatímco v Česku je to 37,3, ale na druhou stranu je v tuto chvíli potřeba také hledět na zdravé podnikatelské prostředí.
„Myslím si, že tou cestou je nechat peníze lidem v peněženkách, ale nikoliv formou razantního zvyšování minimální mzdy tak jak to navrhují odbory, ale například debatou o snižování daňového zatížení práce,“ dodává.
Události, komentáře: Minimální mzda podle odborů (zdroj: ČT24)
Požadavek odborů je podle analytiků příliš vysoký
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 tisíc až 30 tisíc korun.
„Požadavek odborů je třeba vnímat jako nadsazený a bude sloužit jako horní mantinel při vyjednávání. Návrh zaměstnavatelů, kteří si představují navýšení o 700 korun, lze zas vnímat jako dolní mez při vyjednávání. Vláda nakonec zvýší minimální mzdu o kompromisní částku, která se může pohybovat kolem 1200 korun,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Špicar: Ke zvyšování minimální mzdy musí dojít, ale ne tak rychlým tempem jako minulé roky (zdroj: ČT24)
Vzhledem k situaci na trhu práce podle něho nehrozí, že by rychlý růst minimální mzdy výrazně navyšoval nezaměstnanost. „Spíše bude vytlačovat méně efektivní firmy pryč z trhu a jejich zaměstnanci budou přecházet do nových pracovních pozic. K tomu je třeba zlepšit systém rekvalifikací,“ vysvětluje.
Vyšší minimální mzda může motivovat lidi na dávkách k práci
Na druhou stranu růst minimální mzdy může motivovat některé lidi, kteří teď žijí na sociálních dávkách, aby se vrátili na trh práce, a navýšili tak své příjmy. „Lidé, kteří pobírají minimální mzdu a zbytek výplaty jim zaměstnavatelé dávají na ruku, budou díky růstu minimální mzdy legalizovat část svých příjmů,“ dodává Křeček.
V kontextu ne zcela příznivého vývoje v zahraničí a postupné stagnace průmyslové výroby, které začátkem letošního roku vedly k prvnímu poklesu zaměstnanosti v tuzemském průmyslu po více než pěti letech, se zdá požadavek na více než 12% nárůst minimální mzdy poměrně výrazný.
Odbory se svým požadavkem na další znatelné navýšení minimální mzdy se také podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy „zapomněly v čase“. Jako by snad chtěly uspíšit příchod ekonomické krize.
„Už se nepíše rok 2017, ale 2019, a česká ekonomika čelí nejvážnějším hrozbám od roku 2013. Navýšení minimální mzdy o 1650 od příštího roku by v tuto chvíli představovalo další zásadní ohrožení české ekonomiky a odboráři to musí dobře vědět. Cynicky hazardují s celospolečenskou situací, nereflektují společenský konsensus a sobecky hledí jen svých partikulárních zájmů,“ míní Kovanda.
Připomíná, že ziskovost tuzemské podnikové sféry, měřená Českým statistickým úřadem prostřednictvím takzvané míry zisku, vykázala ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 svoji nejnižší úroveň minimálně od roku 1999. Podle údajů zveřejněných ČSÚ v rámci čtvrtletních sektorových účtů dosáhla hodnoty 46,6 procenta.
Stále se sice pohybuje nad úrovní míry zisku v EU jako celku, která se dle údajů Eurostatu aktuálně pohybuje kolem hodnoty čtyřiceti procent, ale rovněž míra investic tuzemských podniků je v porovnání s EU nadprůměrná, upozorňuje. V Česku ve čtvrtém kvartále 2018 překročila poprvé od roku 2013 úroveň 30 procent, zatímco hodnota za celou EU se pohybovala nad 23 procenty.
„Je patrné, že firmy reagují na pokles své ziskovosti, který je způsoben zejména nejrychlejším růstem reálných mezd od počátku milénia, investicemi do modernizace tak, aby mohly zdražující lidskou pracovní sílu nahradit stroji a technologiemi,“ dodává Kovanda.
Odbory: Nejnižší výdělek je v Česku pod hranicí příjmové chudoby
Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy k těm ve „starých“ unijních státech nepřibližují. „V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,“ je přesvědčen Středula. Podle něj přidání firmám pomůže si pracovníky udržet.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před pár dny řekl, že takový růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Český statistický úřad před týdnem po měsíci snížil meziroční loňský růst hrubého domácího produktu (HDP) ze tří procent na 2,9 procenta. Ministerstvo financí pro letošek původně českému hospodářství předpovídalo růst o 2,9 procenta, koncem ledna odhad upravilo na 2,5 procenta.
Nezaměstnanost by měla být dál velmi nízká, a to průměrně 2,2 procenta. Inflace by měla dosahovat 2,1 procenta. Mzdy by se mohly zvednout podle predikcí nominálně téměř o osm procent.
Dohoda o valorizaci minimální mzdy není
Odbory a zaměstnavatelé se v pondělí nedohodli na tom, jak by se měla v budoucnu v Česku minimální mzda valorizovat. V chystané novele zákoníku práce, která měla podle původního plánu pravidelný růst nejnižšího výdělku upravit, tak vzorec nebude, potvrdil předseda ČMKOS Středula. Spor se vede hlavně o to, jak by se částka měla stanovit a jak by měla být vysoká.
„Jak zaměstnavatelé, tak odbory se dohodli, že to nebude upraveno v novele (zákoníku práce), která se připravuje… Ani jedna ze stran nenašla kýžený kompromis, a to primárně v částce,“ uvedl Středula.
Ministerstvo práce zveřejnilo chystanou novelu zákoníku loni v létě. Podle návrhu se měl nejnižší výdělek v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. V roce 2017 dosáhla průměrná mzda podle statistiků 29 496 korun, minimální mzda by tedy podle navrhovaného výpočtu letos činila 14 748 korun. V lednu se reálně zvedla o 1150 korun na 13 350 korun.
Odbory stanovení pravidelné valorizace podporovaly. Po předvídatelném výpočtu nejnižšího výdělku volají dlouhodobě i zaměstnavatelé. Už dřív mluvili ale o tom, že by podíl měl dosahovat nejvýš 40 procent průměrné mzdy.