Praha - České odbory zatím stávku jako krajní řešení sociálních problémů v zemi příliš nevyužívaly. Celodenní protestní stávku tak zažijeme ve středu poprvé od roku 1989, kdy se v listopadu konala stávka generální. Od té doby občas stávkovaly jednotlivé odborové svazy - nejdéle nepracovali železničáři, jejich protest se v únoru 1997 protáhl až na čtyři dny. Výjimkou byla jen hodinová výstražná stávka v červnu 2008 proti vládním reformám, jíž se zúčastnilo skoro milion lidí, a patnáctiminutová výstražná stávka v prosinci 1994, která se uskutečnila na protest proti vládnímu návrhu zákona o důchodovém pojištění - do ní se zapojilo přes 1,5 milionu občanů. Středeční stávka je protestem proti úsporným opatřením vlády. Stávková shromáždění budou v 19 městech. Ozbrojené složky, které nemohou stávkovat, naplánovaly protest na 15. prosince.
Odboráři nemilují škrty českých vlád
Naposledy o sobě dali odboráři vědět 21. září, kdy na pražském Palachově náměstí protestovalo proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům na 40 tisíc lidí. Česká společnost tak po třech letech zase zjišťuje, jakou moc mají odbory. Ty totiž naposledy před letošním září zaplavily Prahu 23. června 2007. Tehdy se pod heslem „Zastavme škrtformu“ sešlo na Václavském náměstí rekordních 35 tisíc lidí. Odborové svazy a občanské iniciativy se tak postavily proti reformě veřejných financí, kterou chystala Topolánkova vláda. O balíku opatření mluvily odbory jako o batohu plném bahna a kamení. Protest, který trval necelou hodinu, se tehdy obešel bez problémů. Demonstrace pouze na některých místech na čas zkomplikovala dopravu.
1997 - 60 tisíc lidí na Staromáku
Vůbec nejvýraznějším protestem byla demonstrace z roku 1997 na pražském Staroměstském náměstí. Policie účast odhadla na 60 tisíc lidí, odbory ale tvrdily, že lidí přišlo dvakrát tolik. Právě Staroměstské náměstí se stalo svědkem odborářských protestů již v roce 1994 a 1995.
O rok později se kvůli všem vládním reformám dokonce stávkovalo. Hodinové (13:00 až 14:00) výstražné stávky se 24. června 2008 podle odborů zúčastnilo 985 tisíc lidí, práci jich na hodinu přerušilo 306 tisíc. Součástí byl protest zdravotníků (od rána do 14:00) proti reformám ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS). V mnoha městech se na hodinu zastavila doprava.
Reforma veřejných financí ležela odborářům v žaludku již v roce 2003 – 19. června protestovalo v centru Prahy asi dva tisíce odborářů (podle organizátorů se sešlo skoro pět tisíc lidí) proti vládnímu návrhu této reformy. Lékaři tehdy vyhlásili stávku, přičemž ve většině nemocnic se však stávkovalo jen symbolicky. Další protest se konal 23. června před Úřadem vlády, kde se shromáždilo podle policistů asi 2 200 lidí, organizátoři hovořili až o 6 000 demonstrantech. Na podzim téhož roku se nespokojení odboráři sešli znovu – pražskými ulicemi kvůli reformě veřejných financí podle odhadu pochodovalo 12 až 15 tisíc lidí; pořadatelé odhadli počet účastníků na více než 20 tisíc.
Zákoník práce - odboráři podpořili vládní návrh ČSSD
Kromě reformy veřejných financí lidé vyšli do ulic i kvůli novele zákoníku práce – tentokrát ale stál dav demonstrujících za sociálnědemokratickou vládou a podporoval její novelu, která měla více ochránit zaměstnance. V Praze na Palachově náměstí se tak 26. listopadu 2005 sešlo na 25 tisíc odborářů z celé země, aby podpořili vládní návrh nového zákoníku práce. Akce se tehdy zúčastnil i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Odbory odmítaly změny požadované zaměstnavateli a ODS, KDU-ČSL a US-DEU, které by oslabily práva zaměstnanců.
Ekonomická krize - protest ČMKOS ve spolupráci s evropskými odbory
Naposledy o sobě dali odboráři vědět 16. května 2009, kdy protestovali proti dopadům krize na zaměstnance. Na Hradčanském náměstí v Praze se sešlo až 30 tisíc lidí, mezi nimi odboráři ze 17 odborových konfederací z 11 evropských zemí (mj. z Německa, Rakouska, Polska, Francie, Itálie, Bulharska, Slovinska). Protest tehdy pořádala ČMKOS ve spolupráci s Evropskou odborovou konfederací (EOK). Podle policie se zúčastnilo zhruba 23 tisíc osob, z toho asi 4 000 cizinců z EU.
První a nejdelší…
První masovější protest od generální stávky v roce 1989 zorganizovali odboráři v prosinci 1994. Kvůli změnám v důchodovém pojištění tehdy přerušilo na čtvrt hodiny práci půl milionu lidí, s podporou dalšího více než 1,5 milionu zaměstnanců.
Nejdelší polistopadovou stávku zorganizovali železničáři, a to v únoru 1997. Chtěli protestovat 48 hodin, nakonec se ale akce protáhla až na 4 dny. Bouřili se tehdy proti chystaným změnám na železnici, nakonec se jak s ministerstvem dopravy, tak s vedením drah dohodli.
Kromě masových protestů se bouřily i jednotlivé profese - například v únoru 2003 stávkovali pražští strojvůdci tramvají a o rok později řidiči autobusů. Před rokem do ulic v Praze vyrazili kvůli dotacím zemědělci.
