O plynu musí jednat Evropa jednotně, shodují se Bartuška a Třešňák. Exministr Kuba očekává větší roli uhlí

21 minut
Události, komentáře: Plynová krize
Zdroj: ČT24

Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.

„Evropa je největší kupec plynu na světě. Pokud dokážeme postupovat jednotně – jako nejtvrdší a největší kupec – pak si myslím, že jsme schopni vynutit si spoustu věcí v Austrálii, v Kataru, ve Spojených státech. Teď je chvíle na společný postup. My jako Češi nezvládneme nic, ani Německo samotné to nedokáže. Čili Evropa musí postupovat jednotně, společně a tvrdě,“ řekl zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.

Podobně smýšlí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. „Jsem rád, že se všichni lídři Evropské unie shodují, že by to mělo být společnou strategií a nákupy z Norska nebo dalších lokací by měly probíhat společně a strategie má být společná,“ uvedl.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba s nimi však souhlasí jen částečně. Postoje Bartušky či Třešňáka považuje za obecné a neřešící všechno. „Když se zeptáte, kolik procent jsme schopni nahradit, tak to vlastně neví. Nevíme, jestli je někdo ochotný nám to dodat. Když potřebujete ve firmě zvýšit produkci z jednoho roku na druhý, musíte vědět, že musíte přibrat tolik a tolik lidí, nakoupit o tolik a tolik víc, bude to mít takové dopady do cash flow. To zatím v Evropě chybí,“ podotkl.

Podle Kuby zřejmě bude muset Evropa přehodnotit své plány na ústup od uhlí. „Může se stát, že budeme muset přehodnotit to, že budeme muset ještě využívat uhlí, nebudeme od něj třeba schopni odejít tak rychle, jak jsme si mysleli. Je to příklad, který se může za války nebo za zhoršeného období stát.“

Václav Bartuška připustil, že uhlí „dostalo odklad, neskončí tak rychle, jak se předpokládalo“. Kdyby plyn z Ruska přestal proudit, lze podle něj očekávat opětovné spuštění již vypnutých jaderných elektráren. Náměstek Třešňák však podotkl, že by nerad hovořil o „renesanci uhlí“. Spíš je podle něj potřeba nalézt jiné alternativy, které by nahradily jak uhlí, tak plyn. „Je logické, že v době, kdy měl v rámci všech strategií přechodu na bezuhlíkovou energii hrát plyn přechodnou roli, bude potřeba uvažovat velmi rychle o alternativách. Jednání probíhají intenzivně a téměř na denní bázi. Evropská unie i česká vláda v tomto koná,“ ujistil.

Zda Evropská unie opravdu přijde o ruský plyn, bude podle Bartušky jasné „v příštích dnech a týdnech“. Naznačil, že si to nemyslí. K tomu směřuje strategie Gazpromu, který se snaží být partnerem svých zákazníků, ale zároveň vyslyšet pokyny Vladimira Putina. „V tuto chvíli se zdá, že budou přijímat platby v eurech a nějak je budou konvertovat na ruble, aby mohli vykázat, že nějak splnili rozkaz,“ očekává.

Od evropských zákazníků lze však očekávat jediné bez ohledu na to, co si Putin vymyslel. „Musíme splnit slovo všech smluv, čili naplňovat smlouvy, všechny evropské firmy budou platit v eurech nebo dolarech. Tak je to podle práva. Uvidíme, co udělá on,“ zdůraznil Bartuška. Dodal, že EU za současné situace počítá s úplným ustoupením od ruského plynu v pětiletém horizontu.

Petr Třešňák dodal, že na ministerstvu stále věří, že dekret Vladimira Putina, podle nějž mají být za plyn přijímány pouze platby v rublech, „zahrál jako flignu“. Kdyby přesto bylo důsledkem trvalé zastavení dodávek této suroviny, postupovalo by Česko podle Třešňáka tak, jak předpokládá energetický zákon. Ten definuje, kdo by byl od plynu podstupně odstřihnut. „Máme deset regulačních stupňů, podle kterých lze postupovat. Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo stát,“ shrnul.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko je největší vývozce dřeva v Evropě. Přichází tím ročně o stovky milionů

Česká republika se v poslední dekádě stala největším vývozcem surového dřeva v Evropě, předstihuje i takové lesnické velmoci jako Německo, Francii, Norsko nebo Finsko. Jak zjistil reportér Filip Černý z pořadu ekonomické publicistiky Bilance, tento stav je pro zemi velikosti Česka paradoxní a má dopady na její ekonomiku i samotné lesy. Země tak má pozici rozvojového státu, protože jí chybí dostatečné výrobní a specializované kapacity.
včeraAktualizovánovčera v 22:30

ČEZ vyplatí dividendu z loňského zisku 47 korun za akcii, celkově 25,3 miliardy

Energetická společnost ČEZ vyplatí svým akcionářům dividendu z loňského očištěného zisku 47 korun za akcii. Celkově tak mezi akcionáře rozdělí 25,3 miliardy korun, stát jako většinový akcionář dostane přes 17,6 miliardy korun. Rozhodla o tom valná hromada podniku. Schválila tak návrh představenstva ČEZu. Výše dividendy odpovídá osmdesáti procentům loňského očištěného zisku firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:04

Dění na Blízkém východě divoce hýbe s cenami ropy a plynu

Aktuální dění na Blízkém východě způsobilo růst cen ropy a plynu. Ropa se dostala na nejvyšší hodnotu za pět měsíců. Pohonné hmoty v tuzemsku už od minulého týdne mírně zdražují. Po útoku Íránu na vojenskou základnu USA v Kataru ale cena ropy smazala původní zisky a zase klesala o více než pět procent.
včeraAktualizovánovčera v 20:10

Vězeňské službě by mohly vzrůst platy

Od července mají dozorcům a strážným ve věznicích vzrůst výdělky o tři tisíce korun, tedy stejně jako policistům, hasičům nebo celníkům. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) předloží návrh na zvýšení platů vládním kolegům ve středu. Podle ředitele Vězeňské služby Simona Michailidise je narovnání podmínek mezi bezpečnostními složkami nutné. Momentálně ve sboru vězeňské služby chybí lidé, někteří kvůli lepším podmínkám odešli právě k policii nebo do armády.
včera v 05:45

Ceny bydlení budou podle Rusnoka ještě dlouho mířit nahoru

Potraviny budou dál zdražovat a tlačit v příštích měsících inflaci vzhůru, rostou i služby, ale větší starosti dělá exguvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi oblast bydlení. Cítí tam větší strukturální problém, který bude ještě po dlouhou dobu ceny tlačit nahoru. Hlavně nevidí, že by bylo brzy nějaké efektivní řešení. Podle Rusnoka se politikům buď nechce tento problém řešit, anebo je to v nějakém konfliktu s jejich programem. Potraviny jsou pak podle něj hodně závislé na evropském světovém trhu a domácí faktory nehrají takovou roli. Ohledně služeb to bude podle Rusnoka velmi záviset na vývoji cen pracovní síly, protože služby jsou náročné na práci a dochází k návratu reálných mezd na bývalou úroveň čili k určitému dohánění ztrát. Exguvernér byl hostem Otázek Václava Moravce.
22. 6. 2025

Paliva mohou zdražit kvůli útoku USA v Íránu

Americké údery v Íránu nejspíš zintenzivní další zdražování pohonných hmot v Česku. Zapojení USA do konfliktu na Blízkém východě totiž výrazně posouvá riziko další eskalace konfliktu v regionu, na což budou reagovat i ropné trhy. Ceny paliv tak v příštích dnech vzrostou v řádu korun za litr, v krajním případě mohou překonat i čtyřicetikorunovou hranici. Růst cen navíc bude zřejmě trvat delší dobu. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK.
22. 6. 2025

Kvůli odklonu od uhlí může teplo zdražit milionům Čechů

Tuzemské teplárny postupně opouštějí uhlí a nahrazují ho ekologičtějšími zdroji, především plynem. Do roku 2030 má přechod na čistší technologie stát až dvě stě miliard korun. Část pokryjí evropské dotace. Zbytek se ale promítne do cen tepla. Vyšší účty tak mohou čekat miliony lidí.
21. 6. 2025

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
20. 6. 2025
Načítání...