Zásadní pro zajištění dodávek plynu je, aby Evropská unie postupovala jako celek a jednotně, shodují se zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška a náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Že by ale skutečně došlo na zastavení dodávek ruského plynu, spíše nepředpokládají. Podle jihočeského hejtmana a bývalého ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby (ODS) je ale také potřeba připravit se na to, že odstavení uhlí nepůjde tak rychle, jak se čekalo. Bartuška, Kuba a Třešňák diskutovali v Událostech, komentářích.
O plynu musí jednat Evropa jednotně, shodují se Bartuška a Třešňák. Exministr Kuba očekává větší roli uhlí
„Evropa je největší kupec plynu na světě. Pokud dokážeme postupovat jednotně – jako nejtvrdší a největší kupec – pak si myslím, že jsme schopni vynutit si spoustu věcí v Austrálii, v Kataru, ve Spojených státech. Teď je chvíle na společný postup. My jako Češi nezvládneme nic, ani Německo samotné to nedokáže. Čili Evropa musí postupovat jednotně, společně a tvrdě,“ řekl zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Podobně smýšlí i náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák. „Jsem rád, že se všichni lídři Evropské unie shodují, že by to mělo být společnou strategií a nákupy z Norska nebo dalších lokací by měly probíhat společně a strategie má být společná,“ uvedl.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba s nimi však souhlasí jen částečně. Postoje Bartušky či Třešňáka považuje za obecné a neřešící všechno. „Když se zeptáte, kolik procent jsme schopni nahradit, tak to vlastně neví. Nevíme, jestli je někdo ochotný nám to dodat. Když potřebujete ve firmě zvýšit produkci z jednoho roku na druhý, musíte vědět, že musíte přibrat tolik a tolik lidí, nakoupit o tolik a tolik víc, bude to mít takové dopady do cash flow. To zatím v Evropě chybí,“ podotkl.
Podle Kuby zřejmě bude muset Evropa přehodnotit své plány na ústup od uhlí. „Může se stát, že budeme muset přehodnotit to, že budeme muset ještě využívat uhlí, nebudeme od něj třeba schopni odejít tak rychle, jak jsme si mysleli. Je to příklad, který se může za války nebo za zhoršeného období stát.“
Václav Bartuška připustil, že uhlí „dostalo odklad, neskončí tak rychle, jak se předpokládalo“. Kdyby plyn z Ruska přestal proudit, lze podle něj očekávat opětovné spuštění již vypnutých jaderných elektráren. Náměstek Třešňák však podotkl, že by nerad hovořil o „renesanci uhlí“. Spíš je podle něj potřeba nalézt jiné alternativy, které by nahradily jak uhlí, tak plyn. „Je logické, že v době, kdy měl v rámci všech strategií přechodu na bezuhlíkovou energii hrát plyn přechodnou roli, bude potřeba uvažovat velmi rychle o alternativách. Jednání probíhají intenzivně a téměř na denní bázi. Evropská unie i česká vláda v tomto koná,“ ujistil.
Zda Evropská unie opravdu přijde o ruský plyn, bude podle Bartušky jasné „v příštích dnech a týdnech“. Naznačil, že si to nemyslí. K tomu směřuje strategie Gazpromu, který se snaží být partnerem svých zákazníků, ale zároveň vyslyšet pokyny Vladimira Putina. „V tuto chvíli se zdá, že budou přijímat platby v eurech a nějak je budou konvertovat na ruble, aby mohli vykázat, že nějak splnili rozkaz,“ očekává.
Od evropských zákazníků lze však očekávat jediné bez ohledu na to, co si Putin vymyslel. „Musíme splnit slovo všech smluv, čili naplňovat smlouvy, všechny evropské firmy budou platit v eurech nebo dolarech. Tak je to podle práva. Uvidíme, co udělá on,“ zdůraznil Bartuška. Dodal, že EU za současné situace počítá s úplným ustoupením od ruského plynu v pětiletém horizontu.
Petr Třešňák dodal, že na ministerstvu stále věří, že dekret Vladimira Putina, podle nějž mají být za plyn přijímány pouze platby v rublech, „zahrál jako flignu“. Kdyby přesto bylo důsledkem trvalé zastavení dodávek této suroviny, postupovalo by Česko podle Třešňáka tak, jak předpokládá energetický zákon. Ten definuje, kdo by byl od plynu podstupně odstřihnut. „Máme deset regulačních stupňů, podle kterých lze postupovat. Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo stát,“ shrnul.