Nižší růst Německa recesi v Česku nepřivodí, míní analytici

Zpomalení ekonomického růstu Německa v loňském roce se v české ekonomice projeví spíše jen zpomalením růstu HDP, nikoli propuknutím recese, míní analytici. S poklesem tempa růstu naší ekonomiky, která je  s tou německou silně provázána, už přitom odhady počítají. Prognózy navíc ukazují, že by se měl na počátku letošního roku výkon německé ekonomiky zlepšit.

Hrubý domácí produkt Německa se v loňském roce zvýšil o 1,5 procenta, což je nejpomalejší tempo za posledních pět let. Vyplývá to z předběžných údajů, které v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Předloni růst činil 2,2 procenta. Ohledně české ekonomiky čekají oslovení analytici za rok 2018 růst kolem 3,0 procenta, přičemž první odhady budou v únoru.

Ekonomové upozornili, že na německou ekonomiku měly loni vliv především jednorázové faktory, hlavně problémy s emisními limity automobilek. Během roku to také bylo nepříznivé počasí, chřipková epidemie a stávky, upozornil hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

„Z pohledu uvedených jednorázových vlivů by nebyl slabší výkon německé ekonomiky až natolik problematický, optimismus však ubírá skutečnost, že za zpomalením jsou velmi pravděpodobně i další faktory, například ochlazování čínské ekonomiky či eskalace obchodních válek. Začátek letošního roku tak bude klíčový v tom, že ukáže, do jaké míry byla slabší čísla z druhé poloviny minulého roku přechodná či nikoli,“ dodává Seidler.

Česká ekonomika podle něj v tuto chvíli funguje nad svými dlouhodobými možnostmi a krátkodobé zpomalení německé ekonomiky by ji mělo podle něho ovlivnit jen minimálně.

„Z českého pohledu je důležité, že prognózy pro německou ekonomiku v letošním roce počítají s podobným růstem jako loni. Prostřednictvím zpomalení růstu vývozu se zpomalení německé ekonomiky projeví v české ekonomice. S tím jsme ovšem počítali již při tvorbě prognózy českého HDP v roce 2019,“ uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Ten letos očekává růst tuzemské ekonomiky o 2,2 procenta, další ekonomové jsou mírně optimističtější.

„Zpomalující výkon německé ekonomiky se v Česku již projevuje. Meziroční růst průmyslové výroby v tuzemsku za poslední tři měsíce (září až listopad) dosahoval v průměru jen 2,5 procenta, což je proti minulosti citelné zpomalení. Zároveň je ale třeba vidět, že Německo prochází cyklickým zpomalením a žádnou katastrofou,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit bank Pavel Sobíšek.

Dobrou zprávou podle něj je, že německý statistický úřad odhaduje pro čtvrté čtvrtletí 2018 návrat německého HDP k mezičtvrtletnímu růstu po jeho propadu z předchozího období.

Problémem německé ekonomiky, kromě dočasného technického výpadku výroby aut kvůli novým emisním normám, se podle Sobíška zdá být zejména zpomalování čínské poptávky. „Ten samý faktor pociťuje i česká ekonomika formou snížení subdodávek německým exportérům. Celkově se mně nicméně zdá, že vývoj v letošním roce směřuje k lehkému zpomalení růstu české ekonomiky, nikoliv k její recesi,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je zpomalení německé ekonomiky pro Česko špatnou zprávou. „Už ve třetím čtvrtletí bylo patrné, že česká ekonomika zpomaluje, zatímco ostatní země visegrádské čtyřky nikoli. Klíčovým důvodem je právě silná provázanost Česka a Německa. Déle trvající zpomalení německé ekonomiky ale pochopitelně dolehne na celý Visegrád, dokonce na celou Evropu,“ uvedl.

A připomíná, že zatímco zpomalení německé ekonomiky se čekalo, trhy nepříjemně zaskočila v pondělí Čína. Její zahraniční obchod zeslábl, dovoz se v prosinci 2018 propadl meziročně o 7,6 procenta, zatímco analytici počítali s pětiprocentním nárůstem. A ochabl také čínský vývoz, o 4,4 procenta, trh přitom počítal s tříprocentním vzestupem. „Celkově jde o další znak čínského zpomalení, z něhož nemůžeme mít radost ani my v Česku,“ říká.

Nicméně, ani podle něho krize zatím nehrozí. „Situaci mají plně v rukou politici, na rozdíl od doby před deseti lety,“ vysvětluje. Nynější klíčové ekonomické hrozby mají převážně jinou povahu než to, co způsobilo tehdejší pohromu. Před deseti lety to byla ve své podstatě krize důvěry, míní.

„Tisíce, desetitisíce, statisíce bankéřů přestalo věřit jeden druhému. Přestali věřit firmám, že úvěr řádně splatí. Přestalo se věřit i některým státům a jejich vládám, že svůj bobtnající dluh řádně uhradí. Polámaná důvěra se obnovuje dlouho. Před deseti lety tedy šlo o krizi ve své podstatě vyvolanou opravdu ekonomicky, jelikož důvěra je motorem ekonomiky,“ dodává Kovanda.

Nahrávám video
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika v loňském 3. čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,4 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,6 procenta. Své údaje z konce listopadu v pátek potvrdil Český statistický úřad. Meziroční i mezičtvrtletní tempo růstu ekonomiky zůstalo stejné jako ve druhém čtvrtletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 21 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 22 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...