Nezaměstnanost v květnu vzrostla na 3,6 procenta, potvrdila čísla, která už uvedla ve čtvrteční sněmovní debatě o vládní pomoci během epidemie koronaviru, ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Dodala, že čísla jsou slušná, ale zřejmě taková nezůstanou, zlomový bude podle ní červen. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapky je navíc v Česku velký rozdíl mezi strukturou nabízených míst a uchazečů o práci. V krizi je třeba se ale přizpůsobit, uvedl. Ministerstvo práce zatím také nebude navrhovat zvýšení podpor v nezaměstnanosti, úpravu částek začne prosazovat, pokud lidí bez práce začne v Česku skokově přibývat.
Nezaměstnanost se v květnu zvedla na 3,6 procenta. Zlomová čísla budou až za červen
Podle Maláčové budou totiž zlomová čísla o nezaměstnanosti za červen, protože někteří lidé zůstávají na ošetřovném poté, co dostali výpověď. Ošetřovné na děti, které kvůli koronaviru nenavštěvují školu, je možné čerpat právě do konce června.
„Také máme indikace o tom, že běží výpovědi v četných firmách,“ dodala. Zároveň jsou ale požadavky na sezonní zaměstnance, což bude působit proti růstu nezaměstnanosti. Další rozhodující čísla podle Maláčové budou pak dále v září, až se všichni z dovolených vrátí do práce.
Ministryně také uvedla, že se zatím nebude navrhovat zvýšení podpor v nezaměstnanosti. „Jsme připraveni, co se týká návrhu na případné zvýšení podpory v nezaměstnanosti. V tuto chvíli to ale stále ještě není aktuální. Pokud by došlo ke skokovému nárůstu, tak s takovým návrhem přijdeme,“ řekla ministryně. Podle ní by pak nezaměstnaní mohli například dostávat víc peněz jako prémii za aktivitu při hledání nového uplatnění.
Při jakém přírůstku počtu a podílu lidí bez práce by resort návrh na zvýšení podpor předložil, ministryně neupřesnila. Podle ní by roli nehrálo jen jedno číslo.
„V Německu narostla nezaměstnanost na 6,1 procenta, my jsme na 3,6 procenta. Česko kopíruje vývoj v Německu. V momentě, kdy budeme mít pocit, že tendence směřuje opravdu ke skokovému navýšení nezaměstnanosti, tak bychom s návrhem přišli,“ řekla Maláčová. Dodala, že návrh by projednávala tripartita. Pokud by ho schválila vláda, dostala by ho pak sněmovna.
Práci shání o dvanáct tisíc lidí více než v dubnu
Aktuálně je podle ministryně 266 144 uchazečů o práci, tedy o 12 104 lidí více než v dubnu. Nárůst nezaměstnanosti je největší zejména v oblasti služeb, veřejného stravování, obchodu, hotelnictví, dopravě, ale i mezi agenturními zaměstnanci.
„Nárůst míry nezaměstnanosti je pro květen atypický, neboť nezaměstnanost na jaře obvykle klesá s rozjezdem prací v zemědělství, stavebnictví či cestovním ruchu. Celá ekonomika včetně trhu práce je ale nyní postižena omezeními souvisejícími s koronavirem,“ uvedl analytik Generali Investments Radomír Jáč. Právě služby, zejména veřejné stravování, hotelnictví, obchod a doprava, jsou podle něj odvětví, kde se dopady koronaviru projevují nejvíce.
Podle úřadu práce do evidence nezaměstnaných přibývali také lidé, kteří v těchto oborech pracovali v zahraničí, dále přeshraniční pracovníci a v menší míře osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), většinou řemeslníci, kosmetičky nebo kadeřnice.
K 31. květnu nabízeli zaměstnavatelé 331 tisíc volných míst, tedy o dva tisíce méně než v dubnu. „Ale 71 procent z nich má požadavky jen na základní vzdělání, takže jde o místa s minimálním pracovním ohodnocením i kvalifikačními požadavky,“ přiblížila Maláčová.
„Je tady rozdíl mezi strukturou nabízených míst a strukturou uchazečů, zejména vzdělanostní, nicméně teď jsme v krizi a musíme se přizpůsobit. Měli bychom být flexibilní, a to jak na straně firem, tak i zaměstnanců,“ uvedl pro ČT hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko. „Můžeme vzpomenout příklady, kdy si firmy mezi sebou začaly půjčovat zaměstnance, když musely zavřít provozy a jiným se nedostávalo. A to jsou přesně ty případy flexibility, která je nyní potřeba,“ doplnil.
Na jedno volné pracovní místo připadá v průměru nadále 0,8 uchazeče. Zaměstnavatelé měli v květnu největší zájem o stavební a montážní dělníky a pomocníky ve výrobě, uklízeče, řidiče vysokozdvižných vozíků a nákladních aut, kuchaře, zedníky nebo svářeče. Firmám podle úřadu práce dlouhodobě chybí kvalifikovaní řemeslníci nebo odborníci v informačních technologiích.
V evidenci úřadů práce byli nejčastěji uchazeči s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v květnu 42,2 roku. Mezi evidovanými bylo 89 644 lidí nad 50 let, což je více než třetina všech nezaměstnaných. Téměř pětina nezaměstnaných je bez práce víc než rok.
Do evidence úřadů práce se ke konci května nově přihlásilo téměř 38 400 uchazečů o zaměstnání, zároveň z ní odešlo téměř 26 300 lidí. „I když letos v květnu, na rozdíl od předchozích let, nezaměstnanost vzrostla, nejedná se o nárůst nijak razantní. Bude pravděpodobně pokračovat i v dalších měsících, ale bude stále spíše pozvolný,“ shrnul ředitel odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství Úřadu práce ČR Jan Karmazín.
Ministryně také připomněla, že tento týden na ministerstvu odstartoval národní projekt Outplacement, který má poskytnout pomoc zaměstnancům, kterým reálně hrozí propuštění z práce. Například tam, kde se ve firmách chystá hromadné propouštení, zmínila Maláčová.
Projekt realizuje Úřad práce ČR v rámci celé republiky kromě Prahy a poběží až do 30. června 2022.
Nejnižší míra nezaměstnanosti byla v květnu v Pardubickém kraji, konkrétně 2,6 procenta. Naproti tomu v Moravskoslezském kraji bylo bez práce 5,3 procenta obyvatel. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v květnu 63 ze 77 okresů. „V dubnu jsme ale měli nárůst ve všech 77 okresech, takže to je dobrý vývoj,“ dodala Maláčová.
Nezaměstnanost ve Středočeském kraji se stále drží mírně nad třemi procenty. Narozdíl od Karlovarského nebo Ústeckého ho tolik nepoznamenal výpadek cestovního ruchu, potažmo nemožnost dojíždět za prací do zahraničí. „Samotné firmy vyčkávají, jak se situace vyvine. Tady je potřeba si uvědomit, že historická zkušenost nám říká, že pokles ekonomické aktivity se na trhu práce projeví se zpožděním několika měsíců, možná několika čtvrtletí,“ komentoval pro ČT situaci hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
Růst byl nejvýraznější na Chebsku o 17,1 procenta, na Karlovarsku o 14,8 procenta a Mladoboleslavsku o 14,5 procenta. O 6,1 procenta klesla nezaměstnanost na Jesenicku, snížila se třeba i na Svitavsku, Třebíčsku a Chrudimsku. Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na Karvinsku 7,8 procenta, nejnižší na Rychnovsku 1,8 procenta.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo 96 914 lidí, tedy téměř 37 procent všech uchazečů vedených v evidenci. V průměru to bylo 8649 korun.
Recese se na trhu práce plně projeví až v řádu měsíců, říkají analytici
Nárůst nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice je ve srovnání s okolními zeměmi stále relativně nízký, vedle vládních programů na udržení zaměstnanosti a přehřátého trhu práce před příchodem koronaviru však v tom podle analytika ING Bank Jakuba Seidlera hrají roli také výpovědní lhůty.
Růst nezaměstnanosti tak bude pokračovat patrně po zbytek letošního roku a dosavadní relativně nízký růst nezaměstnanosti neznamená, že je tuzemský trh práce z nejhoršího venku, podotkl. Také podle ekonoma Gapka to nejhorší českou ekonomiku teprve čeká.
Část pracovních míst dosud podpírají vládní záchranné programy, které však budou postupně končit, čímž se ve firmách zvýší tlak na propuštění nadbytečných lidí, míní analytik Raiffeisenbank Luboš Růžička. Pokles HDP ve druhém čtvrtletí bude ještě mnohem výraznější a teprve poté začnou firmy sčítat ztráty a reagovat na situaci optimalizací nákladů.
Pokud se bude vývoj ubírat tímto směrem, očekává Růžička výraznější nárůsty lidí bez práce až během druhé poloviny roku. „Proto předpokládáme, že i přes aktuální příznivější výsledky z trhu práce může míra nezaměstnanosti v závěru roku přesáhnout šest procent a počet lidí bez práce se tak přiblíží půl milionu,“ odhadl.
Růst nezaměstnanosti čeká obecně i ekonom Jáč. A to jak po zbytek letošního roku, tak velmi pravděpodobně i roce následujícím.