Nepříznivá situace na trhu s bydlením trvá. Nájemné zdražuje a bytů je málo

Nahrávám video
Události: Potíže s bydlením
Zdroj: ČT24

S obtížně dostupným vlastním bydlením dál roste zájem o pronájmy. Podle realitních serverů momentálně připadá na jeden podaný inzerát 28 uchazečů. I proto nájemné zdražuje. Nejvíc ve městech, kde sídlí univerzity.

Jednatřicetiletý Jan Hůlek si našel bydlení už před osmi lety. Žije na pražském Žižkově v bytě jedna plus jedna. „Měsíčně platím 12 tisíc bez energií. Nájemné se mi za posledních osm let zvedlo asi o pět tisíc,“ říká. Smlouvu má na dobu neurčitou, každý rok se ale aktualizuje o platební podmínky.

Jiří Pácal z Central Europe Holding říká, že nájemné se obvykle zvyšuje ze dvou důvodů. „U stávajících smluv zpravidla bývá inflační doložka. U nově uzavíraných smluv prostě proto, že je výrazně vyšší poptávka, než byla v minulosti.“

Studenti shánějí ubytování

To dokládá i příběh studentky Lucie Benešové z Krkonoš. V Praze sehnala pronájem zhruba před měsícem. Stejně jako Jan Hůlek v jednopokojovém bytě. S přítelem ale platí vyšší nájem. „Platíme 18 tisíc a je to bez energií,“ uvádí Benešová.

Právě studenti nyní ve velkém shánějí byty ve všech vysokoškolských městech. S tím má zkušenost i makléř Zdeněk Mikulášek z Brna. Volné byty na trhu rychle ubývají. „Teď nemám vůbec nic, měl jsem asi deset bytů tento měsíc. Poslední měsíc a půl nicméně situace je taková, že je to všechno pryč.“

Právě v Praze a v Brně zaplatí zájemci o bydlení nejvíc. Průměrná cena nájmu tady ve druhém čtvrtletí přesáhla tři sta korun za metr čtvereční. Naopak nejnižší nájmy požadují majitelé bytů v Ústí nad Labem.

Ceny bydlení
Zdroj: ČT24

Ceny prý dál porostou

Analytici jsou ale přesvědčení, že nájmy ještě porostou. „Do konce roku očekáváme růst nájmů o dalších deset procent zejména v Praze, Středočeském kraji a univerzitních městech,“ domnívá se realitní makléřka z Bezrealitky Lucie Starovičová.

Ještě před dvěma lety bydlela v Česku v nájmu asi pětina obyvatel. Nyní se jejich podíl podle odhadu pronajímatelů zvedl na čtvrtinu. Pořád je to ve srovnání s Německem nebo Rakouskem výrazně méně. Tam v nájmu žije víc než polovina obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 29 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...