Nepříznivá situace na trhu s bydlením trvá. Nájemné zdražuje a bytů je málo

3 minuty
Události: Potíže s bydlením
Zdroj: ČT24

S obtížně dostupným vlastním bydlením dál roste zájem o pronájmy. Podle realitních serverů momentálně připadá na jeden podaný inzerát 28 uchazečů. I proto nájemné zdražuje. Nejvíc ve městech, kde sídlí univerzity.

Jednatřicetiletý Jan Hůlek si našel bydlení už před osmi lety. Žije na pražském Žižkově v bytě jedna plus jedna. „Měsíčně platím 12 tisíc bez energií. Nájemné se mi za posledních osm let zvedlo asi o pět tisíc,“ říká. Smlouvu má na dobu neurčitou, každý rok se ale aktualizuje o platební podmínky.

Jiří Pácal z Central Europe Holding říká, že nájemné se obvykle zvyšuje ze dvou důvodů. „U stávajících smluv zpravidla bývá inflační doložka. U nově uzavíraných smluv prostě proto, že je výrazně vyšší poptávka, než byla v minulosti.“

Studenti shánějí ubytování

To dokládá i příběh studentky Lucie Benešové z Krkonoš. V Praze sehnala pronájem zhruba před měsícem. Stejně jako Jan Hůlek v jednopokojovém bytě. S přítelem ale platí vyšší nájem. „Platíme 18 tisíc a je to bez energií,“ uvádí Benešová.

Právě studenti nyní ve velkém shánějí byty ve všech vysokoškolských městech. S tím má zkušenost i makléř Zdeněk Mikulášek z Brna. Volné byty na trhu rychle ubývají. „Teď nemám vůbec nic, měl jsem asi deset bytů tento měsíc. Poslední měsíc a půl nicméně situace je taková, že je to všechno pryč.“

Právě v Praze a v Brně zaplatí zájemci o bydlení nejvíc. Průměrná cena nájmu tady ve druhém čtvrtletí přesáhla tři sta korun za metr čtvereční. Naopak nejnižší nájmy požadují majitelé bytů v Ústí nad Labem.

Ceny bydlení
Zdroj: ČT24

Ceny prý dál porostou

Analytici jsou ale přesvědčení, že nájmy ještě porostou. „Do konce roku očekáváme růst nájmů o dalších deset procent zejména v Praze, Středočeském kraji a univerzitních městech,“ domnívá se realitní makléřka z Bezrealitky Lucie Starovičová.

Ještě před dvěma lety bydlela v Česku v nájmu asi pětina obyvatel. Nyní se jejich podíl podle odhadu pronajímatelů zvedl na čtvrtinu. Pořád je to ve srovnání s Německem nebo Rakouskem výrazně méně. Tam v nájmu žije víc než polovina obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...