Německo bude mít v roce 2020 rekordní rozpočet, opět se má obejít bez deficitu

Německo bude mít příští rok rekordní státní rozpočet. Příjmy i výdaje mají dosáhnout 362 miliard eur (9,2 bilionu korun), což je o 5,6 miliardy eur více než letos. Rozpočet bez deficitu, který v pátek schválil německý parlament, bude mít spolková republika už posedmé v řadě. Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou počítá s tím, že vyrovnaný státní rozpočet bude i v letech 2021 až 2023.

„Je to třetí rozpočet této vlády a stejně jako ty dva předtím je to solidní rozpočet, který nedělá žádné nové dluhy,“ zdůraznil už dříve ministr financí Olaf Scholz (SPD).

Rozpočet z dílny jeho ministerstva počítá třeba s tím, že na investice půjde v příštím roce rekordních 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun). Směřovat budou zejména do rozvoje dopravní a digitální infrastruktury, školství, ale také na boj proti klimatickým změnám, na což má jít v příštím roce sedm miliard eur.

Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 150 miliardami eur. Následuje ministerstvo obrany se 45,1 miliardy eur, což je sice nárůst o 1,9 miliardy, zároveň to ale ani zdaleka neodpovídá očekáváním Spojených států a některých dalších spojenců v rámci Severoatlantické aliance, podle nichž by se Berlín měl výrazně rychleji přiblížit výdajům na obranu dohodnutým na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok dosáhnou 1,42 procenta HDP.

Vyrovnané rozpočty má Německo už od roku 2014

Německo má vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s takzvanou černou nulou staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování teď pokračuje i za ministra Scholze.

Rozpočty bez schodku byly v Německu v uplynulých letech možné mimo jiné díky velmi dobré situaci na pracovním trhu a díky rekordním daňovým příjmům. V květnu ale německá vláda oznámila, že bude mít kvůli zpomalování tempa hospodářského růstu do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu korun) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Udržení rozpočtové černé nuly tak může být stále složitější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 8 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 22 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled