Německo bude mít v roce 2020 rekordní rozpočet, opět se má obejít bez deficitu

Německo bude mít příští rok rekordní státní rozpočet. Příjmy i výdaje mají dosáhnout 362 miliard eur (9,2 bilionu korun), což je o 5,6 miliardy eur více než letos. Rozpočet bez deficitu, který v pátek schválil německý parlament, bude mít spolková republika už posedmé v řadě. Koaliční vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) vedená kancléřkou Angelou Merkelovou počítá s tím, že vyrovnaný státní rozpočet bude i v letech 2021 až 2023.

„Je to třetí rozpočet této vlády a stejně jako ty dva předtím je to solidní rozpočet, který nedělá žádné nové dluhy,“ zdůraznil už dříve ministr financí Olaf Scholz (SPD).

Rozpočet z dílny jeho ministerstva počítá třeba s tím, že na investice půjde v příštím roce rekordních 42,9 miliardy eur (1,1 bilionu korun). Směřovat budou zejména do rozvoje dopravní a digitální infrastruktury, školství, ale také na boj proti klimatickým změnám, na což má jít v příštím roce sedm miliard eur.

Nejvyšší jednotlivý rozpočet má tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí s více než 150 miliardami eur. Následuje ministerstvo obrany se 45,1 miliardy eur, což je sice nárůst o 1,9 miliardy, zároveň to ale ani zdaleka neodpovídá očekáváním Spojených států a některých dalších spojenců v rámci Severoatlantické aliance, podle nichž by se Berlín měl výrazně rychleji přiblížit výdajům na obranu dohodnutým na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Příští rok dosáhnou 1,42 procenta HDP.

Vyrovnané rozpočty má Německo už od roku 2014

Německo má vyrovnané či přebytkové rozpočty od roku 2014, kdy se toho podařilo dosáhnout poprvé od roku 1969. Za exministra financí Wolfganga Schäubleho (CDU) se státní rozpočty s takzvanou černou nulou staly ve spolkové republice v podstatě normou, jejíž prosazování teď pokračuje i za ministra Scholze.

Rozpočty bez schodku byly v Německu v uplynulých letech možné mimo jiné díky velmi dobré situaci na pracovním trhu a díky rekordním daňovým příjmům. V květnu ale německá vláda oznámila, že bude mít kvůli zpomalování tempa hospodářského růstu do roku 2023 k dispozici o 74,1 miliardy eur (1,9 bilionu korun) daňových příjmů méně, než ještě na podzim loňského roku očekávala. Udržení rozpočtové černé nuly tak může být stále složitější.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 3 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 6 hhodinami

USA zakážou dovoz některých kanadských mléčných výrobků a alkoholu

Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V noci na středu to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
8. 9. 2026

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
8. 9. 2026

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
8. 9. 2026Aktualizováno8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.