Nizozemci řeší, jak vykoupit od ruského Gazpromu zásobníky v Bergermeeru. Jde o největší zásobníky plynu v Evropské unii a Rusové mají kontrakt na čtyřicet procent jejich kapacity. Gazprom se ale nemá k tomu, aby je naplnil.
Naplnění největších evropských zásobníků plynu v Nizozemsku částečně blokuje Gazprom
Členské státy Evropské unie se dohodly na postupném navyšování objemu zemního plynu do následující topné sezony na osmdesát procent. Zásobník v Bergermeeru je ale aktuálně naplněný z pouhých devíti procent.
„Nizozemci si uvědomili, že v tuto chvíli jim patří pouze čtyřicet procent kapacity těchto v Evropě vůbec největších zásobníků. Zjistili také, že čtyřicet procent má rezervovaný právě Gazprom. A ten se k navyšování samotných zásob nikterak nemá,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.
V nizozemských médiích se aktuálně hovoří o možnosti ruskou část vyvlastnit. Tento postup je ale právně neuskutečnitelný, upozornil Dolanský. Celkem šedesát procent kapacity zásobníků totiž patří státní firmě z Abú Dhabí a ta následně Gazpromu část kapacity pronajímá. Ruskou energetickou firmu by tak nešlo vyvlastnit už kvůli tomu, že je pouze nájemcem.
„Právně je to velice komplikované. Aby to bylo ještě komplikovanější, Rusové mají kontrakt na čtyřicet procent až do roku 2045,“ přiblížil Dolanský. O další účasti Gazpromu by tak musela rozhodnout právě firma z Abú Dhabí, která ovšem nereaguje na dotazy novinářů. Je tak nejasné, zda by byla například ochotná přistoupit k vypovězení smlouvy s ruskou firmou.
Kvůli komplikacím je tak nepravděpodobné, že by Nizozemsko stihlo zásobníky v Bergermeeru na sjednaných osmdesát procent do letošní zimy naplnit. „I kdyby se začal plnit teď, bylo by na jeho naplnění na osmdesát procent potřeba přibližně 150 dní,“ řekl Dolanský s tím, že bez průtahů by tak Nizozemsko stanovené kapacity dosáhlo v září nebo říjnu. „Už je ale nyní jasné, že se to pravděpodobně do zimy nestihne,“ dodal.
Zpravodaj ČT Lukáš Dolanský o zásobách plynu v Nizozemsku (zdroj: ČT24)
Těžba v Nizozemsku bude nejspíš pokračovat
Na nizozemském území se přitom nacházejí poměrně velká naleziště zemního plynu, a to včetně devátého největšího ložiska tohoto plynu na světě. Jeho těžba ale v okolí způsobuje už několik desítek let zemětřesení, kvůli kterému musely být desítky budov v oblasti zbourány.
Veřejnost tak tlačila vládu k ukončení těžby, k čemuž mělo dojít za dva roky. „Ovšem nyní se situace mění. Mění se nejen plány nizozemské vlády, ale také nálady veřejnosti a zdá se, že Nizozemci budou tento plyn těžit ještě o několik let déle,“ uzavřel Dolanský.