Na Slovensku je podle největších zaměstnavatelů ohroženo 60 tisíc pracovních míst, firmy od vlády očekávají zvýšení pomoci na udržení zaměstnanosti v souvislosti s dopady pandemie nemoci covid-19. Novinářům to v úterý řekl Tibor Gregor, výkonný ředitel Klubu 500, který sdružuje velké zaměstnavatele. Kabinet premiéra Igora Matoviče naposledy jen prodloužil stávající program pobídek, samotnou částku příspěvků nezvýšil.
Na Slovensku hrozí propuštění 60 tisíc lidí, velcí zaměstnavatelé proto žádají od vlády vyšší pomoc
„Forma je dobrá, výše příspěvků je absolutně nedostatečná. Pokud stát nepřispěje k záchraně a udržení pracovních míst, zmínění zaměstnanci skončí na úřadech práce,“ uvedl Gregor k odhadu klubu, podle kterého jsou ve slovenské ekonomice ohrožena tři procenta pracovních míst.
Po březnovém potvrzení prvního případu koronaviru na Slovensku zaznamenala země propad ekonomiky, který by podle odhadů mohl za celý letošní rok dosáhnout zhruba deseti procent. Nezaměstnanost v zemi pod Tatrami v červnu vystoupila na více než tříleté maximum 7,4 procenta. V posledních čtyřech měsících přibylo do evidence na úřadech práce na více než pětimilionovém Slovensku přes 64 600 nezaměstnaných, kteří by mohli okamžitě nastoupit do práce.
Slovensko po propuknutí pandemie covidu-19 zavedlo poskytování různých příspěvků na udržení zaměstnanosti, program pomoci naposledy vláda prodloužila do konce září. Čerpání peněz v rámci zmíněného programu ale výrazně zaostalo za původním očekáváním.
Slovenští zaměstnavatelé dlouhodobě upozorňují, že stávající systém pobídek považují za nedostatečný, protože pokrývá jen část celkových nákladů na zaměstnance. Příspěvky na udržení zaměstnanosti také znevýhodňují firmy, které zaměstnávají pracovníky s nadprůměrnou mzdou. Stát totiž například stanovil horní hranici, z níž se dotace počítá.
Matovič: Zaměříme se na velké projekty
Slovensko se při čerpání peněz z rozpočtu EU v příštím sedmiletém rozpočtovém období včetně unijního fondu obnovy bude muset zaměřit na velké projekty, aby stihlo vyčleněné zdroje použít. Novinářům to v úterý řekl premiér Igor Matovič, který dohodu státníků členských zemí EU na summitu v Bruselu označil za geniální zprávu pro Slovensko.
„Pokud si někdo myslí, že to můžeme rozdělit do tisícovek malých projektů, nemáme šanci. Musí to být obří národní projekty typu – pojďme dobudovat na Slovensku kanalizaci. Řekněme si, že jdeme vybudovat tři nebo deset obrovských nových nemocnic,“ řekl Matovič po příletu do vlasti.
Jaké jsou prognózy vývoje
Slovenské ministerstvo financí v červnu zhoršilo odhad poklesu hrubého domácího produktu (HDP) země, a to na 9,8 procenta proti dříve předpokládanému propadu o 7,2 procenta. Na příští rok úřad předpokládá růst HDP o 7,6 procenta, dosud očekával vzestup hospodářství o 6,8 procenta.
V příštích letech by nezaměstnanost měla klesat, podle prognózy se ale do roku 2023 nevrátí na loňskou úroveň pod hranici šest procent. Zpomalit by se mělo tempo růstu mezd, stejně jako inflace, a to například kvůli poklesu cen ropy.
Evropská komise pak ve své červencové prognóze odhaduje slovenský pokles na devět procent. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu uvedla, že slovenský propad by při jedné vlně koronaviru letos činil 9,3 procenta, při dvou vlnách pak 11,1 procenta. Pro příští rok už předpokládá růst 6,4 procenta, respektive 2,1 procenta při letošních dvou vlnách.