Ministerstvo chce třemi miliardami motivovat, aby se ve zdravotnictví doháněla odložená péče

3 minuty
Události: Jednání o kompenzaci ztrát ve zdravotnictví
Zdroj: ČT24

Poskytovatelé zdravotní péče opět jednali s pojišťovnami i ministerstvem zdravotnictví o kompenzacích za ztráty způsobené koronavirem. Shodli se, že krize zasáhla všechna odvětví. Resort vyčíslil výpadek příjmů na víc než 30 miliard korun. Dohodu s pojišťovnami zatím neuzavřely nemocnice.

Budování covidových jednotek, omezení zákroků, preventivních prohlídek nebo uzavření lázní. O nákladech i jejich kompenzacích  jednala Rada poskytovatelů zdravotní péče.

Předseda rady Vladimír Dvořák soudí, že se podařilo najít dohodu o základních opatřeních. Připomněl zároveň, že výpadek nebyl jen ve dvou měsících, ale bude pokračovat. „Těch neznámých je celá řada,“ dodal.

Ředitel FN Motol Miloslav Ludvík k nim řadí i růst platů. „Pravděpodobně nastane, ale nevím o kolik.“

Vyhláška by měla být motivační

Na přesném znění vyhlášky ministerstvo zdravotnictví pracuje. Zatím počítá s přímou kompenzací 27 miliard korun. Další tři miliardy by měly být motivací pro ty, kteří budou zbytek roku aktivní.

„Aby se poskytovatelé snažili dohnat odloženou péči, ale také aby jim kompenzovala náklady, hlavně personální náklady, vyšší náklady na ochranné prostředky,“ přiblížil její záměr ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). 

Novelu by příští týden měla v legislativní nouzi projednat sněmovna.

Zástupci praktických lékařů přijdou parametry vyhlášky rozumné. „Tam se říká, že kdo splní 80 procent předpokládané produkce, tak vlastně dostane 100 procent úhrad,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) se chystá použít na kompenzace rezervy, které se jí podařilo vytvořit v minulém roce, uvedl k tomu náměstek ředitele David Šmehlík. 

Připravují se dohody pro příští rok

Jak zajistit zdravotnickou péči pak řešili v pátek lékaři s pojišťovnami. Koronavirová epidemie totiž zasáhla všechny segmenty. Jedním z hlavních témat je teď prevence a návrat pacientů do ordinací. Debatovalo se proto i o úhradách zdravotnických služeb pro příští rok.

„Máme uzavřeny dohody se segmenty primární péče – stomatology, praktickými lékaři, gynekology, ambulantními segmenty kromě nemocnic, lékárníků a ambulantních specialistů,“ řekl Šmehlík z VZP.  

Poslední kolo dohodovacího řízení skončilo tento týden. Najít shodu ale lze ještě do konce června.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 13 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026
Načítání...