Méně prodejen či jejich zmenšení. Podle průzkumu předpokládá část obchodníků v nákupních centrech změny

V důsledku koronavirové krize 42 procent maloobchodníků v nákupních centrech předpokládá, že bude muset upravit prodejní síť. Nejčastěji to bude snížení počtu nebo plochy prodejen. Nejvíce zasažena je v tomto směru gastronomie, kde změny čeká až osmdesát procent nájemců. Pozastavení expanze čeká čtvrtina maloobchodníků, 19 procent prodejců počítá se snížením nákladů na vybavení prodejních jednotek. Vyplývá to z průzkumu realitně-poradenské společnosti CBRE.

Uzavření obchodu nebo ukončení smlouvy zaznamenala čtyři procenta nájemců. Týkalo se to především gastronomie, módy, obuvi a doplňků. Na 75 procent obchodníků očekává návrat svého podnikání do kondice před krizí až v příštím roce. Zhruba stejné procento respondentů nechystá změny týkající se diverzifikace trhů nebo dodavatelského řetězce.

Obchodníci chtějí nyní investovat do kamenných prodejen, rozvoje on-line nástrojů a využití sociálních sítí. „U jednotek nad 500 metrů čtverečních… až 50 procent respondentů očekává nárůst podílu on-line prodeje,“ uvedla vedoucí výzkumu maloobchodního sektoru v CBRE Klára Bejblová.

Největší nárůst předpokládají prodejci elektra, a to až čtyřicet procent z nich. Digitální kanály za ideální doplnění kamenných prodejen považuje sedmdesát procent prodejců. Internet jako hlavní prodejní kanál má jedenáct procent maloobchodníků.

Průzkum společnost CBRE uskutečnila mezi 25. červnem a 24. červencem. Zúčastnilo se ho 64 maloobchodních nájemců obchodních center v České republice. Většinu tvořili prodejci módy, obuvi, doplňků či kosmetiky.

Kvůli zamezení šíření koronaviru byla od 14. března do 10. května většina prodejen v obchodních centrech uzavřena. Podnikaté, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít nebo omezit provoz, si můžou žádat o podporu v rámci programu Covid –⁠ nájemné. Stát jim na nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procent. Podmínkou je, že majitel nájemné o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu.

O program je zájem, ministerstvo průmyslu a obchodu k pondělním 14:00 eviduje 10 541 žádostí zhruba za 1,5 miliardy korun. Schválilo zatím 4088 žádostí za 540,8 milionu korun, dalších více než 4600 žádostí za 705,2 milionu korun je rozpracovaných. Ministerstvo zatím nemuselo žádnou žádost zamítnout.

Maximální výše podpory je deset milionů korun. Podpora se vztahuje na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Podnikatelé zasažení v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru mohou o dotaci na komerční nájem žádat do 30. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, na což ve sněmovně poukázal i předseda ODS Martin Kupka.
06:00Aktualizovánopřed 14 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 16 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...