Méně prodejen či jejich zmenšení. Podle průzkumu předpokládá část obchodníků v nákupních centrech změny

V důsledku koronavirové krize 42 procent maloobchodníků v nákupních centrech předpokládá, že bude muset upravit prodejní síť. Nejčastěji to bude snížení počtu nebo plochy prodejen. Nejvíce zasažena je v tomto směru gastronomie, kde změny čeká až osmdesát procent nájemců. Pozastavení expanze čeká čtvrtina maloobchodníků, 19 procent prodejců počítá se snížením nákladů na vybavení prodejních jednotek. Vyplývá to z průzkumu realitně-poradenské společnosti CBRE.

Uzavření obchodu nebo ukončení smlouvy zaznamenala čtyři procenta nájemců. Týkalo se to především gastronomie, módy, obuvi a doplňků. Na 75 procent obchodníků očekává návrat svého podnikání do kondice před krizí až v příštím roce. Zhruba stejné procento respondentů nechystá změny týkající se diverzifikace trhů nebo dodavatelského řetězce.

Obchodníci chtějí nyní investovat do kamenných prodejen, rozvoje on-line nástrojů a využití sociálních sítí. „U jednotek nad 500 metrů čtverečních… až 50 procent respondentů očekává nárůst podílu on-line prodeje,“ uvedla vedoucí výzkumu maloobchodního sektoru v CBRE Klára Bejblová.

Největší nárůst předpokládají prodejci elektra, a to až čtyřicet procent z nich. Digitální kanály za ideální doplnění kamenných prodejen považuje sedmdesát procent prodejců. Internet jako hlavní prodejní kanál má jedenáct procent maloobchodníků.

Průzkum společnost CBRE uskutečnila mezi 25. červnem a 24. červencem. Zúčastnilo se ho 64 maloobchodních nájemců obchodních center v České republice. Většinu tvořili prodejci módy, obuvi, doplňků či kosmetiky.

Kvůli zamezení šíření koronaviru byla od 14. března do 10. května většina prodejen v obchodních centrech uzavřena. Podnikaté, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít nebo omezit provoz, si můžou žádat o podporu v rámci programu Covid –⁠ nájemné. Stát jim na nájem za duben, květen a červen přispěje 50 procent. Podmínkou je, že majitel nájemné o 30 procent sníží a nájemce doplatí pětinu.

O program je zájem, ministerstvo průmyslu a obchodu k pondělním 14:00 eviduje 10 541 žádostí zhruba za 1,5 miliardy korun. Schválilo zatím 4088 žádostí za 540,8 milionu korun, dalších více než 4600 žádostí za 705,2 milionu korun je rozpracovaných. Ministerstvo zatím nemuselo žádnou žádost zamítnout.

Maximální výše podpory je deset milionů korun. Podpora se vztahuje na nájemní smlouvy uzavřené před 12. březnem. Podnikatelé zasažení v souvislosti s vládními opatřeními proti koronaviru mohou o dotaci na komerční nájem žádat do 30. září.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 32 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...