Median: Češi kvůli inflaci nejčastěji investují do zlata

Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury Median mezi dvěma tisíci respondenty.

Samotný nákup nemovitosti uvedlo 18 procent lidí, investice do akcií a dluhopisů a investiční fondy by volilo shodně 17 procent respondentů, spořicí účty v bance jedenáct procent, penzijní připojištění devět a stavební spoření skončilo s osmi procenty, ukázal průzkum. Investice do kryptoměn uvedlo sedm procent lidí.

Průměrná míra inflace podle České národní banky za celý rok 2022 činila 15,1 procenta a byla tak druhá nejvyšší od vzniku samostatného Česka. Podle Českého statistického úřadu byla vyšší pouze v roce 1993.

Zájem o zlato roste

Dvě třetiny dotázaných uvedly, že hledají informace a rozhodují se, jak se svými penězi naložit. Pouze dvanáct procent lidí ví, jak situaci ohledně znehodnocení úspor vlivem inflace řešit. Ochota investovat přitom Čechy neopouští. Necelých 44 procent odpovědělo, že by investovali stejně jako před rokem a 27 procent respondentů je ochotno investovat dokonce více.

„Zájem o nákup zlata v Česku každým rokem roste o desítky procent, tržby Golden Gate meziročně vzrostly o 23 procent. V loňském roce jsme prodali tři tuny zlata, za poslední dekádu už 14 tun zlata,“ popsal manažer péče o klienty obchodníka Golden Gate Pavel Řihák. Investiční zlato je podle něj v hledáčku Čechů na předních místech, ale přemýšlí i o dalších investičních produktech, což je z hlediska diverzifikace při investování velmi důležité.

Spoření do zlata čtvrtina oslovených označila za jednoduché, snadno pochopitelné a s nízkým rizikem, a to i přesto, že si současně uvědomují fakt, že cena zlata kolísá. V současnosti podle údajů společnosti Golden Gate do zlata a stříbra pravidelně spoří desítky tisíc Čechů.

Ipsos: Mladí Češi vnímají investování jako standard

Investování vnímá jako standardní způsob, jak se starat o své peníze, polovina Čechů do šestadvaceti let. Většina by uvítala, kdyby je škola naučila investovat a oni tak mohli vzít své finance do vlastních rukou. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro investiční platformu Fondee.

Ochrana před inflací je pro 66 procent mladých hlavním důvodem pro investování, zjistil Ipsos. Polovina označuje za důvod pro investování zajištění důstojné budoucnosti, 39 procent se snaží zhodnocovat své prostředky, protože se nemůže spolehnout na důchod od státu. „Z dlouhodobého hlediska jsou mladí ke svým financím zodpovědnější a touží vzít peníze do svých rukou,“ poznamenala spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.

Podle průzkumu se 65 procent mladých Čechů snaží každý měsíc ušetřit peníze a dát je stranou. „Své úspory do investic přitom aktuálně vkládá jen 41 procent dotázaných z generace Z, dalších 39 procent by chtělo začít,“ doplnila Hlavsová.

Mladí lidé preferují investování do akcií, pro zhodnocení peněz tímto způsobem by se jich rozhodlo 59 procent. Pouze 18 procent by na prvním místě volilo investice do kryptoměn. „Mladí si zřejmě uvědomují vysokou rizikovost, která se s kryptoměnami pojí, což je dobře,“ uzavřela Hlavsová. Průzkum se uskutečnil na vzorku pěti set Čechů od 16 do 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 21 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...