Median: Češi kvůli inflaci nejčastěji investují do zlata

Češi kvůli ochraně před inflací nejčastěji volí uložení peněz do investičního zlata, termínovaných vkladů nebo realitních fondů. Zatímco investice do zlata preferuje 24 procent lidí, termínovaný vklad 21 procent a fondy investující do nemovitostí 19 procent. Zhruba 60 procent lidí vnímá znehodnocení úspor stejně velkým problémem jako zdražování. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury Median mezi dvěma tisíci respondenty.

Samotný nákup nemovitosti uvedlo 18 procent lidí, investice do akcií a dluhopisů a investiční fondy by volilo shodně 17 procent respondentů, spořicí účty v bance jedenáct procent, penzijní připojištění devět a stavební spoření skončilo s osmi procenty, ukázal průzkum. Investice do kryptoměn uvedlo sedm procent lidí.

Průměrná míra inflace podle České národní banky za celý rok 2022 činila 15,1 procenta a byla tak druhá nejvyšší od vzniku samostatného Česka. Podle Českého statistického úřadu byla vyšší pouze v roce 1993.

Zájem o zlato roste

Dvě třetiny dotázaných uvedly, že hledají informace a rozhodují se, jak se svými penězi naložit. Pouze dvanáct procent lidí ví, jak situaci ohledně znehodnocení úspor vlivem inflace řešit. Ochota investovat přitom Čechy neopouští. Necelých 44 procent odpovědělo, že by investovali stejně jako před rokem a 27 procent respondentů je ochotno investovat dokonce více.

„Zájem o nákup zlata v Česku každým rokem roste o desítky procent, tržby Golden Gate meziročně vzrostly o 23 procent. V loňském roce jsme prodali tři tuny zlata, za poslední dekádu už 14 tun zlata,“ popsal manažer péče o klienty obchodníka Golden Gate Pavel Řihák. Investiční zlato je podle něj v hledáčku Čechů na předních místech, ale přemýšlí i o dalších investičních produktech, což je z hlediska diverzifikace při investování velmi důležité.

Spoření do zlata čtvrtina oslovených označila za jednoduché, snadno pochopitelné a s nízkým rizikem, a to i přesto, že si současně uvědomují fakt, že cena zlata kolísá. V současnosti podle údajů společnosti Golden Gate do zlata a stříbra pravidelně spoří desítky tisíc Čechů.

Ipsos: Mladí Češi vnímají investování jako standard

Investování vnímá jako standardní způsob, jak se starat o své peníze, polovina Čechů do šestadvaceti let. Většina by uvítala, kdyby je škola naučila investovat a oni tak mohli vzít své finance do vlastních rukou. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro investiční platformu Fondee.

Ochrana před inflací je pro 66 procent mladých hlavním důvodem pro investování, zjistil Ipsos. Polovina označuje za důvod pro investování zajištění důstojné budoucnosti, 39 procent se snaží zhodnocovat své prostředky, protože se nemůže spolehnout na důchod od státu. „Z dlouhodobého hlediska jsou mladí ke svým financím zodpovědnější a touží vzít peníze do svých rukou,“ poznamenala spoluzakladatelka Fondee Eva Hlavsová.

Podle průzkumu se 65 procent mladých Čechů snaží každý měsíc ušetřit peníze a dát je stranou. „Své úspory do investic přitom aktuálně vkládá jen 41 procent dotázaných z generace Z, dalších 39 procent by chtělo začít,“ doplnila Hlavsová.

Mladí lidé preferují investování do akcií, pro zhodnocení peněz tímto způsobem by se jich rozhodlo 59 procent. Pouze 18 procent by na prvním místě volilo investice do kryptoměn. „Mladí si zřejmě uvědomují vysokou rizikovost, která se s kryptoměnami pojí, což je dobře,“ uzavřela Hlavsová. Průzkum se uskutečnil na vzorku pěti set Čechů od 16 do 26 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 1 hhodinou

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
včera v 10:05‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.