Máme co nabídnout, ale musíme být silný tým, zní na setkání ekonomických diplomatů

V Praze probíhá tradiční porada ekonomických diplomatů z českých ambasád. Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) se v koronavirové pandemii ukázalo, že tuzemské firmy vynikají v perspektivních oborech. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) může země na mezinárodním poli uspět jen tehdy, když bude vystupovat jako silný tým hájící národní zájmy.

Cílem konference je diplomatům zprostředkovat informace o novinkách a prioritách v prosazování českých ekonomických zájmů v zahraničí, aktuální ekonomické situaci ČR a jejím výhledu a zhodnocení spolupráce resortů zapojených do podpory vnějších ekonomických vztahů. Firmy se podělí se svým pohledem na formy státní podpory exportu. Uskuteční se též konzultace diplomatů s exportními firmami.

Pozornost se soustřeďuje především na následky pandemie a její negativní dopad na zahraniční obchod a investice. Vývoz podle premiéra loni klesl o 4,4 procenta, počet investičních projektů v Česku za loňský rok pak představoval 31 procent průměru z let 2018 a 2019. Covid navíc podle Babiše přinesl nárůst protekcionismu a posílil roli státu v ekonomice. Jde o novou výzvu, v níž musí ekonomická diplomacie pomoci, míní.

České firmy mají podle něj ve světě dobré renomé, zároveň ale slýchává přání zahraničních partnerů, aby se ještě více tuzemských společností angažovalo a investovalo v zahraničí. Česko má ambici stát se zemí nápadů, nových technologií a investicí, řekl Babiš. Prioritou ekonomické diplomacie podle něj musí být například zapojení českých firem v zahraničních projektech v oblasti energetiky.

Zdravotnictví a nanotechnologie

Podpora českým firmám a podnikatelům je důležitější než kdy dříve, firmy potřebují pomoc, aby nepřišly o trhy, na kterých se již prosadily a dlouhodobě udržely, prohlásil potom ministr zahraničí Kulhánek. Pandemie podle něj napáchala celosvětově obrovské škody, přinesla ale i některá pozitiva.

„Ukázalo se, že Česká republika má firmy, které vynikají v perspektivních oborech, jako je zdravotnictví, digitální technologie, nanotechnologie, a obstojí tak i v mezinárodní konkurenci,“ poznamenal ve videozdravici ministr, který se kvůli dnešnímu jednání v Lucemburku s ekonomickými diplomaty sejde až v úterý.

Technologická vyspělost českých firem je podle něj klíčovým předpokladem, aby se z ČR stala znalostní ekonomika na nejvyšší úrovni. „Český inovační potenciál by neměl zůstat nevyužitý,“ dodal Kulhánek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...