Majitelé aut s podvodným softwarem mohou Volkswagen žalovat po celé EU, rozhodl soud

Spotřebitelé v Evropské unii mohou žalovat Volkswagen u soudu ve své zemi, pokud si zde koupili auto této společnosti s nainstalovaným softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek znamená, že německý výrobce automobilů by mohl čelit množství žalob od spotřebitelů po celé Unii. Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat, uvedla nyní Safe Diesel.

Soudní dvůr se případem zabýval na popud rakouského soudu. Ten obdržel žalobu od tamního sdružení spotřebitelů VKI zastupujícího 574 majitelů vozů s nelegálním softwarem. Rakouská strana chtěla vědět, zda případ spadá do její jurisdikce, protože Volkswagen, který sídlí v Německu, příslušnost rakouských soudů zpochybnil.

Podle nařízení o soudní příslušnosti by obecně měla být žaloba podána v místě, kde má žalovaný sídlo. Nicméně ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti je také možnost podniknout kroky v místě, kde se škoda projevila. V tomto případě se škoda projevila až po koupi vozidla, protože to bylo koupeno za cenu vyšší, než byla kvůli instalovanému softwaru jeho skutečná hodnota.

Přestože tedy Volkswagen jako žalovaná strana sídlí v Německu, může být podle rozhodnutí žalován i v jiném státě EU, ve kterém si zákazníci jeho vůz s nelegálním softwarem koupili. Koncern zatím na rozhodnutí soudu nereagoval. 

Skandál už Volkswagen přišel na miliardy dolarů

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně zplodin než při běžné jízdě. Náklady na pokuty, svolávací akce a na vyrovnání v civilních sporech po celém světě už Volkswagen přišly na více než 33 miliard dolarů (zhruba 776 miliard korun).

Ve Spojených státech zaplatil Volkswagen majitelům vozů, jednotlivým státům, regulačním orgánům pro otázky životního prostředí a prodejcům aut odškodné 25 miliard dolarů a nabídl, že vykoupí 500 tisíc dotčených vozů. 

Jak to vypadá s možností odškodnění v Česku

Automobilový koncern Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat. Safe Diesel to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Volkswagen agentuře ČTK sdělil, že nadále zastává názor, že zákazníkům nevznikla žádná škoda.

Safe Diesel zastupuje ve sporu s koncernem Volkswagen více než 6800 majitelů koncernových vozů, které byly vybavené softwarem na obcházení homologačního měření emisí. Pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosahuje 1,5 miliardy korun.

„Prosíme o pochopení, že nebudeme komentovat probíhající soudní řízení. Nadále zastáváme názor, že zákazníkům nevznikla a nevzniká žádná škoda,“ uvedl mediální zástupce VW v ČR Jan Klíma.

Návrh na smír podle Františka Honsy z advokátní kanceláře BBH, která poškozené klienty v kauze zastupuje, vycházel z odškodnění 260 tisíc německých vlastníků vozidel koncernem Volkswagen a z nedávného rozhodnutí nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který uznal nárok na odškodnění majitele dotčeného vozu. „V případě, že by vedení Volkswagenu na náš návrh mimosoudního řešení kauzy přistoupilo, byli jsme připraveni žalobu stáhnout,“ uvedl Honsa.

V návrhu Safe Diesel dále zmínil, že Volkswagen nejednotným postupem při odškodňování zvýhodňuje některé spotřebitele před jinými, čímž mohou být porušeny české i unijní zákony a může docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Volkswagen začal uzavírat dohody o odškodnění za emisní kauzu i za hranicemi Německa, například v Rakousku. Nároky zákazníků dotčených emisní kauzou nejsou podle firmy promlčené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 9 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...