Majitelé aut s podvodným softwarem mohou Volkswagen žalovat po celé EU, rozhodl soud

Spotřebitelé v Evropské unii mohou žalovat Volkswagen u soudu ve své zemi, pokud si zde koupili auto této společnosti s nainstalovaným softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr Evropské unie. Rozsudek znamená, že německý výrobce automobilů by mohl čelit množství žalob od spotřebitelů po celé Unii. Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat, uvedla nyní Safe Diesel.

Soudní dvůr se případem zabýval na popud rakouského soudu. Ten obdržel žalobu od tamního sdružení spotřebitelů VKI zastupujícího 574 majitelů vozů s nelegálním softwarem. Rakouská strana chtěla vědět, zda případ spadá do její jurisdikce, protože Volkswagen, který sídlí v Německu, příslušnost rakouských soudů zpochybnil.

Podle nařízení o soudní příslušnosti by obecně měla být žaloba podána v místě, kde má žalovaný sídlo. Nicméně ve věcech týkajících se deliktní odpovědnosti je také možnost podniknout kroky v místě, kde se škoda projevila. V tomto případě se škoda projevila až po koupi vozidla, protože to bylo koupeno za cenu vyšší, než byla kvůli instalovanému softwaru jeho skutečná hodnota.

Přestože tedy Volkswagen jako žalovaná strana sídlí v Německu, může být podle rozhodnutí žalován i v jiném státě EU, ve kterém si zákazníci jeho vůz s nelegálním softwarem koupili. Koncern zatím na rozhodnutí soudu nereagoval. 

Skandál už Volkswagen přišel na miliardy dolarů

Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že do milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software, který umožňoval manipulovat s testy emisí. Auta díky tomu při kontrolách produkovala výrazně méně zplodin než při běžné jízdě. Náklady na pokuty, svolávací akce a na vyrovnání v civilních sporech po celém světě už Volkswagen přišly na více než 33 miliard dolarů (zhruba 776 miliard korun).

Ve Spojených státech zaplatil Volkswagen majitelům vozů, jednotlivým státům, regulačním orgánům pro otázky životního prostředí a prodejcům aut odškodné 25 miliard dolarů a nabídl, že vykoupí 500 tisíc dotčených vozů. 

Jak to vypadá s možností odškodnění v Česku

Automobilový koncern Volkswagen tento týden odmítl jednání o mimosoudním vyrovnání s českými klienty, které v kauze dieselgate zastupuje firma Safe Diesel. Soudní spor o odškodnění tak bude pokračovat. Safe Diesel to ve čtvrtek uvedla v tiskové zprávě.

Volkswagen agentuře ČTK sdělil, že nadále zastává názor, že zákazníkům nevznikla žádná škoda.

Safe Diesel zastupuje ve sporu s koncernem Volkswagen více než 6800 majitelů koncernových vozů, které byly vybavené softwarem na obcházení homologačního měření emisí. Pro každého z nich nárokuje odškodné 220 tisíc. Celková vymáhaná částka tedy dosahuje 1,5 miliardy korun.

„Prosíme o pochopení, že nebudeme komentovat probíhající soudní řízení. Nadále zastáváme názor, že zákazníkům nevznikla a nevzniká žádná škoda,“ uvedl mediální zástupce VW v ČR Jan Klíma.

Návrh na smír podle Františka Honsy z advokátní kanceláře BBH, která poškozené klienty v kauze zastupuje, vycházel z odškodnění 260 tisíc německých vlastníků vozidel koncernem Volkswagen a z nedávného rozhodnutí nejvyššího německého soudu v Karlsruhe, který uznal nárok na odškodnění majitele dotčeného vozu. „V případě, že by vedení Volkswagenu na náš návrh mimosoudního řešení kauzy přistoupilo, byli jsme připraveni žalobu stáhnout,“ uvedl Honsa.

V návrhu Safe Diesel dále zmínil, že Volkswagen nejednotným postupem při odškodňování zvýhodňuje některé spotřebitele před jinými, čímž mohou být porušeny české i unijní zákony a může docházet k diskriminaci na základě státní příslušnosti. Volkswagen začal uzavírat dohody o odškodnění za emisní kauzu i za hranicemi Německa, například v Rakousku. Nároky zákazníků dotčených emisní kauzou nejsou podle firmy promlčené. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování proti předsedovi Fedu

Americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo v neděli vyšetřování proti předsedovi americké centrální banky (Fed) Jeromeovi Powellovi, píší agentury. Obvinění se týká sporné rekonstrukce budovy Fedu, o které hovořil Powell v loňském červnu před Kongresem. Podle Powella jde o snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa získat větší vliv nad Fedem a měnovou politikou, za kterou šéf Bílého domu Powella dlouhodobě kritizuje.
před 11 mminutami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 1 hhodinou

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 1 hhodinou

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 15 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 17 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 17 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...