Loni zaniklo v Česku dosud nejvíce firem, více než šestnáct tisíc

V roce 2020 zaniklo v Česku 16 111 firem, o 353 více než předloni a zároveň dosud nejvíce. Vzniklo naopak 27 228 společností, což je nejnižší počet za šest let. Celkově tak v Česku přibylo 11 117 firem, což je nejméně od roku 2003. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF.

Počet zaniklých společností se začal výrazněji zvyšovat v průběhu roku 2015 a trend pokračoval i v uplynulém roce, i když byl zčásti utlumen vládními intervencemi, což se projevilo na nižším tempu růstu zaniklých firem v roce 2020 proti roku 2019, ale i třeba poklesem počtu firemních bankrotů. Proto lze očekávat, že v letošním roce počet zaniklých firem opět vzroste o něco výrazněji, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V uplynulém roce také opětovně klesl počet nově vzniklých společností. Vzniklo jich o 2842 méně než v roce 2019. Meziročně se tak počet nových firem snížil o desetinu. „Za tímto výrazným meziročním poklesem stojí především březen, duben a říjen. I když počet vzniklých společností za měsíc byl meziročně nižší po většinu roku, v těchto měsících byl nižší o pětinu až o třetinu,“ dodala Kameníčková. Zde je podle ní vidět korelace s vyhlášením prvního a druhého nouzového stavu.

Během roku 2020 vzniklo nejvíce společností v Praze (12 844), v Jihomoravském kraji (3339) a ve Středočeském kraji (2169). Nejméně jich vzniklo v Karlovarském kraji (305) a na Vysočině (584). Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze (8383), ve Středočeském (1404) a v Jihomoravském kraji (1354).

Nejvíce společností přibylo v oboru nakládání s nemovitostmi

V hlavních odvětvích vzniklo v roce 2020 nejvíce společností v oboru nakládání s nemovitostmi (4539), v obchodu (3619) a ve zpracovatelském průmyslu (2559). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (5648), v nakládání s nemovitostmi (3233) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (1729).

Nejvíce společností přibylo v nakládání s nemovitostmi (1306) a ve zpracovatelském průmyslu (1233). Naopak v obchodu se počet společností snížil o 2029 a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 13.

Statistika počtu nově vzniklých společností je v posledních dvou letech v rámci odvětví ovlivněna tím, že stoupá podíl nových firem, které nejsou zařazeny do žádného odvětví. V roce 2020 to byla přibližně čtvrtina nových společností, v roce 2019 nebyl obor podnikání uveden u 18 procent nových firem a v roce 2018 to byla jen dvě procenta. V předchozích letech nedosahoval podíl nových společností bez uvedeného oboru podnikání ani jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 23 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...