Loni zaniklo v Česku dosud nejvíce firem, více než šestnáct tisíc

V roce 2020 zaniklo v Česku 16 111 firem, o 353 více než předloni a zároveň dosud nejvíce. Vzniklo naopak 27 228 společností, což je nejnižší počet za šest let. Celkově tak v Česku přibylo 11 117 firem, což je nejméně od roku 2003. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF.

Počet zaniklých společností se začal výrazněji zvyšovat v průběhu roku 2015 a trend pokračoval i v uplynulém roce, i když byl zčásti utlumen vládními intervencemi, což se projevilo na nižším tempu růstu zaniklých firem v roce 2020 proti roku 2019, ale i třeba poklesem počtu firemních bankrotů. Proto lze očekávat, že v letošním roce počet zaniklých firem opět vzroste o něco výrazněji, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V uplynulém roce také opětovně klesl počet nově vzniklých společností. Vzniklo jich o 2842 méně než v roce 2019. Meziročně se tak počet nových firem snížil o desetinu. „Za tímto výrazným meziročním poklesem stojí především březen, duben a říjen. I když počet vzniklých společností za měsíc byl meziročně nižší po většinu roku, v těchto měsících byl nižší o pětinu až o třetinu,“ dodala Kameníčková. Zde je podle ní vidět korelace s vyhlášením prvního a druhého nouzového stavu.

Během roku 2020 vzniklo nejvíce společností v Praze (12 844), v Jihomoravském kraji (3339) a ve Středočeském kraji (2169). Nejméně jich vzniklo v Karlovarském kraji (305) a na Vysočině (584). Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze (8383), ve Středočeském (1404) a v Jihomoravském kraji (1354).

Nejvíce společností přibylo v oboru nakládání s nemovitostmi

V hlavních odvětvích vzniklo v roce 2020 nejvíce společností v oboru nakládání s nemovitostmi (4539), v obchodu (3619) a ve zpracovatelském průmyslu (2559). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (5648), v nakládání s nemovitostmi (3233) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (1729).

Nejvíce společností přibylo v nakládání s nemovitostmi (1306) a ve zpracovatelském průmyslu (1233). Naopak v obchodu se počet společností snížil o 2029 a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 13.

Statistika počtu nově vzniklých společností je v posledních dvou letech v rámci odvětví ovlivněna tím, že stoupá podíl nových firem, které nejsou zařazeny do žádného odvětví. V roce 2020 to byla přibližně čtvrtina nových společností, v roce 2019 nebyl obor podnikání uveden u 18 procent nových firem a v roce 2018 to byla jen dvě procenta. V předchozích letech nedosahoval podíl nových společností bez uvedeného oboru podnikání ani jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 3 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 12 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 15 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.