Loni zaniklo v Česku dosud nejvíce firem, více než šestnáct tisíc

V roce 2020 zaniklo v Česku 16 111 firem, o 353 více než předloni a zároveň dosud nejvíce. Vzniklo naopak 27 228 společností, což je nejnižší počet za šest let. Celkově tak v Česku přibylo 11 117 firem, což je nejméně od roku 2003. Vyplývá to z analýzy dat společnosti CRIF.

Počet zaniklých společností se začal výrazněji zvyšovat v průběhu roku 2015 a trend pokračoval i v uplynulém roce, i když byl zčásti utlumen vládními intervencemi, což se projevilo na nižším tempu růstu zaniklých firem v roce 2020 proti roku 2019, ale i třeba poklesem počtu firemních bankrotů. Proto lze očekávat, že v letošním roce počet zaniklých firem opět vzroste o něco výrazněji, uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

V uplynulém roce také opětovně klesl počet nově vzniklých společností. Vzniklo jich o 2842 méně než v roce 2019. Meziročně se tak počet nových firem snížil o desetinu. „Za tímto výrazným meziročním poklesem stojí především březen, duben a říjen. I když počet vzniklých společností za měsíc byl meziročně nižší po většinu roku, v těchto měsících byl nižší o pětinu až o třetinu,“ dodala Kameníčková. Zde je podle ní vidět korelace s vyhlášením prvního a druhého nouzového stavu.

Během roku 2020 vzniklo nejvíce společností v Praze (12 844), v Jihomoravském kraji (3339) a ve Středočeském kraji (2169). Nejméně jich vzniklo v Karlovarském kraji (305) a na Vysočině (584). Nejvíce firem zaniklo rovněž v Praze (8383), ve Středočeském (1404) a v Jihomoravském kraji (1354).

Nejvíce společností přibylo v oboru nakládání s nemovitostmi

V hlavních odvětvích vzniklo v roce 2020 nejvíce společností v oboru nakládání s nemovitostmi (4539), v obchodu (3619) a ve zpracovatelském průmyslu (2559). Nejvíce firem zaniklo v obchodu (5648), v nakládání s nemovitostmi (3233) a v profesních, vědeckých a technických činnostech (1729).

Nejvíce společností přibylo v nakládání s nemovitostmi (1306) a ve zpracovatelském průmyslu (1233). Naopak v obchodu se počet společností snížil o 2029 a v profesních, vědeckých a technických činnostech o 13.

Statistika počtu nově vzniklých společností je v posledních dvou letech v rámci odvětví ovlivněna tím, že stoupá podíl nových firem, které nejsou zařazeny do žádného odvětví. V roce 2020 to byla přibližně čtvrtina nových společností, v roce 2019 nebyl obor podnikání uveden u 18 procent nových firem a v roce 2018 to byla jen dvě procenta. V předchozích letech nedosahoval podíl nových společností bez uvedeného oboru podnikání ani jednoho procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
před 6 hhodinami

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
před 19 hhodinami

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.