Před volbami v Česku vypukla lithiová horečka. Kritiku vyvolal podpis memoranda mezi ministerstvem průmyslu a australskou firmou, která v Česku plánuje lithium těžit prostřednictvím české pobočky. Zazněla slova o krádeži za bílého dne, souvislosti ale ukazují, že lze spíše mluvit o tom, že stát zaspal dobu. Před více než deseti lety vědecký tým z VŠCHT zkoumal odkaliště, dokonce vymysleli postup, jak z něj lithium získat. Do praxe ale stát neuvedl nic a odkaliště prodal Cínovecké deponii. Tématu se věnoval David Havlík z Reportérů ČT.
Lithium jako promarněná šance? Vědci už před lety navrhli, jak ho získat z odkaliště. Stát to nevyužil
Reportéři ČT: Předvolební lithiová horečka (zdroj: ČT24)
O lithiu v Krušných horách se ví dávno, ale dlouho bylo jen odpadem po těžbě cínu. Coby strategická surovina je lithium známé od představení prvních chytrých telefonů. Tedy nejpozději od roku 2007. Politici ovšem strategický význam lithia dlouho přehlíželi.
V každém případě se těžce podcenil význam lithia pro průmysl a vůbec pro republiku.
Chemik Vlastimil Brožek dělal se svým týmem z Vysoké školy chemicko-technologické už od roku 2003 na Cínovci výzkum zpracování lithia z odkališť. Dvouletý projekt finančně podpořil i stát – ministerstvo průmyslu a obchodu dalo na výzkum téměř tři a půl milionu korun.
„Chtěli jsme zpracovat surovinu na lithium a ještě využít sekundární sloučeniny, které tam jsou,“ přiblížil Brožek. Vymysleli unikátní postup, jak lithium získat z odkališť a dále zpracovat.
Jenže stát, respektive jeho těžební podnik Diamo, cínovecké odkaliště prodal firmě Cínovecká deponie, a to ještě za nízkou cenu – 866 tisíc korun. K obchodu, kterému předcházela veřejná soutěž, došlo v roce 2008, tedy ještě předtím, než do projektu vstoupil Karel Janeček.
Podle znaleckého posudku bylo odkaliště pro stát nepotřebné a případná těžba lithia a dalších kovů byla označena jako vysoce nerentabilní. To je ovšem v rozporu s tím, co už tři roky předtím za státní peníze na cínoveckém odkališti zjistil Brožkův vědecký tým.
„Rentabilitu vidím hlavně v tom, že už to je vytěženo na povrch. Nemluvím o hlubinné těžbě, která může mít svoje finanční a jiné problémy, ale tohle už máme nahoře a dokonce vytříděné,“ poznamenal Brožek.
Z výzkumu ale stát nakonec neuvedl do praxe nic. „Oponentura v roce 2005 zkonstatovala, že jsme splnili, co se od nás čekalo, poděkovali nám a tím to skončilo,“ přiblížil Brožek.
Tehdejší ministr průmysl a později poslanec Milan Urban (ČSSD) i při nejlepší vůli netuší o tomto projektu vůbec nic. Podobně reagovalo i současné vedení ministerstva. „Osudy výsledků uvedeného projektu nám nejsou známy,“ řekl mluvčí resortu František Kotrba.
Nikdo ze státních orgánů Brožkův tým posléze nekontaktoval. Neplatí to však pro soukromé firmy, a to právě ty, které jsou dnes v těžbě lithia nejdál. Jmenovitě šlo o zástupce firem kolem investora Karla Janečka a české zástupce australských investorů.
V případě Janečka náleží lithium jeho fondu, protože leží v odkališti, které je na povrchu. Zatímco materiál v podzemí patří stále státu, protože podle zákona je veškeré nerostné bohatství v zemi státní. Důležité je, aby si stát pohlídal poplatky za vytěžené lithium. Ve srovnání s cenou lithia na burze jsou totiž velmi nízké, jelikož vycházejí z úředních tabulek a rostoucí strategický význam lithia se do nich nijak nepromítá.
Politici se hádají o lithium v podzemí
Necelý měsíc před volbami ministr průmysl podepsal s australskou firmou EMH memorandum o spolupráci při hlubinné těžbě. Přestože o těžbě podzemního ložiska na Cínovci není ještě definitivně rozhodnuto, strhla se kvůli podpisu memoranda ostrá politická bitva. Týden před volbami dokonce mimořádně kvůli lithiu zasedla sněmovna.
Opozice a část koaličních poslanců kritizovali ministra průmyslu za načasování memoranda o spolupráci s australskou firmou i za to, že ho podepsal bez souhlasu vlády.
„Je to skandál, je to krádež, a my uděláme všechno pro to, aby to memorandum bylo neplatné,“ řekl před poslanci šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak podkladem jsou rozhodnutí ze strany ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
„Rád bych vysvětlil roli ministerstva životního prostředí v udělování takzvaných průzkumných licencí. Především úředníci ministerstva životního prostředí při udělování licencí postupují podle platných zákonů, které platí 25 let,“ zaznělo od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).
Do podpisu memoranda ale nemělo hnutí ANO s pětadvacet let starým zákonem problém. Průzkumnou licenci ministerstvo vydá každému, kdo má dost zkušeností a peněz průzkum udělat. Jinak to nemohlo být ani v případě českých zástupců australských investorů.
Politickým útokům ve sněmovně byl Karel Janeček ušetřen. Zásoby lithia na odkališti jsou sice mnohem menší než v podzemí, ale i tak se odhadují na zhruba miliardu korun.