Lithiu patří blízká budoucnost. Může Česká republika surfovat na této vlně?

Lithium získávané z ložiska Cínovec by se mělo zpracovávat do finální podoby v Česku, uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, když podepisoval se společností European Metals Holdings (EMH) memorandum o porozumění. S těžbou lithia, které se využívá při výrobě baterií, by mohl australský investor začít v Krušných horách v roce 2022. Plánuje dobýt za 21 let 37 milionů tun rudy.

„Společnost se přihlásila k našemu záměru, a to prioritně zpracovávat vytěženou rudu na území České republiky, což je jeden z hlavních cílů ministerstva průmyslu a obchodu a nové surovinové politiky České republiky,“ uvedl Havlíček.

Nahrávám video

V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob lithia – většina na Cínovci a malé ložisko také ve Slavkovském lese. Zpracováním rudy je možné získat ročně 21 000 tun karbonátu lithia, což je meziprodukt, který se používá v navazujícím průmyslu.

Roční produkce může posloužit k výrobě baterií pro 420 000 výkonných elektromobilů nebo až 600 000 těchto vozů s menším výkonem. Při těžbě lithia v Krušných horách by mohlo najít práci přes tisíc lidí.

Lithiové baterie jako budoucnost energetiky

Ve velmi blízké budoucnosti se mohou stát lithiové baterie základem úplně nové energetiky, která je pro nás zatím trošku nepochopitelná. Dnešní energetika totiž stojí před jinými výzvami, než se ještě nedávno soudilo. Díky obnovitelným zdrojům – ty se stávají stále levnějšími a během roku 2017 už jsou dokonce v některých zemích cenově srovnatelné s „klasickými zdroji energie“.

  • Je to lehoučký a měkký kov, dokonce lze krájet nožem. Lithium má nejmenší hustotu ze všech pevných prvků, je lehčí než voda a plave na ní. Rychle reaguje s kyslíkem i vodou a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin.

Hlavní výzvou současné energetiky je to, že energie je sice dostatek, ale nikoliv ve správnou dobu. Elektřina ze slunce byla loni z celosvětového měřítka nejrychleji rostoucím zdrojem nové energie. Poprvé překonala růst všech dalších forem, hlavně díky Číně, Indii a USA.

Elektřina z obnovitelných zdrojů se pak podílela na nové kapacitě výroby elektřiny v loňském roce ze dvou třetin. Uvedla to ve své zprávě Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která současně zvýšila výhled růstu kapacity výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na příštích pět let.

V mnoha úvahách se právě lithiové baterie, zejména ty v automobilech, stávají vynikajícím pomocníkem pro akumulaci energie. Pokud se totiž připojí k síti, může se v nich přebytečná elektřina vyrobená například během silného větru ukládat a použít později.

Těžba lithia ve světě
Zdroj: ČT24

Navíc už existují řešení, která pracují s tím, že opotřebovaná autobaterie může sloužit jako zdroj pro síťové služby. Akumulace elektřiny bude podle řady ukazatelů obrovským trendem; naznačuje to například zvýšení kapacity na zpracování lithia, která jen během roku 2016 vzrostla šestinásobně.

Česká republika by mohla v oblasti akumulace elektřiny hrát zásadní roli hned z několika důvodů. Disponuje řadou inovativních firem, které se tomuto oboru věnují, má dostatek peněz na investice do tohoto oboru a nyní se ukazuje, že má i velké zásoby lithia. Největším českým triumfem je ale naše technologická tradice. V souvislosti s lithiem a bateriemi se může hodit výzkum nanotechnologií, v němž jsou čeští vědci na světové špičce.

Ceny porostou

Experti, které oslovila agentura Reuters, tvrdí, že ceny lithia budou díky zvýšené poptávce růst. Odhady mluví asi o čtvrtinovém růstu cen – z dnešních 14 000 dolarů za tunu na 18 000 dolarů na tunu v roce 2020. 

  • Lithium se uplatňuje v jaderné energetice, kde slouží k odvodu tepla z reaktoru.
  • Soli lithia se používají ve farmaceutickém průmyslu jako součásti uklidňujících léků.
  • Je přísadou pro výrobu speciálních skel a keramik, především pro účely jaderné energetiky, ale i pro konstrukci hvězdářských dalekohledů.
  • Využívá se k pohlcování oxidu uhličitého z vydýchaného vzduchu v ponorkách a kosmických lodích.
  • Využívá se při konstrukci jaderných zbraní.

Hlavním tahounem zájmu o lithium jsou automobilky. Ještě roku 2012 spotřebovávaly jen sedm procent vyprodukovaného lithia, o dva roky později to bylo už 14 procent a roku 2016 už tvořily 50 procent spotřeby lithia. Hlavní příčinou nebyl ani tak rozvoj osobní automobilové dopravy, ale výrazný rozvoj elektrických autobusů v Číně, který nastal roku 2015. 

Pokud se bude ekonomika vyvíjet podle očekávání, čeká lidstvo v dohledné době obrovský nárůst elektromobility. Bankovní dům Morgan Stanley předvídá, že roku 2020 budou elektromobily tvořit tři procenta nově vyrobených aut a roku 2025 už to bude 9,5 procenta. Letos to přitom bylo jen 1,1 procenta. Při pohledu do ještě vzdálenější budoucnosti je trend ještě viditelnější – roku 2050 by mělo být elektromobilů z nově vyrobených aut už 81 procent.

Odvrácená stránka

To všechno vypadá velice pozitivně, samozřejmě je ale těžba lithia spojená s řadou problémů. Jedním z nich je explozivně rychlý vývoj technologií – může se stát, že lithium bude nečekaně rychle nahrazeno jiným materiálem. „Světová spotřeba lithia je dnes tažena výhradně automobilovým průmyslem. Pokud by došlo ke změně technologie výroby baterií, což není vůbec nepravděpodobné, nese veškeré riziko soukromý těžař, nikoliv stát. V případě, že sázka na budoucí dlouhodobou potřebu lithia vyjde, lze ložisko následně těžit po několik generací,“ uvádí vládní dokument.

Lithium je prakticky všudypřítomné, je v přírodě téměř všude kolem nás, ale v příliš nízkých koncentracích. V Krušných horách je díky vhodným podmínkám koncentrace vysoká – a to i v celosvětovém srovnání. Problém je v tom, že získání suroviny je značně náročné – zisk tedy nemusí být zdaleka tak vysoký, jak se může zdát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sloni používají desítky druhů rostlin k léčení

Afričtí sloni využívají desítky různých rostlin k léčbě sebe samotných i dalších členů svých stád, když onemocní. K tomuto závěru dospěla studie, kterou vypracovali vědci s pomocí místních obyvatel žijících a pracujících po boku slonů v oblasti hory Elgon v Keni, informoval zpravodajský server BBC News.
před 29 mminutami

Noc vědy otevře veřejnosti dveře 155 výzkumných institucí

Noc vědy je největší tuzemskou akcí, která veřejnosti představuje, jak krásné mohou být být věda a poznávání světa. Tématem letošního ročníku, který se koná v pátek 25. září, je komunikace.
před 1 hhodinou

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 19 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 20 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 21 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 21 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 23 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
včera v 08:07‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.