Průmyslová výroba v eurozóně se v listopadu meziměsíčně snížila o 1,7 procenta. Zaznamenala tak nejprudší pokles téměř za tři roky. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil statistický úřad Eurostat. Zpráva podle analytiků potvrzuje slabé údaje z jednotlivých členských zemí, které vyvolaly obavy ohledně růstu ekonomiky eurozóny v poslední čtvrtině loňského roku.
Listopadový pokles výroby v eurozóně byl nejhorší za tři roky
Meziměsíční pokles průmyslové produkce byl nejprudší od února 2016, kdy se výroba propadla o 2,1 procenta. V meziročním srovnání se průmyslová produkce v eurozóně v listopadu snížila o 3,3 procenta. Propad byl tak výraznější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters počítali s meziročním poklesem o 2,3 procenta.
Řada ekonomů nyní předpokládá, že ekonomika eurozóny vykáže za čtvrté čtvrtletí slabý růst. Ve třetím kvartálu hospodářský růst v eurozóně zpomalil na 0,2 procenta z 0,4 procenta ve druhém čtvrtletí. Eurostat by měl první rychlý odhad vývoje hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny za čtvrtý kvartál zveřejnit 31. ledna.
Analytik Kvarda: Je ještě brzo říkat, že ekonomika míří do stagnace; slabost je ale zřetelná (zdroj: ČT24)
Nejvíce poklesla německá ekonomika
Nejhlubší pokles zaznamenalo Německo (-5,1 % meziročně), následované Španělskem (-2,9 %), Itálií (-2,6 %) a nakonec Francií (-1,6 %). „Proto se také nejvýrazněji zhoršují naše odhady pro německou ekonomiku. Naše předpověď pro Německo po mizerném listopadovém průmyslu ukazuje na 40% pravděpodobnost mezikvartálního poklesu největší evropské ekonomiky v závěru roku 2018. To by byl druhý pokles v řadě, technicky znamenající vstup do recese,“ konstatuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Nicméně, i kdyby k takovému poklesu podle něho došlo, domnívá se, že síly stojící za výrazným šlápnutím na brzdu v eurozóně jsou alespoň z části dočasné povahy.
„V datech vidíme stále velice slabou produkci automobilek, které se ve třetím kvartále vyrovnávaly s novými emisními normami. Čtvrtý kvartál 2018 přinesl sice nárůst nových objednávek, ale zatím zdaleka ne tak rychlý nárůst produkce. I když poptávka po autech bude pravděpodobně v tomto roce stagnovat a od automobilek nelze čekat zázraky, jejich produkce by se měla v prvním pololetí 2019 normalizovat. To by mělo ekonomice pomoci,“ míní Bureš.
Vedle toho se především na německém a francouzském průmyslu pravděpodobně podepisuje nejistota spojená s blížícím se brexitem. „Pokud nedojde na brexit bez dohody, což je náš základní scénář, měla by investiční aktivita od druhého kvartálu tohoto roku dál znovu oživovat. A to zejména proto, že situace na trhu práce v řadě ekonomik je velice dobrá a útraty domácností relativně odolné,“ dodává.
Evropská centrální banka (ECB) v prosinci zhoršila odhady růstu ekonomiky eurozóny za loňský i letošní rok. Zároveň ohlásila ukončení programu nákupů dluhopisů, kterými hospodářský růst v eurozóně po několik let podporovala. Podle nové prognózy ECB hospodářský růst eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,7 procenta z 1,9 procenta v loňském roce.