Letošní rok bude pro Čínu zlomový. V hospodářství i v politice, říká ekonom Semerák

6 minut
Letošní rok bude pro Čínu zlomový
Zdroj: ČT24

Čína si letos nestanovuje cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP), protože kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv odhady. Podle Viléma Semeráka z Institutu ekonomických studií se ale skutečné dopady ukáží třeba až za pár let, i když některé prognózy už naznačují, že Čína bude postižena méně než ostatní země v regionu. Semerák to řekl v pondělním pořadu Události, Komentáře v České televizi. Na to, co to bude znamenat pro evropské ekonomiky, včetně české, se ho ptala moderátorka Světlana Witowská.

Letošní rok měl být pro Čínu zlomový. Dá se už teď říct, že nebude, nebo se to ještě může zlomit a Čína z krize vyjde jako vítěz?
Zlomový bude v každém případě, ať už se jedná o bezprecedentní pokles růstu, nebo o změny v mezinárodní pozici Číny. Ať už to dopadne pozitivně, nebo negativně, ta změna tady určitě nastane.

A v tom pozitivním smyslu slova, kdy Čína očekávala, že to bude přelomový rok v dobrém, dá se už říct, že to tak nebude, nebo to ještě není úplně jasné?
To se obávám, že uvidíme možná s odstupem až několika let zpětně. Pokud se podíváme na názory mezinárodních expertů, tak ty se extrémně liší. Lidé jako ekonom Branko Milanović prohlašují, že zážitek s koronavirem byl jakýsi moment podobný vypuštění Sputniku, kdy se ukázalo, jak je svět vlastně na Číně závislý. Takže to je něco, co ještě uvidíme. 

Pro čínské vedení je kromě nastartování ekonomiky zásadní udržet také sociální stabilitu, aby nerostla nespokojenost mezi lidmi. Jakou roli v tom hraje zákon, který se týká Hongkongu? Je to něco, co opravdu může tento region změnit navždy?
Může ho to změnit, ale spíše to je něco, co navazuje už na předchozí tendence. Pokud se podíváme na současné jednání, tak bylo vidět, že se snažilo zaměřit některá opatření vysloveně populistickým směrem, jako zlevňování některých služeb, zlevňování internetu, příspěvek na zdravotnictví a tak, aby upokojilo slabší část populace a zamezilo případným větším protestům.

Čína si po mnoha letech nestanovila cíl růstu HDP. O jak velkém ekonomickém průšvihu v Číně to svědčí?
Tam jde o několik docela zajímavých věcí. Čína má stále ještě formálně pětiletý plán, který bude v roce 2020 končit, takže my jsme de facto do určité míry schopni dopočítat, jak by asi ten cíl měl vypadat původně. Druhá věc je, že z hlediska toho, kam Čína směřuje, nebo jakým způsobem je postižena, tak se zdá, že bude postižena spíš méně než ostatní země v regionu, alespoň pokud dopadnou prognózy, které zatím byly publikovány.

Čínská ekonomika se za první čtvrtletí propadla oproti loňsku téměř o sedm procent, což je číslo dosud nevídané. Jak se takový pokles v hospodářství projeví v běžném životě Číňanů, pocítí to každý z nich?
Tam bude zajímavé srovnávat čtvrtletní poklesy s tím, jakých čtvrtletních poklesů se nakonec nadějeme v případě České republiky a dalších zemí. Pokles samozřejmě povede k určitému mírnému nárůstu v nezaměstnanosti, podobně jako v případě České republiky. Bude to znamenat určité zvýšení cen a snížení nárůstu tempa životní úrovně v případě některých provincií a některých skupin obyvatelstva, možná i stagnaci či pokles životní úrovně.

A co to bude znamenat pro západní ekonomiku a Spojené státy? Vy jste mluvil o tom, že se budou zvyšovat ceny, bude to znamenat, že i my si budeme muset zvyknout na čínské zboží za víc peněz?
Bude záležet na celé řadě dalších faktorů. Jednak záleží na tom, jakým způsobem se změní dopravní náklady v souvislosti se striktnějšími hygienickými opatřeními. Dále na tom, jak se bude vyvíjet obchodní válka a jak se bude vyvíjet zdraví celé světové ekonomiky.

Na jednu stranu pro běžné spotřebitele bude docházet k problému se zásobováním s dodavatelskými řetězci, které tak, jak to zažívají naši občané, mohou vést třeba k nárůstu cen některých konkrétních potravin nebo často používaných výrobků. U jiných typů výrobků, kde dodavatelské řetězce jsou jinak disponované, může naopak dojít ke krátkodobým poklesům. Takže spíš jde o redistribuci než nějaký celkový nárůst nebo pokles.

A co čekáte ve vývoji čínsko-amerických vztahů? Protože z obou stran padají velmi silná slova. Donald Trump třeba mluvil o tom, že bude po Číně požadovat kompenzace za to, že nechala virus rozšířit po celém světě. Je vůbec reálné, aby Čína na něco takového přistoupila nebo je to spíš informace pro americké publikum a Donald Trump se tím snaží jen najít nějakého vnějšího nepřítele a získat politické body na svém území?
Zatím je asi poměrně jasné, že se jedná hlavně o vnitroamerickou záležitost a z hlediska Číny je možné, že do určité míry jim tento styl vyjadřování na americké straně vyhovuje. Bylo docela zajímavé sledovat, jakým způsobem čínská média prezentují současné zasedání parlamentu. Jako by naznačovala domácím občanům, chcete, aby vás vedl někdo, kdo je stabilní, prediktabilní, schopný něco podobného zorganizovat, nebo někdo, kdo se vyjadřuje chaoticky jako třeba Trump nebo Boris Johnson?

Evropa si během koronavirové krize uvědomila, jak moc je na Číně závislá. Co bude muset udělat, aby se téhle obrovské závislosti, ať se to týká výroby léků nebo ochranných pomůcek, zbavila? Má šanci v dohledné době to změnit?
To je velmi zajímavá otázka. Na americké straně na tom takzvaném decouplingu řada expertů pracuje nebo o něm přemýšlí již několik let a zatím se spíš zdá, že možnosti, jak skutečně světovou ekonomiku rozparcelovat zpátky na národní úroveň, jsou velmi omezené a znamenaly by pro většinu z nás výraznější pokles životní úrovně.

Jsme na to připraveni? Myslím duševně.
Já myslím, že v posledních týdnech si řada lidí uvědomila, že možná jsou schopni existovat poněkud střídměji než v minulosti, takže teoreticky to možnost je, nicméně prakticky se obávám, že velká preference tímto směrem nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 6 mminutami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 6 hhodinami

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
včera v 14:42

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
včera v 07:30

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...