Letošní rok bude pro Čínu zlomový. V hospodářství i v politice, říká ekonom Semerák

Nahrávám video

Čína si letos nestanovuje cíl růstu hrubého domácího produktu (HDP), protože kvůli dopadům pandemie na ekonomiku je těžké dělat jakékoliv odhady. Podle Viléma Semeráka z Institutu ekonomických studií se ale skutečné dopady ukáží třeba až za pár let, i když některé prognózy už naznačují, že Čína bude postižena méně než ostatní země v regionu. Semerák to řekl v pondělním pořadu Události, Komentáře v České televizi. Na to, co to bude znamenat pro evropské ekonomiky, včetně české, se ho ptala moderátorka Světlana Witowská.

Letošní rok měl být pro Čínu zlomový. Dá se už teď říct, že nebude, nebo se to ještě může zlomit a Čína z krize vyjde jako vítěz?
Zlomový bude v každém případě, ať už se jedná o bezprecedentní pokles růstu, nebo o změny v mezinárodní pozici Číny. Ať už to dopadne pozitivně, nebo negativně, ta změna tady určitě nastane.

A v tom pozitivním smyslu slova, kdy Čína očekávala, že to bude přelomový rok v dobrém, dá se už říct, že to tak nebude, nebo to ještě není úplně jasné?
To se obávám, že uvidíme možná s odstupem až několika let zpětně. Pokud se podíváme na názory mezinárodních expertů, tak ty se extrémně liší. Lidé jako ekonom Branko Milanović prohlašují, že zážitek s koronavirem byl jakýsi moment podobný vypuštění Sputniku, kdy se ukázalo, jak je svět vlastně na Číně závislý. Takže to je něco, co ještě uvidíme. 

Pro čínské vedení je kromě nastartování ekonomiky zásadní udržet také sociální stabilitu, aby nerostla nespokojenost mezi lidmi. Jakou roli v tom hraje zákon, který se týká Hongkongu? Je to něco, co opravdu může tento region změnit navždy?
Může ho to změnit, ale spíše to je něco, co navazuje už na předchozí tendence. Pokud se podíváme na současné jednání, tak bylo vidět, že se snažilo zaměřit některá opatření vysloveně populistickým směrem, jako zlevňování některých služeb, zlevňování internetu, příspěvek na zdravotnictví a tak, aby upokojilo slabší část populace a zamezilo případným větším protestům.

Čína si po mnoha letech nestanovila cíl růstu HDP. O jak velkém ekonomickém průšvihu v Číně to svědčí?
Tam jde o několik docela zajímavých věcí. Čína má stále ještě formálně pětiletý plán, který bude v roce 2020 končit, takže my jsme de facto do určité míry schopni dopočítat, jak by asi ten cíl měl vypadat původně. Druhá věc je, že z hlediska toho, kam Čína směřuje, nebo jakým způsobem je postižena, tak se zdá, že bude postižena spíš méně než ostatní země v regionu, alespoň pokud dopadnou prognózy, které zatím byly publikovány.

Čínská ekonomika se za první čtvrtletí propadla oproti loňsku téměř o sedm procent, což je číslo dosud nevídané. Jak se takový pokles v hospodářství projeví v běžném životě Číňanů, pocítí to každý z nich?
Tam bude zajímavé srovnávat čtvrtletní poklesy s tím, jakých čtvrtletních poklesů se nakonec nadějeme v případě České republiky a dalších zemí. Pokles samozřejmě povede k určitému mírnému nárůstu v nezaměstnanosti, podobně jako v případě České republiky. Bude to znamenat určité zvýšení cen a snížení nárůstu tempa životní úrovně v případě některých provincií a některých skupin obyvatelstva, možná i stagnaci či pokles životní úrovně.

A co to bude znamenat pro západní ekonomiku a Spojené státy? Vy jste mluvil o tom, že se budou zvyšovat ceny, bude to znamenat, že i my si budeme muset zvyknout na čínské zboží za víc peněz?
Bude záležet na celé řadě dalších faktorů. Jednak záleží na tom, jakým způsobem se změní dopravní náklady v souvislosti se striktnějšími hygienickými opatřeními. Dále na tom, jak se bude vyvíjet obchodní válka a jak se bude vyvíjet zdraví celé světové ekonomiky.

Na jednu stranu pro běžné spotřebitele bude docházet k problému se zásobováním s dodavatelskými řetězci, které tak, jak to zažívají naši občané, mohou vést třeba k nárůstu cen některých konkrétních potravin nebo často používaných výrobků. U jiných typů výrobků, kde dodavatelské řetězce jsou jinak disponované, může naopak dojít ke krátkodobým poklesům. Takže spíš jde o redistribuci než nějaký celkový nárůst nebo pokles.

A co čekáte ve vývoji čínsko-amerických vztahů? Protože z obou stran padají velmi silná slova. Donald Trump třeba mluvil o tom, že bude po Číně požadovat kompenzace za to, že nechala virus rozšířit po celém světě. Je vůbec reálné, aby Čína na něco takového přistoupila nebo je to spíš informace pro americké publikum a Donald Trump se tím snaží jen najít nějakého vnějšího nepřítele a získat politické body na svém území?
Zatím je asi poměrně jasné, že se jedná hlavně o vnitroamerickou záležitost a z hlediska Číny je možné, že do určité míry jim tento styl vyjadřování na americké straně vyhovuje. Bylo docela zajímavé sledovat, jakým způsobem čínská média prezentují současné zasedání parlamentu. Jako by naznačovala domácím občanům, chcete, aby vás vedl někdo, kdo je stabilní, prediktabilní, schopný něco podobného zorganizovat, nebo někdo, kdo se vyjadřuje chaoticky jako třeba Trump nebo Boris Johnson?

Evropa si během koronavirové krize uvědomila, jak moc je na Číně závislá. Co bude muset udělat, aby se téhle obrovské závislosti, ať se to týká výroby léků nebo ochranných pomůcek, zbavila? Má šanci v dohledné době to změnit?
To je velmi zajímavá otázka. Na americké straně na tom takzvaném decouplingu řada expertů pracuje nebo o něm přemýšlí již několik let a zatím se spíš zdá, že možnosti, jak skutečně světovou ekonomiku rozparcelovat zpátky na národní úroveň, jsou velmi omezené a znamenaly by pro většinu z nás výraznější pokles životní úrovně.

Jsme na to připraveni? Myslím duševně.
Já myslím, že v posledních týdnech si řada lidí uvědomila, že možná jsou schopni existovat poněkud střídměji než v minulosti, takže teoreticky to možnost je, nicméně prakticky se obávám, že velká preference tímto směrem nebude.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...