Letecké společnosti jsou pandemií tvrdě zasaženy. Osekávají náklady a žádají pomoc od vlád

3 minuty
Události: Ochromená letecká doprava
Zdroj: ČT24

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.

Některým aerolinkám, po jejichž službách je teď z obav před nákazou mizivá poptávka, dochází hotovost. Ruší proto lety, odstavují letadla a zaměstnance propouštějí nebo posílají na nucenou dovolenou. 

IATA si představuje, že 150 miliard až 200 miliard dolarů zahrne i nepřímá podpora, jako jsou úvěrové záruky. 

Pokud chceme zachovat silný letecký sektor schopný zvládnout tuto obtížnou krizi a mít zdroje, abychom zajistili, že zotavení nastane včas, potřebujeme, aby vlády jednaly důrazně a rychle.
Alexandre de Juniac
šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA)

Mnoha leteckým společnostem podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearce dochází hotovost. Zhruba 75 procent z nich mělo peníze na pokrytí fixních nákladů na období kratší než tři měsíce.

Švédská a dánská vláda se rozhodly poskytnout záruky až do výše tří miliard švédských korun (7,5 miliardy korun) společnosti SAS. To by firmě, která v neděli oznámila, že ruší většinu letů a propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí, mělo umožnit získat hotovost od bank. Stockholm a Kodaň vlastní v SAS 14,82, respektive 14,24 procenta.

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučují ani Francie a Německo.

Stahování letadel z provozu, snižování kapacity

Úsporné kroky už v minulých dnech oznámily také další evropské aerolinie. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 procent. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.

Ryanair většinu strojů z provozu stáhne v následujících sedmi až deseti dnech. Největší letecký dopravce v Evropě podle počtu cestujících nevylučuje, že na zemi kvůli cestovním omezením skončí všechna jeho letadla. „V uplynulých dvou týdnech jsme pozorovali podstatný úbytek rezervací a očekáváme, že v dohledné době to bude pokračovat,“ informoval Ryanair.

Společnost Austrian dočasně zastaví pravidelné lety kvůli prudkému poklesu poptávky. Opatření potrvá do 28. března. Společnost bude ale dál repatriovat Rakušany ze zahraničí. Samotná skupina Lufthansa omezí kapacitu dálkových letů na 90 procent.

Evropské (ne)propouštění

Britská letecká společnost Virgin Atlantic do 26. března ponechá na zemi 75 procent letky, následující měsíc až 85 procent. Zaměstnance požádá, aby si v následujících třech měsících vybrali osm týdnů neplacené dovolené, aby nemusela přistoupit ke snižování počtu pracovních míst.

O nezbytném snížení kapacity informovala i letecká skupina IAG, která je vlastníkem British Airways. Má to být až o 75 procent v březnu a dubnu. Podobný krok chystá rovněž nízkorozpočtová letecká společnost easyJet. British Airlines a easyJet jsou, co se týče počtu přepravených pasažérů, trojkou a čtyřkou v Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skandinávské aerolinky Norwegian Air kvůli přetrvávající krizi kolem koronaviru zruší 85 procent letů a přechodně propustí 7300 zaměstnanců. „To, čemu teď naše odvětví čelí, je bezprecedentní a kritické, protože se blížíme scénáři, kdy bude většina našich letadel přechodně vyřazena z provozu,“ uvedla společnost, která začala v roce 2013 jako první nabízet nízkonákladové zaoceánské lety do Spojených států. Lety do USA jsou nyní zrušeny všechny. Zadlužená firma, která nutně potřebuje hotovost „v horizontu týdnů“, nabízí ještě lety mezi severskými metropolemi a vnitrostátní lety v Norsku.

Už v neděli oznámily jiné severské aerolinky – SAS – že kvůli masivnímu poklesu poptávky způsobenému novým koronavirem zruší většinu letů. Přechodně také propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí.

Úspory hledají také v Austrálii a v Asii

Australský dopravce Qantas oznámil plány na snížení své mezinárodní kapacity o 90 procent a domácí o 60 procent až do – nejméně – konce května. „Naším cílem je ochránit co možná nejvyšší počet pracovních míst a zajistit, abychom zůstali dostatečně silní k překonání této krize,“ napsal 30 tisícům zaměstnanců šéf aerolinek Alan Joyce.

Novozélandské aerolinie Air New Zealand oznámily, že svou přepravní kapacitu do Austrálie sníží o 80 procent, a to od 30. března do 30. června. Stalo se tak poté, co obě země oznámily, že všichni cestující musí jít po příletu na 14 dnů do karantény.

Qantas Airways
Zdroj: ČT24

Hongkongské aerolinie Cathay Pacific Airway pak vyjednaly změnu v leasingových plánech a vrátily šest boeingů 777-300, aby si zvýšily potřebnou hotovost. V dubnu pak firma škrtne až 90 procent své kapacity. Ještě nedávno přitom počítala „jen“ s 65procentní redukcí.
Jak tato firma, tak Cathay Dragon oznámily v únoru značné ztráty vzhledem k propuknutí epidemie korononaviru v pevninské Číně.

Jediným příznivým momentem pro aerolinie je, že zvyšují nákladní přepravu. Zvýšený zájem o tyto služby se zároveň projevuje růstem cen na všech asijsko-pacifických linkách, uvedla agentura Reuters.

Potíže mají také americké aerolinie. Od vlády požadují pomoc více než 50 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Některým majitelům solárních panelů hrozí pokuty

Tisíce majitelů solárních elektráren dostanou od července pokuty, pokud nemají pro svá zařízení zajištěnou takzvanou odpovědnost za odchylku – tedy rozdíl mezi plánovanou a skutečnou výrobou elektřiny. Pokud totiž fotovoltaika vygeneruje přebytečnou energii, kterou chce uživatel prodat do sítě, musí k tomu mít vlastní EAN kód. Jeho prostřednictvím za přebytkovou energii přebírá zodpovědnost distributor. Lidé, kteří nebudou mít fotovoltaické panely registrované, budou sankcionováni za neoprávněnou dodávku do sítě ve výši stovek korun měsíčně.
před 3 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 16 hhodinami

Většina kontrolovaných e-shopů porušila zákon, zjistila inspekce

U většiny e-shopů kontrolovaných v prvním čtvrtletí letošního roku zjistila Česká obchodní inspekce (ČOI) porušení zákona. Ze 174 kontrol jich s pochybením bylo 87 procent, v loňském prvním čtvrtletí šlo o 79 procent kontrol z 223, informovala inspekce.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

K blackoutu ve Španělsku přispělo i nevhodné chování provozovatele sítě, tvrdí ministryně

Celostátní výpadek elektrické sítě, který zasáhl Španělsko 28. dubna, měl více příčin, přispělo k němu ale nevhodné počínání provozovatele sítě Red Eléctrica a některých elektráren. Při prezentaci vládní analýzy okolností výpadku to řekla ministryně zodpovědná za energetiku Sara Aagesenová. Výpadek podle ní vyvolalo přepětí, na které síť nebyla schopná reagovat. Ministerstvo vedené Aagesenovou předloží v krátké době opatření, která mají posílit schopnost španělské sítě se s podobnými výkyvy v napětí vyrovnávat.
17. 6. 2025

Krize IPB vyvrcholila před čtvrt stoletím razií

Fronty před pobočkami, klienti hromadně vybírající vklady, ale také útvar rychlého nasazení a nucená správa. Krize v krachující Investiční a poštovní bance vrcholila před 25 lety – 16. června 2000. Lidé na prosakující informace o její špatné kondici reagovali rychle a pár dní po prvních výběrech do banky přišlo ozbrojené policejní komando. Potíže přitom trvaly už dlouho a pomoci měla japonská investiční skupina Nomura. Třetí největší peněžní ústav v zemi ale nakonec po letech sporů a arbitráží za jednu korunu převzala ČSOB.
16. 6. 2025

Na dani z nemovitosti se zatím vybralo 15,5 miliardy

Majitelé nemovitostí zatím letos zaplatili na dani z jejich vlastnictví 15,48 miliardy korun, tedy o 187 milionů více než v loňském roce. Jedná se zhruba o dvě třetiny částky očekávané za celý rok. Sedm a půl miliardy mají majitelé poslat do začátku prosince. Daň vybírá stát, výnos ale putuje obcím.
15. 6. 2025

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
13. 6. 2025Aktualizováno13. 6. 2025

V novém řádu světa musíme mít silný hlas, říká šéfka Evropské investiční banky

V současnosti se tvoří nové světové uspořádání a je potřeba, aby se na jeho vzniku podílel silný evropský hlas, míní ekonomka a ředitelka Evropské investiční banky Nadia Calviñová. Do funkce nastoupila v lednu 2025 a mezi jejími prioritami byla podpora evropské obrany, do které zahrnuje i investice do kritické infrastruktury nebo do ubytování. Barbora Maxová vedla s Calviñovou rozhovor na bezpečnostní konferenci Globsec.
13. 6. 2025
Načítání...