Letecké společnosti jsou pandemií tvrdě zasaženy. Osekávají náklady a žádají pomoc od vlád

3 minuty
Události: Ochromená letecká doprava
Zdroj: ČT24

Letecké společnosti budou pro přežití následků krize kolem nového koronaviru potřebovat od vlád pomoc až 200 miliard dolarů (4,9 bilionu korun). Uvedlo to Mezinárodní sdružení pro leteckou dopravu (IATA). Samotné aerolinie již přistupují k úsporným opatřením, často velmi tvrdým.

Některým aerolinkám, po jejichž službách je teď z obav před nákazou mizivá poptávka, dochází hotovost. Ruší proto lety, odstavují letadla a zaměstnance propouštějí nebo posílají na nucenou dovolenou. 

IATA si představuje, že 150 miliard až 200 miliard dolarů zahrne i nepřímá podpora, jako jsou úvěrové záruky. 

Pokud chceme zachovat silný letecký sektor schopný zvládnout tuto obtížnou krizi a mít zdroje, abychom zajistili, že zotavení nastane včas, potřebujeme, aby vlády jednaly důrazně a rychle.
Alexandre de Juniac
šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA)

Mnoha leteckým společnostem podle hlavního ekonoma IATA Briana Pearce dochází hotovost. Zhruba 75 procent z nich mělo peníze na pokrytí fixních nákladů na období kratší než tři měsíce.

Švédská a dánská vláda se rozhodly poskytnout záruky až do výše tří miliard švédských korun (7,5 miliardy korun) společnosti SAS. To by firmě, která v neděli oznámila, že ruší většinu letů a propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí, mělo umožnit získat hotovost od bank. Stockholm a Kodaň vlastní v SAS 14,82, respektive 14,24 procenta.

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučují ani Francie a Německo.

Stahování letadel z provozu, snižování kapacity

Úsporné kroky už v minulých dnech oznámily také další evropské aerolinie. Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že z provozu stáhne většinu letadel a v následujících dvou měsících sníží kapacitu o 80 procent. Letecká společnost Austrian, která spadá pod Lufthansu, počínaje čtvrtkem zcela zastaví provoz.

Ryanair většinu strojů z provozu stáhne v následujících sedmi až deseti dnech. Největší letecký dopravce v Evropě podle počtu cestujících nevylučuje, že na zemi kvůli cestovním omezením skončí všechna jeho letadla. „V uplynulých dvou týdnech jsme pozorovali podstatný úbytek rezervací a očekáváme, že v dohledné době to bude pokračovat,“ informoval Ryanair.

Společnost Austrian dočasně zastaví pravidelné lety kvůli prudkému poklesu poptávky. Opatření potrvá do 28. března. Společnost bude ale dál repatriovat Rakušany ze zahraničí. Samotná skupina Lufthansa omezí kapacitu dálkových letů na 90 procent.

Evropské (ne)propouštění

Britská letecká společnost Virgin Atlantic do 26. března ponechá na zemi 75 procent letky, následující měsíc až 85 procent. Zaměstnance požádá, aby si v následujících třech měsících vybrali osm týdnů neplacené dovolené, aby nemusela přistoupit ke snižování počtu pracovních míst.

O nezbytném snížení kapacity informovala i letecká skupina IAG, která je vlastníkem British Airways. Má to být až o 75 procent v březnu a dubnu. Podobný krok chystá rovněž nízkorozpočtová letecká společnost easyJet. British Airlines a easyJet jsou, co se týče počtu přepravených pasažérů, trojkou a čtyřkou v Evropě.

obrázek
Zdroj: ČT24

Skandinávské aerolinky Norwegian Air kvůli přetrvávající krizi kolem koronaviru zruší 85 procent letů a přechodně propustí 7300 zaměstnanců. „To, čemu teď naše odvětví čelí, je bezprecedentní a kritické, protože se blížíme scénáři, kdy bude většina našich letadel přechodně vyřazena z provozu,“ uvedla společnost, která začala v roce 2013 jako první nabízet nízkonákladové zaoceánské lety do Spojených států. Lety do USA jsou nyní zrušeny všechny. Zadlužená firma, která nutně potřebuje hotovost „v horizontu týdnů“, nabízí ještě lety mezi severskými metropolemi a vnitrostátní lety v Norsku.

Už v neděli oznámily jiné severské aerolinky – SAS – že kvůli masivnímu poklesu poptávky způsobenému novým koronavirem zruší většinu letů. Přechodně také propustí 90 procent personálu, tedy zhruba 10 tisíc lidí.

Úspory hledají také v Austrálii a v Asii

Australský dopravce Qantas oznámil plány na snížení své mezinárodní kapacity o 90 procent a domácí o 60 procent až do – nejméně – konce května. „Naším cílem je ochránit co možná nejvyšší počet pracovních míst a zajistit, abychom zůstali dostatečně silní k překonání této krize,“ napsal 30 tisícům zaměstnanců šéf aerolinek Alan Joyce.

Novozélandské aerolinie Air New Zealand oznámily, že svou přepravní kapacitu do Austrálie sníží o 80 procent, a to od 30. března do 30. června. Stalo se tak poté, co obě země oznámily, že všichni cestující musí jít po příletu na 14 dnů do karantény.

Qantas Airways
Zdroj: ČT24

Hongkongské aerolinie Cathay Pacific Airway pak vyjednaly změnu v leasingových plánech a vrátily šest boeingů 777-300, aby si zvýšily potřebnou hotovost. V dubnu pak firma škrtne až 90 procent své kapacity. Ještě nedávno přitom počítala „jen“ s 65procentní redukcí.
Jak tato firma, tak Cathay Dragon oznámily v únoru značné ztráty vzhledem k propuknutí epidemie korononaviru v pevninské Číně.

Jediným příznivým momentem pro aerolinie je, že zvyšují nákladní přepravu. Zvýšený zájem o tyto služby se zároveň projevuje růstem cen na všech asijsko-pacifických linkách, uvedla agentura Reuters.

Potíže mají také americké aerolinie. Od vlády požadují pomoc více než 50 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
včera v 07:00

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
30. 12. 2025

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...