Letadla Boeing 737 MAX mohou létat nad EU. Firma loni vykázala rekordní ztrátu

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Zákaz pro tento typ amerického letounu v Unii trval 22 měsíců. Stejný krok ve středu ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví. Firma loni vykázala rekordní ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Boeing také pozdrží výrobu nového typu 777X. Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února.

„Máme plnou důvěru, že letoun je bezpečný, což je podmínkou našeho schválení. Budeme pokračovat v podrobném sledování provozu 737 MAX,“ sdělil ředitel agentury Patrick Ky. Dodal, že Boeing souhlasil s dalším zesílením bezpečnosti tohoto typu ve střednědobém horizontu.

Firma byla nucena provoz svých nejprodávanějších letadel v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo 346 lidí. Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl nikde na světě do vzduchu 20 měsíců, což je nejdelší pauza v dějinách komerčního letectví.

Odstavení letadel Boeing 737 MAX z provozu přišlo jejich výrobce celkem asi na dvacet miliard dolarů, což je zhruba 444 miliard korun. Za rok 2020 firma vykázala ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun), tržby se jí snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun).

Situace zasáhla i dodavatele podniku a vyvolala vyšetřování Boeingu i Amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), mimo jiné kvůli slabému dohledu nad vývojem letadel.

FAA povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX už 18. listopadu. Obnovení letů je ale podmíněno úpravami strojů a novým školením pilotů.

Hladký návrat stroje MAX do provozu je považován za zásadní pro pověst a finanční situaci Boeingu, který těžce zasáhlo nejen zastavení dodávek letadla, ale také koronavirová krize.

Koronavirová krize loni prohloubila pokles poptávky po největších letadlech. Aerolinky si kvůli mezinárodním cestovním omezením nepřebírají dodávky, což poškozuje tok hotovosti ve firmě. Na vývoj stroje 777X přitom šlo ve čtvrtém čtvrtletí 6,5 miliardy dolarů.

Historický propad letecké dopravy nepříznivě ovlivnil i dodávky letadel 787 Dreamliner. To mělo za následek hromadění desítek letadel v době, kdy na majitele čeká asi 450 strojů 737 MAX, jejichž provoz byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám.

Z problémů amerického konkurenta těžil evropský výrobce Airbus, který si tak druhým rokem po sobě udržel pozici největšího výrobce letadel na světě. I on ale loni dodal na trh jen 566 letadel, což je o 34 procent méně než v předchozím rekordním roce.

Smartwings nasadí první Boeing 737 MAX v únoru, další do léta

Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února. Před zprovozněním ještě musí proškolit personál, zaktualizovat systémy letadla a provést ověřovací let. Celý proces potrvá asi tři týdny. Všech sedm letadel tohoto typu, které společnost vlastní, by mělo být v provozu do léta.

Zprovoznění letadel zahrnuje mimo jiné proškolení pilotů, aktualizaci softwaru a hardwaru a další činnosti, které požaduje EASA. Předepsaný výcvik by mělo absolvovat všech více než 400 pilotů Smartwings. Před uvedením do běžného provozu ještě dopravce u každého stroje provede ověřovací lety.

Letadla chce společnost nasazovat na linky na Kanárské ostrovy, na Madeiru, do Spojených Arabských Emirátů, Ománu, na Kapverdy a další. Od dubna by měl mít jeden letoun základnu také v Tel Avivu. Odtud budou následně Smartwings létat na Tenerife, do Lisabonu a Marakkéše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
před 4 hhodinami

Státní podpora pro výrobu čipů v Rožnově je nejistá, resort s onsemi dál jedná

Vládní podpora 12 miliard korun pro americkou technologickou firmu onsemi je nejasná. Slíbená státní podpora totiž podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nesplňuje původní podmínky dohody. O dalším postupu se jedná. Firma však nadále potvrzuje zájem v tuzemsku investovat přes 40 miliard korun. Výrobce polovodičů ON Semiconductor Czech Republic, který pod onsemi spadá, loni navýšil zisk a tržby, letos ale propustil 200 zaměstnanců.
před 5 hhodinami

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 12 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
11. 8. 2026

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
11. 8. 2026

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
11. 8. 2026Aktualizováno11. 8. 2026

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
11. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.