Letadla Boeing 737 MAX mohou létat nad EU. Firma loni vykázala rekordní ztrátu

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Zákaz pro tento typ amerického letounu v Unii trval 22 měsíců. Stejný krok ve středu ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví. Firma loni vykázala rekordní ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Boeing také pozdrží výrobu nového typu 777X. Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února.

„Máme plnou důvěru, že letoun je bezpečný, což je podmínkou našeho schválení. Budeme pokračovat v podrobném sledování provozu 737 MAX,“ sdělil ředitel agentury Patrick Ky. Dodal, že Boeing souhlasil s dalším zesílením bezpečnosti tohoto typu ve střednědobém horizontu.

Firma byla nucena provoz svých nejprodávanějších letadel v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo 346 lidí. Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl nikde na světě do vzduchu 20 měsíců, což je nejdelší pauza v dějinách komerčního letectví.

Odstavení letadel Boeing 737 MAX z provozu přišlo jejich výrobce celkem asi na dvacet miliard dolarů, což je zhruba 444 miliard korun. Za rok 2020 firma vykázala ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun), tržby se jí snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun).

Situace zasáhla i dodavatele podniku a vyvolala vyšetřování Boeingu i Amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), mimo jiné kvůli slabému dohledu nad vývojem letadel.

FAA povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX už 18. listopadu. Obnovení letů je ale podmíněno úpravami strojů a novým školením pilotů.

Hladký návrat stroje MAX do provozu je považován za zásadní pro pověst a finanční situaci Boeingu, který těžce zasáhlo nejen zastavení dodávek letadla, ale také koronavirová krize.

Koronavirová krize loni prohloubila pokles poptávky po největších letadlech. Aerolinky si kvůli mezinárodním cestovním omezením nepřebírají dodávky, což poškozuje tok hotovosti ve firmě. Na vývoj stroje 777X přitom šlo ve čtvrtém čtvrtletí 6,5 miliardy dolarů.

Historický propad letecké dopravy nepříznivě ovlivnil i dodávky letadel 787 Dreamliner. To mělo za následek hromadění desítek letadel v době, kdy na majitele čeká asi 450 strojů 737 MAX, jejichž provoz byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám.

Z problémů amerického konkurenta těžil evropský výrobce Airbus, který si tak druhým rokem po sobě udržel pozici největšího výrobce letadel na světě. I on ale loni dodal na trh jen 566 letadel, což je o 34 procent méně než v předchozím rekordním roce.

Smartwings nasadí první Boeing 737 MAX v únoru, další do léta

Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února. Před zprovozněním ještě musí proškolit personál, zaktualizovat systémy letadla a provést ověřovací let. Celý proces potrvá asi tři týdny. Všech sedm letadel tohoto typu, které společnost vlastní, by mělo být v provozu do léta.

Zprovoznění letadel zahrnuje mimo jiné proškolení pilotů, aktualizaci softwaru a hardwaru a další činnosti, které požaduje EASA. Předepsaný výcvik by mělo absolvovat všech více než 400 pilotů Smartwings. Před uvedením do běžného provozu ještě dopravce u každého stroje provede ověřovací lety.

Letadla chce společnost nasazovat na linky na Kanárské ostrovy, na Madeiru, do Spojených Arabských Emirátů, Ománu, na Kapverdy a další. Od dubna by měl mít jeden letoun základnu také v Tel Avivu. Odtud budou následně Smartwings létat na Tenerife, do Lisabonu a Marakkéše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 31 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...