Letadla Boeing 737 MAX mohou létat nad EU. Firma loni vykázala rekordní ztrátu

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Zákaz pro tento typ amerického letounu v Unii trval 22 měsíců. Stejný krok ve středu ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví. Firma loni vykázala rekordní ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Boeing také pozdrží výrobu nového typu 777X. Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února.

„Máme plnou důvěru, že letoun je bezpečný, což je podmínkou našeho schválení. Budeme pokračovat v podrobném sledování provozu 737 MAX,“ sdělil ředitel agentury Patrick Ky. Dodal, že Boeing souhlasil s dalším zesílením bezpečnosti tohoto typu ve střednědobém horizontu.

Firma byla nucena provoz svých nejprodávanějších letadel v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo 346 lidí. Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl nikde na světě do vzduchu 20 měsíců, což je nejdelší pauza v dějinách komerčního letectví.

Odstavení letadel Boeing 737 MAX z provozu přišlo jejich výrobce celkem asi na dvacet miliard dolarů, což je zhruba 444 miliard korun. Za rok 2020 firma vykázala ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun), tržby se jí snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun).

Situace zasáhla i dodavatele podniku a vyvolala vyšetřování Boeingu i Amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), mimo jiné kvůli slabému dohledu nad vývojem letadel.

FAA povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX už 18. listopadu. Obnovení letů je ale podmíněno úpravami strojů a novým školením pilotů.

Hladký návrat stroje MAX do provozu je považován za zásadní pro pověst a finanční situaci Boeingu, který těžce zasáhlo nejen zastavení dodávek letadla, ale také koronavirová krize.

Koronavirová krize loni prohloubila pokles poptávky po největších letadlech. Aerolinky si kvůli mezinárodním cestovním omezením nepřebírají dodávky, což poškozuje tok hotovosti ve firmě. Na vývoj stroje 777X přitom šlo ve čtvrtém čtvrtletí 6,5 miliardy dolarů.

Historický propad letecké dopravy nepříznivě ovlivnil i dodávky letadel 787 Dreamliner. To mělo za následek hromadění desítek letadel v době, kdy na majitele čeká asi 450 strojů 737 MAX, jejichž provoz byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám.

Z problémů amerického konkurenta těžil evropský výrobce Airbus, který si tak druhým rokem po sobě udržel pozici největšího výrobce letadel na světě. I on ale loni dodal na trh jen 566 letadel, což je o 34 procent méně než v předchozím rekordním roce.

Smartwings nasadí první Boeing 737 MAX v únoru, další do léta

Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února. Před zprovozněním ještě musí proškolit personál, zaktualizovat systémy letadla a provést ověřovací let. Celý proces potrvá asi tři týdny. Všech sedm letadel tohoto typu, které společnost vlastní, by mělo být v provozu do léta.

Zprovoznění letadel zahrnuje mimo jiné proškolení pilotů, aktualizaci softwaru a hardwaru a další činnosti, které požaduje EASA. Předepsaný výcvik by mělo absolvovat všech více než 400 pilotů Smartwings. Před uvedením do běžného provozu ještě dopravce u každého stroje provede ověřovací lety.

Letadla chce společnost nasazovat na linky na Kanárské ostrovy, na Madeiru, do Spojených Arabských Emirátů, Ománu, na Kapverdy a další. Od dubna by měl mít jeden letoun základnu také v Tel Avivu. Odtud budou následně Smartwings létat na Tenerife, do Lisabonu a Marakkéše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci zahájili jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci během úterní schůze projednávají v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun. Sněmovna bude moci opět jednat až do noci, což až na druhý pokus prosadila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů.
03:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

ČEZ se bude bránit nařízení k Diag Human u lucemburského soudu, uvedl Babiš

Polostátní energetická společnost ČEZ se bude nařízení v kauze Diag Human bránit u lucemburského soudu. Zástupci ČEZu jsou přesvědčeni, že uspějí, řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Aktivit ani zákazníků v ČR se to podle něj nedotkne. ČEZ v pondělí oznámil, že lucemburský soud zablokoval kvůli kauze jeho podíly v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. V kauze Diag Human se česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva domáhá od státu odškodnění asi 17 miliard korun.
12:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Američanů míní, že Trump z úřadu prezidenta neeticky či nezákonně těží

Většina Američanů se domnívá, že prezident Donald Trump z úřadu neeticky či dokonce nezákonně profituje a že ho víc než pomoc obyčejným lidem zajímá vlastní bohatství. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury AP a společnosti NORC. Trumpův rodinný byznys mezitím dle AP i vzhledem k jeho politice hlásí rekordní příjmy z nových podniků.
před 5 hhodinami

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.