Letadla Boeing 737 MAX mohou létat nad EU. Firma loni vykázala rekordní ztrátu

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví schválila obnovení provozu letadel Boeing 737 MAX. Zákaz pro tento typ amerického letounu v Unii trval 22 měsíců. Stejný krok ve středu ohlásil také britský Úřad pro civilní letectví. Firma loni vykázala rekordní ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun). Boeing také pozdrží výrobu nového typu 777X. Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února.

„Máme plnou důvěru, že letoun je bezpečný, což je podmínkou našeho schválení. Budeme pokračovat v podrobném sledování provozu 737 MAX,“ sdělil ředitel agentury Patrick Ky. Dodal, že Boeing souhlasil s dalším zesílením bezpečnosti tohoto typu ve střednědobém horizontu.

Firma byla nucena provoz svých nejprodávanějších letadel v celém světě přerušit po nehodách v Indonésii a v Etiopii. Při nich zahynulo 346 lidí. Jako problém se ukázal systém řízení letu, kvůli kterému byl výrobce nucen provést úpravy. Stroj nemohl nikde na světě do vzduchu 20 měsíců, což je nejdelší pauza v dějinách komerčního letectví.

Odstavení letadel Boeing 737 MAX z provozu přišlo jejich výrobce celkem asi na dvacet miliard dolarů, což je zhruba 444 miliard korun. Za rok 2020 firma vykázala ztrátu 11,94 miliardy dolarů (256,3 miliardy korun), tržby se jí snížily o 24 procent na 58,16 miliardy dolarů (1,25 bilionu korun).

Situace zasáhla i dodavatele podniku a vyvolala vyšetřování Boeingu i Amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), mimo jiné kvůli slabému dohledu nad vývojem letadel.

FAA povolil obnovit provoz letadel Boeing 737 MAX už 18. listopadu. Obnovení letů je ale podmíněno úpravami strojů a novým školením pilotů.

Hladký návrat stroje MAX do provozu je považován za zásadní pro pověst a finanční situaci Boeingu, který těžce zasáhlo nejen zastavení dodávek letadla, ale také koronavirová krize.

Koronavirová krize loni prohloubila pokles poptávky po největších letadlech. Aerolinky si kvůli mezinárodním cestovním omezením nepřebírají dodávky, což poškozuje tok hotovosti ve firmě. Na vývoj stroje 777X přitom šlo ve čtvrtém čtvrtletí 6,5 miliardy dolarů.

Historický propad letecké dopravy nepříznivě ovlivnil i dodávky letadel 787 Dreamliner. To mělo za následek hromadění desítek letadel v době, kdy na majitele čeká asi 450 strojů 737 MAX, jejichž provoz byl před téměř dvěma lety v celém světě přerušen kvůli dvěma tragickým nehodám.

Z problémů amerického konkurenta těžil evropský výrobce Airbus, který si tak druhým rokem po sobě udržel pozici největšího výrobce letadel na světě. I on ale loni dodal na trh jen 566 letadel, což je o 34 procent méně než v předchozím rekordním roce.

Smartwings nasadí první Boeing 737 MAX v únoru, další do léta

Letecký dopravce Smartwings nasadí první letoun Boeing 737 MAX 8 během února. Před zprovozněním ještě musí proškolit personál, zaktualizovat systémy letadla a provést ověřovací let. Celý proces potrvá asi tři týdny. Všech sedm letadel tohoto typu, které společnost vlastní, by mělo být v provozu do léta.

Zprovoznění letadel zahrnuje mimo jiné proškolení pilotů, aktualizaci softwaru a hardwaru a další činnosti, které požaduje EASA. Předepsaný výcvik by mělo absolvovat všech více než 400 pilotů Smartwings. Před uvedením do běžného provozu ještě dopravce u každého stroje provede ověřovací lety.

Letadla chce společnost nasazovat na linky na Kanárské ostrovy, na Madeiru, do Spojených Arabských Emirátů, Ománu, na Kapverdy a další. Od dubna by měl mít jeden letoun základnu také v Tel Avivu. Odtud budou následně Smartwings létat na Tenerife, do Lisabonu a Marakkéše.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 19 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 45 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 14 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 15 hhodinami

VideoVýnosy z EET pokryjí volební sliby, míní Pařil. Kovářová hovoří o mrhání penězi

Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil žádné úpravy zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Dolní komoře doporučil schválit předlohu tak, jak ji navrhla vláda. Má platit od začátku příštího roku. Vláda si od nové EET slibuje přínosy kolem čtrnácti miliard korun, což ale opozice zpochybňuje. „Je zásadní problém, že vláda místo podpory hospodářského růstu tyto výnosy z EET utratí na sliby voličům. Je to mrhání penězi a zvyšování deficitu státního rozpočtu,“ míní místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN). „Výnosy z EET pokryjí například školkovné, slevu na studenta i snížení DPH na nealkoholické nápoje, což jsou naše předvolební sliby voličům. My se tím netajíme a přiznáváme to. Pomůže to lidem,“ uvedl místopředseda stejného výboru Patrik Pařil (ANO). Pořadem provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Evropský pohled