Krach ČSA by stát vyšel na 1,2 miliardy korun, hájí pomoc aerolinkám Hamáček

Nahrávám video

V případě, že by České aerolinie (ČSA) zkrachovaly, stát by na dávkách a podpoře vyplatil zhruba 1,2 miliardy korun. Před pondělním jednáním vlády, na němž se o situaci kolem ČSA nakonec nejednalo, to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Přijde mu proto logická zvažovaná státní záruka pro leteckou společnost Smartwings. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v sobotu uvedl, že výše záruky by měla být mezi 500 a 900 miliony korun, sám by preferoval 800 milionů.

„Na začátku tady byly nápady, že stát celou společnost převezme nebo odkoupí, s tím jsme souhlasit nemohli. Teď se to dostalo do reálnější polohy. Pokud vím, v případě, že by ČSA zkrachovaly, tak by stát vyplatil v různých dávkách či podporách více než jednu miliardu korun, odhad je asi 1,2 miliardy. Pokud nechceme, abychom vyplatili 1,2 miliardy, musíme najít řešení,“ řekl Hamáček. Přijde mu logické snažit se o to, aby stát zaplatil co nejméně. U případné půjčky je podstatné, čím bude zaručena, dodal vicepremiér.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády oznámil, že se kabinet záležitostí nezabýval. „Pokud vím, pan Havlíček hledá řešení mimo sněmovnu a český rozpočet. U nějakých evropských bankovních institucí. Pan Havlíček o tom má diskutovat i s naším koaličním partnerem. Očekávám, že proběhne nějaké jednání.“

Nahrávám video

Úvěry mají firmě pomoci překonat dopady zastavení provozu v době pandemie koronaviru. Podmínkou je podle Havlíčka přejmenování firmy na ČSA a udržení 2500 zaměstnanců. Vlastníci společnosti, která ČSA ovládá, jsou do společnosti připraveni vložit 1,6 miliardy korun, řekl Havlíček po sobotním jednání s prezidentem Milošem Zemanem a jeho expertním týmem.

Na podmínkách pro poskytnutí záruky je podle Havlíčka shoda s vlastníky, patří k nim i klíčová role státu ve věřitelském výboru firmy a zastavení vyplácení dividendy majitelům společnosti na deset let. Tento týden chce Havlíček návrh představit ve sněmovně na podvýboru pro dopravu. Jednání se podle něj vedou také s věřitelskými bankami.

O pomoci pro Smartwings se mluví posledních několik týdnů. Zástupci vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) možnost podpory připustili, podle nich jde o strategický podnik. Státní záruku naopak nepodporuje ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), k jedné firmě podle ní není možné přistupovat jinak než k ostatním podnikům. Možnost podpory kritizují také někteří zástupci opozice.

Smartwings patří do skupiny Unimex Group, kterou vlastní podnikatelé Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal. Téměř poloviční podíl v dopravci drží čínská investiční společnost Citic Europe.

Firma v minulosti uvedla, že nemá zájem o majetkový vstup státu do společnosti, ale potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. V pátek nechala v několika českých denících zveřejnit inzerát, kterým upozorňovala na to, že na rozdíl od desítek jiných leteckých společností pomoc od státu nedostala. Do skupiny patří dopravci Smartwings a ČSA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 5 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...