Pražská zoologická zahrada vyčíslila ztráty v příjmech ze vstupného, parkovného anebo z prodeje suvenýrů už na minimálně osmdesát milionů korun. Brány zoo jsou pro návštěvníky po jarní odmlce znovu uzavřené od pondělí 12. října. Zájemci je můžou ale podpořit například nákupem stravenky, adopcí anebo sponzorováním zvířat. A jak uvedl v pořadu Události, komentáře její ředitel Miroslav Bobek, lidé na to slyší. „Veřejnost nám pokryje tak deset procent očekávaných ztrát, což je opravdu hodně,“ uvedl. Dodal, že má však velké obavy o osud investičních akcí, jako je třeba výstavba nových pavilonů.
Už během první, jarní koronavirové vlny byly ztráty pražské zoologické zahrady vysoké, zhruba 45 až 50 milionů korun. Nyní to ale vypadá už na osmdesát až sto milionů. „To je zhruba čtvrtina rozpočtu, takže to je opravdu ohromná suma. Musíme si uvědomit, že přicházíme letos o zhruba šest set tisíc návštěvníků, což jsou, řekněme, dvě pětiny,“ konstatuje její ředitel Miroslav Bobek.
Přestože ale návštěvníci teď nechodí a neutrácejí, zvířata se krmit musí, stejně jako je třeba filtrovat vodu v bazénech nebo je nezbytené svítit, topit, uklízet a vykonávat řadu dalších činností. Podle ředitele má ale pražská zoo štěstí, že je jejím zřizovatelem hlavní město, takže jarní ztrátu jí už pokryl. „Musíme ale pochopitelně šetřit a hodně nám pomáhá i veřejnost, stravenky pro zvířata, adopce a sponzoring zvířat…,“ dodává.
Podle Bobka se zájem o adopce zvýšil a veřejnost momentálně pokryje zmíněných zhruba deset procent očekávaných ztrát. Dále se však musí sahat do rezerv.
„Je potřeba si ale uvědomit, že se tím zadělává na dluh do budoucna. My sáhneme do našich rezervních fondů a současně nám hlavní město nebude schopno dávat takovou provozní dotaci jako dřív, takže to nevypadá dobře,“ připomíná. Dodává, že i hlavní město bude mít prostředků méně, a to nejenom kvůli krizi, ale třeba i kvůli rozpočtovému určení daní.
„Už víme, že příští rok provozní dotace bude výrazně nižší, než byla letos nebo v uplynulých letech. A pochopitelně mám i velké obavy o investiční akce, o výstavbu nových pavilonů a podobně. Protože to dělá zoologickou zahradu konkurenceschopnou, to ji drží v rozvoji. Ve chvíli, kdy se přestane stavět na několik let, tak padáme dolů,“ vysvětluje.
Nejen lidem chybí zvířata, někdy je to i obráceně
To, že si nyní může „dopřát luxus“ mít zvířata jen pro sebe, jak od některých slýchává, ředitel vůbec nebere. „To vám vydrží tak první den nebo po pár dnech třeba hodinu, jinak je to opravdu strašně depresivní, prázdná zoo. Ono to je depresivní i pro některá zvířata,“ konstatuje.
Nejsmutnější jsou podle něho gorily. „Asi to tak opravdu bude, protože to jsou vysoce inteligentní zvířata, v uvozovkách zvířata. Já vždycky říkám, že jsou to trochu jiní lidé, takže si myslím, že asi ty můžeme dát na první místo,“ říká Bobek.
Připomíná, že celkový depresivní pocit není dán jen okamžitou situací a špatnými vyhlídkami, ale i obrovskou nejistotou. „S námi nikdo nekomunikuje, my vůbec nejsme zahrnutí v žádném sytému PES nebo něčem podobném, jako žádná zoologická zahrada. Takže o to je to ještě horší,“ dodává.
Ze zdravotního hlediska představuje podle ředitele koronavirus největší nezbezpečí pro primáty a šelmy. Zoologická zahrada stále funguje v ještě více zpřísněném režimu než například v době chřipkové epidemie.
„Během ní se samozřejmě nosí roušky třeba právě k lidoopům a podobně, ale my jsme opatření ještě zpřísnili a de facto jsme je rozšířili na daleko širší škálu zvířat,“ dodal ředitel pražské zoo Bobek.
