Česká republika, Polsko a Maďarsko se snaží zbavit pověsti zemí s levnou pracovní silou. Chtějí se tak posunout do další fáze své pozoruhodné transformace z hospodářsky slabých komunistických států v energické tržní ekonomiky plně integrované do evropských dodavatelských řetězců. Píše to evropský redaktor listu Financial Times Ben Hall.
Polský premiér Mateusz Morawiecki minulý týden uvedl, že chce „uzavřít kapitolu“ levné pracovní síly a nízkých mezd. Slíbil, že do roku 2023 zvýší minimální měsíční mzdu v Polsku o 78 procent na 4000 zlotých (24 tisíc korun) z 2250 zlotých.
Minimální mzda by tak dosáhla zhruba 60 procent průměrné mzdy, což by představovalo nejvyšší podíl v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), upozorňuje Hall. Redaktor Financial Times v článku poukazuje rovněž na rychlý růst mezd v České republice a dalších středoevropských zemích. Jako příklady uvádí zaměstnance české automobilky Škoda Auto patřící do německého koncernu Volkswagen či maďarské divize výrobce luxusních vozů Audi ze stejného koncernu.
Některé části střední Evropy se nyní v důsledku nižší porodnosti a vysoké migrace potýkají s nedostatkem pracovních sil, který se stal hlavní překážkou expanze podniků a hospodářského růstu. Ekonomové nicméně podle Halla upozorňují, že rostoucí mzdové náklady jsou standardním tržním mechanismem, jenž zvyšuje celkovou prosperitu tím, že přesunuje zaměstnance ze slabých podniků do ziskovějších firem, které si mohou dovolit vyplácet vyšší mzdy.
Podle Mateusze Szczureka z OECD existuje ve střední Evropě velké množství „zombie“ podniků, které se pohybují na hranici přežití a které blokují pracovní sílu, jež by mohla být využita efektivnějším způsobem.
