Komora žádá firmy, aby místo propouštění nabídly pracovníky jiným. Zřizuje linku výměny

Nahrávám video
Události: Finanční problémy lidí v nájemním bydlení
Zdroj: ČT24

Hospodářská komora vyzvala firmy, aby místo propouštění při omezení provozu kvůli vládním opatřením proti koronaviru nabídly své zaměstnance jiným podnikům. Firmy mají pro nabídku i poptávku práce od úterý k dispozici bezplatnou telefonní linku 800 222 121 a mohou využít i on-line aplikaci WorkLinks.com.

Stát kvůli koronaviru zakázal cesty do ciziny a uzavřel třeba restaurace i část obchodů. Podle komory kvůli vládním krokům propouští už sedm procent zaměstnavatelů, třeba restaurace a firmy v cestovním ruchu. A více než čtvrtina propouštění zvažuje.

Hospodářská komora proto žádá zaměstnavatele, aby se zapojili do celostátního projektu Zachraň práci!, který inicioval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Jiránek (Piráti). „Pomůžeme těm zaměstnavatelům, kteří nechtějí o své zaměstnance přijít, i když pro ně nemají v současnosti práci,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Mzdové podmínky by se výměnou neměly zhoršit

Nový zaměstnavatel by přidělenému pracovníkovi ukládal úkoly a řídil a kontroloval jeho práci stejně jako u svých kmenových pracovníků. Stávající zaměstnanecký poměr u původní firmy by ale dotyčnému zůstal zachován. Původní zaměstnavatel by přefakturovával dočasnému zaměstnavateli mzdové náklady a odvody za dočasně přidělené pracovníky.

Převod pracovníka pod jinou firmu by byl možný jen se souhlasem daného zaměstnance. Pracovník by tím také neměl přijít o výdělek.

„Pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli přitom nesmějí být horší než u jeho stávajících zaměstnanců,“ sdělil Dalibor Kaňovský, jednatel společnosti Jurent CZ, která bude provozovat platformu pro projekt Zachraň práci!.

Telefonní dispečink této celostátní burzy práce zajišťuje rovněž bez nároku na honorář společnost Monto.

Skupina Škoda Transportation vyrábí naplno a hledá stovky lidí

Akutálně například hledá zaměstnance Skupina Škoda Transportation. Strojírenská firma vyrábí i při koronavirové pandemii ve všech závodech naplno. Skupina dále vyrábí vlaky, lokomotivy, tramvaje, trolejbusy a vozy metra, pracuje na údržbě například souprav metra v Praze a navrhuje nová technická řešení do veřejných soutěží.

„Ve Škodovce máme už nyní zakázky na minimálně tři roky dopředu zajištěné. Jsem si jistý, že přes těžkosti tuto složitou dobu zvládneme,“ uvedl prezident firmy Petr Brzezina. 

Skupina stále přijímá nové zaměstnance pro výrobní i technické úseky. „V ostravské Škodě Vagonka je teď asi 450 lidí a kvůli nárůstu výroby se má jejich počet zvýšit na dvojnásobek. Podobně se nabírají zaměstnanci v Plzni, Šumperku a Praze,“ řekl mluvčí Michal Tobrman.

V Ostravě začalo před několika týdny rozšiřování výrobního areálu, čímž se výrazně zvýší kapacita a zefektivní produkce nových vlaků. „Navíc se tam bude koncentrovat technologické know-how v oblasti řídicích, multimediálních a diagnostických systémů dceřiné firmy Škoda Digital,“ řekl Tobrman. Jen do ostravské Škody Vagonka půjde v příštích dvou letech miliarda korun.

Škodu Transportation ovládla stoprocentně předloni v dubnu skupina PPF. Loni v únoru od ní desetiprocentní podíl odkoupil jeden z původních akcionářů Škodovky Michal Korecký, člen dozorčí rady.

Odbory už zaznamenaly firmy, které zvažují hromadné propouštění

Odbory už zaznamenaly případy firem, které zvažují hromadné propouštění. Výpovědi dostávají i jednotliví zaměstnanci. Dopady omezení kvůli koronavirové epidemii se projevují třeba v lázeňství či hotelnictví, uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Někteří zaměstnavatelé svůj záměr hromadně propouštět už oznámili úřadu práce. Ten má podle své mluvčí Kateřiny Beránkové povinnost mlčenlivosti a podniky nemůže zveřejnit.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel o podávání výpovědí odbory informovat nejpozději 30 dnů předem. Musí uvést důvody i dobu, kdy se bude hromadně propouštět. S odboráři jedná o opatřeních, která by mohla propouštění zmírnit nebo odvrátit. Výsledky musí oznámit krajskému úřadu práce. Pracovní poměr pracovníka pak skončí výpovědí nejdřív 30 dnů poté, co úřad zprávu dostal.

„Dnes je například jednání v jednom z nadnárodních hotelů (odborů a vedení), kde se uvažuje o propuštění čtvrtiny zaměstnanců. Společnost vidí problém do budoucna a obává se zmrazení cestovního ruchu,“ uvedl Středula.

Podle plánů ministerstva práce by propouštění měl bránit program Antivirus s kurzarbeitem. Vláda sice příspěvky na mzdy slíbila, ani poslední březnový den ale není jasné, za jakých podmínek a v jaké výši je bude možné od státu dostat. Kabinet by o nastavení měl jednat znovu v úterý. Podle Středuly je možné, že pokud firmy budou mít jistotu podpory, výpovědi stáhnou.

Podle mluvčí úřadu práce lidé při ohlášeném hromadném propouštění práci vždy ztratit nemusí, nebo ne hned. „Pokud zaměstnavatelé nahlásí úřadu práce záměr hromadného propuštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. Jedná se o záměr. Tudíž k němu dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí dojít stoprocentně. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele,“ uvedla Beránková. Podle ní je pro úřady nyní příprava na poskytování kurzarbeitových příspěvků na mzdy prioritou.

Beránková sdělila, že úřady práce zaznamenaly zvýšený zájem zaměstnanců i živnostníků o informace k případnému zařazení do evidence nezaměstnaných. Statistika bude k dispozici 8. dubna. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí večer uvedla, že se počty „pohybují ve standardu“ a v měsíčním průměru není velký výkyv. Minulý týden řekla, že jen ve středu 25. března se do evidence nezaměstnaných nechalo zapsat 2790 lidí. Ve srovnání s předchozím dnem to bylo zhruba o tisícovku víc.

Ministryně věří, že příspěvky na kurzarbeit zafungují a firmy propouštět nebudou. Zmínila, že úřady práce očekávají nápor statisíců žádostí.

Návrh na prominutí zmeškaných lhůt u soudů

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zákon, který umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních či odložit povinnost podnikatelů podat na sebe insolvenční návrh. Mění také podmínky oddlužení a povoluje zastavit bezvýsledné exekuce. Návrh má zmírnit dopady epidemie koronaviru na účastníky řízení, poškozené, právnické osoby i na oběti trestných činů. Podniky, které se dostanou do nesnází, chce ochránit mimořádným moratoriem. 

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Ministerstvo požaduje, aby byl návrh přijat v režimu legislativní nouze, zejména aby ho snněmovna schválila ve zkráceném jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 22 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 10:25

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
včera v 07:55

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
včera v 07:01

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...