Komora žádá firmy, aby místo propouštění nabídly pracovníky jiným. Zřizuje linku výměny

8 minut
Události: Finanční problémy lidí v nájemním bydlení
Zdroj: ČT24

Hospodářská komora vyzvala firmy, aby místo propouštění při omezení provozu kvůli vládním opatřením proti koronaviru nabídly své zaměstnance jiným podnikům. Firmy mají pro nabídku i poptávku práce od úterý k dispozici bezplatnou telefonní linku 800 222 121 a mohou využít i on-line aplikaci WorkLinks.com.

Stát kvůli koronaviru zakázal cesty do ciziny a uzavřel třeba restaurace i část obchodů. Podle komory kvůli vládním krokům propouští už sedm procent zaměstnavatelů, třeba restaurace a firmy v cestovním ruchu. A více než čtvrtina propouštění zvažuje.

Hospodářská komora proto žádá zaměstnavatele, aby se zapojili do celostátního projektu Zachraň práci!, který inicioval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Jiránek (Piráti). „Pomůžeme těm zaměstnavatelům, kteří nechtějí o své zaměstnance přijít, i když pro ně nemají v současnosti práci,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Mzdové podmínky by se výměnou neměly zhoršit

Nový zaměstnavatel by přidělenému pracovníkovi ukládal úkoly a řídil a kontroloval jeho práci stejně jako u svých kmenových pracovníků. Stávající zaměstnanecký poměr u původní firmy by ale dotyčnému zůstal zachován. Původní zaměstnavatel by přefakturovával dočasnému zaměstnavateli mzdové náklady a odvody za dočasně přidělené pracovníky.

Převod pracovníka pod jinou firmu by byl možný jen se souhlasem daného zaměstnance. Pracovník by tím také neměl přijít o výdělek.

„Pracovní a mzdové podmínky zaměstnance dočasně přiděleného k jinému zaměstnavateli přitom nesmějí být horší než u jeho stávajících zaměstnanců,“ sdělil Dalibor Kaňovský, jednatel společnosti Jurent CZ, která bude provozovat platformu pro projekt Zachraň práci!.

Telefonní dispečink této celostátní burzy práce zajišťuje rovněž bez nároku na honorář společnost Monto.

Skupina Škoda Transportation vyrábí naplno a hledá stovky lidí

Akutálně například hledá zaměstnance Skupina Škoda Transportation. Strojírenská firma vyrábí i při koronavirové pandemii ve všech závodech naplno. Skupina dále vyrábí vlaky, lokomotivy, tramvaje, trolejbusy a vozy metra, pracuje na údržbě například souprav metra v Praze a navrhuje nová technická řešení do veřejných soutěží.

„Ve Škodovce máme už nyní zakázky na minimálně tři roky dopředu zajištěné. Jsem si jistý, že přes těžkosti tuto složitou dobu zvládneme,“ uvedl prezident firmy Petr Brzezina. 

Skupina stále přijímá nové zaměstnance pro výrobní i technické úseky. „V ostravské Škodě Vagonka je teď asi 450 lidí a kvůli nárůstu výroby se má jejich počet zvýšit na dvojnásobek. Podobně se nabírají zaměstnanci v Plzni, Šumperku a Praze,“ řekl mluvčí Michal Tobrman.

V Ostravě začalo před několika týdny rozšiřování výrobního areálu, čímž se výrazně zvýší kapacita a zefektivní produkce nových vlaků. „Navíc se tam bude koncentrovat technologické know-how v oblasti řídicích, multimediálních a diagnostických systémů dceřiné firmy Škoda Digital,“ řekl Tobrman. Jen do ostravské Škody Vagonka půjde v příštích dvou letech miliarda korun.

Škodu Transportation ovládla stoprocentně předloni v dubnu skupina PPF. Loni v únoru od ní desetiprocentní podíl odkoupil jeden z původních akcionářů Škodovky Michal Korecký, člen dozorčí rady.

Odbory už zaznamenaly firmy, které zvažují hromadné propouštění

Odbory už zaznamenaly případy firem, které zvažují hromadné propouštění. Výpovědi dostávají i jednotliví zaměstnanci. Dopady omezení kvůli koronavirové epidemii se projevují třeba v lázeňství či hotelnictví, uvedl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Někteří zaměstnavatelé svůj záměr hromadně propouštět už oznámili úřadu práce. Ten má podle své mluvčí Kateřiny Beránkové povinnost mlčenlivosti a podniky nemůže zveřejnit.

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel o podávání výpovědí odbory informovat nejpozději 30 dnů předem. Musí uvést důvody i dobu, kdy se bude hromadně propouštět. S odboráři jedná o opatřeních, která by mohla propouštění zmírnit nebo odvrátit. Výsledky musí oznámit krajskému úřadu práce. Pracovní poměr pracovníka pak skončí výpovědí nejdřív 30 dnů poté, co úřad zprávu dostal.

„Dnes je například jednání v jednom z nadnárodních hotelů (odborů a vedení), kde se uvažuje o propuštění čtvrtiny zaměstnanců. Společnost vidí problém do budoucna a obává se zmrazení cestovního ruchu,“ uvedl Středula.

Podle plánů ministerstva práce by propouštění měl bránit program Antivirus s kurzarbeitem. Vláda sice příspěvky na mzdy slíbila, ani poslední březnový den ale není jasné, za jakých podmínek a v jaké výši je bude možné od státu dostat. Kabinet by o nastavení měl jednat znovu v úterý. Podle Středuly je možné, že pokud firmy budou mít jistotu podpory, výpovědi stáhnou.

Podle mluvčí úřadu práce lidé při ohlášeném hromadném propouštění práci vždy ztratit nemusí, nebo ne hned. „Pokud zaměstnavatelé nahlásí úřadu práce záměr hromadného propuštění, neznamená to, že lidé okamžitě přijdou o práci. Jedná se o záměr. Tudíž k němu dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí dojít stoprocentně. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu a u zaměstnavatele,“ uvedla Beránková. Podle ní je pro úřady nyní příprava na poskytování kurzarbeitových příspěvků na mzdy prioritou.

Beránková sdělila, že úřady práce zaznamenaly zvýšený zájem zaměstnanců i živnostníků o informace k případnému zařazení do evidence nezaměstnaných. Statistika bude k dispozici 8. dubna. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) v pondělí večer uvedla, že se počty „pohybují ve standardu“ a v měsíčním průměru není velký výkyv. Minulý týden řekla, že jen ve středu 25. března se do evidence nezaměstnaných nechalo zapsat 2790 lidí. Ve srovnání s předchozím dnem to bylo zhruba o tisícovku víc.

Ministryně věří, že příspěvky na kurzarbeit zafungují a firmy propouštět nebudou. Zmínila, že úřady práce očekávají nápor statisíců žádostí.

Návrh na prominutí zmeškaných lhůt u soudů

Ministerstvo spravedlnosti navrhlo zákon, který umožňuje prominout zmeškané lhůty v soudních řízeních či odložit povinnost podnikatelů podat na sebe insolvenční návrh. Mění také podmínky oddlužení a povoluje zastavit bezvýsledné exekuce. Návrh má zmírnit dopady epidemie koronaviru na účastníky řízení, poškozené, právnické osoby i na oběti trestných činů. Podniky, které se dostanou do nesnází, chce ochránit mimořádným moratoriem. 

Zákon má nově umožnit soudům prominout zmeškání lhůt i tam, kde to současná právní úprava vylučuje. Stejně má postupovat ministerstvo i ve správních řízeních ohledně práv poškozených nebo obětí trestných činů.

Změny se týkají také insolvenčního práva, protože řada lidí přišla kvůli nouzovému stavu o část příjmů nebo o práci. Podnikatelé, kteří se dostanou do přechodných hospodářských potíží, nově nebudou mít povinnost podat na sebe bez zbytečného odkladu insolvenční návrh. Ministerstvo chce také zakotvit mimořádné moratorium, aby ochránilo provozuschopné podniky, které se pouze v důsledku dočasného výpadku způsobeného mimořádnými opatřeními dostanou do přechodných platebních potíží.

Ministerstvo požaduje, aby byl návrh přijat v režimu legislativní nouze, zejména aby ho snněmovna schválila ve zkráceném jednání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...