Kofola mění sídlo. Přesouvá se z Polska do Česka

Nápojářská skupina Kofola stěhuje sídlo své mateřské společnosti z Polska do České republiky. Výrobce nápojů odešel v roce 2008 z tuzemska kvůli obchodování na varšavské burze. Vedení firmy ale stále bylo v Ostravě a nyní by tedy na stejné adrese mělo bý napsáno i sídlo firmy.

„Naším primárním cílem je mít sídlo skupiny v České republice. Kroky, které jsme prozatím v rámci projektu podnikli, jsou převážně právní a administrativní a nemají faktický dopad na dění ve společnosti,“ uvedl finanční ředitel skupiny Kofola Daniel Buryš.

Aktivity nynější mateřské společnosti Kofola S.A. se tak přesunou do akciové společnosti Kofola ČeskoSlovensko se sídlem v Ostravě, potvrdila mluvčí Kofoly Jaroslava Musilová.

Kofola S.A. byla registrována v Polsku kvůli obchodování s akciemi firmy na varšavské burze. V souvislosti s přesunem sídla skupiny akcionáři zvažují umístění akcií na pražské burze. „Aby byl umožněn vstup společnosti k obchodování na Burzu cenných papírů Praha, dokončuje firma prospekt cenného papíru, který bude v nejbližší době předložen České národní bance ke schválení,“ uvedla Musilová.

Přesun sídla holdingu a související převody akcií se podle mluvčí budou dít
formou neveřejné transakce, na níž se budou podílet pouze současní akcionáři.

Nahrávám video
Kofola mění sídlo. Přesouvá se z Polska do Česka
Zdroj: ČT24

Většinovým vlastníkem Kofoly je společnost KSM Investment, která patří rodině Samarasů, jež značku Kofola po roce 1990 oživila.

V rámci této operace nebudou nabízeny žádné akcie k úpisu veřejnosti nebo novým investorům. Případná nabídka akcií novým investorům by se uskutečnila - pakliže se tak společnost a její akcionáři rozhodnou - později, a to buď ve čtvrtém čtvrtletí 2015, nebo v prvním čtvrtletí 2016.
Jaroslava Musilová
mluvčí Kofoly

Firma už dříve uvedla, že případná nabídka akcií by se mohla skládat z emise nových nebo prodeje existujících akcií. „Tato nabídka by se mohla skládat z nabídky akcií na burze v České republice a v Polsku, a to včetně umístění akcií i na varšavské burze,“ uvedla mluvčí.

Od přesunu sídla z Polska do Ostravy si firma pravděpodobně podle analytika Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus slibuje určité nákladové úspory a také své zviditelnění v Česku.

V posledním měsíci to ale není první návrat tuzemské firmy. Například společnost Kohinoor ukončila koncem srpna mimo české hranice výrobu úplně. Po 11 letech tak kvůli klesajícím prodejům v Asii a Rusku do tuzemska vrátila výrobu z Číny.

  • Kofola má osm výrobních závodů, působí v Polsku, České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a v Rusku.
  • Zaměstnává 2300 lidí, z toho zhruba 700 v Česku. To je skoro třetina všech zaměstnanců, další téměř třetina pro ní pracuje na Slovensku. I proto umístila centrálu na pomezí obou zemí, do Ostravy.
  • K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří také ovocné nápoje a sirupy Jupí, dětské nápoje Jupík, energetické nápoje Semtex, nápoje značky Chito, Top Topic, Citro Cola.
  • V licenci Kofola vyrábí a distribuuje nápoje RC Cola a Orangina. 
  • Pro Česko a Slovensko je firma výhradním distributorem značek Evian a Badoit a výrobků společnosti Rauch a v Česku dodává obchodům a restauracím také minerálku Vincentka. 
  • Nejnovější akvizicí Kofoly je slovinská společnost Radenska.
  • V loňském roce Kofole klesl obrat meziročně o 208,8 milionu korun (3,2 procenta) na 6,27 miliardy korun. Stoupla ji ale hrubá marže, o 369 milionů (18,2 procenta) na 2,39 miliardy korun, a také provozní zisk, o 88,4 milionu korun (25 procent) na 442,6 milionu. 
  • V letošním prvním pololetí vzrostly Kofole tržby meziročně o 11,1 procenta na 3,395 miliardy korun a hrubý zisk se zvýšil o 25,2 procenta na 1,291 miliardy korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 12 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...