Vládnímu hnutí ANO a sociální demokracii se ani na jednání koaliční rady nepodařilo najít shodu ve sporu o zvyšování životního minima a o státní dotování školních obědů. Podle místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka se otázka minima odložila, o obědech se bude dál jednat, ale peníze by měly téct jen k nízkopříjmovým rodinám, jak původně navrhovalo ANO.
Koaliční pnutí vyšlo najevo na pondělním jednání vlády, která odmítla dva návrhy z dílny ČSSD. Lidový dům navrhoval zvýšení životního minima na 3790 korun a plošné zavedení obědů zdarma pro děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol.
Proti bezprostřednímu růstu minima se stavěla hlavně ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), náklady na obědy zdarma se zase nelíbily premiéru Andreji Babišovi (ANO) ani ministru školství Robertu Plagovi (ANO) – a sociální demokracie svou nelibost nad rozhodnutím kabinetu následně přenesla na středeční jednání koaliční rady. Ani ta ale hmatatelný průlom nepřinesla.
„Principiálně se shodujeme v tom, že by stát měl přispět na obědy v mateřských a základních školách těm dětem, které to potřebují, a budeme v této debatě dále pokračovat. Pokud se týká zvýšení životního minima, tak jsme se dohodli, že vyhodnotíme první kvartál, a pak se k této debatě vrátíme,“ informoval po jednání druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Schillerová: Změna minima je možná se změnou celého systému dávek
V současnosti životní minimum pro samotného dospělého člověka činí 3410 korun a pro dospělé a děti v rodině se pohybuje v rozmezí mezi 1740 a 3140 korunami. Existenční minimum je 2200 korun.
Plán zvýšit obě minima ohlásila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová už loni v létě, mimo jiné proto, že se částka upravovala naposled před sedmi lety. Podle návrhu měla nejnižší uznaná částka pro život, která se využívá pro stanovení dávek, alimentů či nezabavitelného minima při exekuci, vzrůst o 11 procent. Pro samotného dospělého se měla zvednout o 380 korun na 3790 korun.
Výhrady šéfky státní kasy ovšem trvají i tři dny po sporu na vládě. „Nejsme v rozporu stran zvýšení životního a existenčního minima, jsme v rozporu stran termínu a způsobu provedení,“ konstatovala Schillerová. „Chceme zrevidovat sociální dávky a nastavit systém od 1. 1. 2020. Nechceme to provádět teď jenom tím, že se do systému nalijí další peníze, aniž bychom revizi provedli.“
Bezplatné obědy jen těm potřebným
ČSSD se v pondělí neúspěšně snažila prosadit plošné obědy zdarma pro děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Rozpočtové nároky sociální demokraté vyčíslili na 5,4 miliardy korun. Alternativní návrh ministerstva školství počítá s tím, že obědy zdarma ve veřejných mateřských a základních školách by dostávaly děti z rodin, které pobírají dětské přídavky – a podle ANO jsou nyní sociální demokraté ochotni touto cestou vykročit.
„Dohodli jsme se na tom, že chceme zabezpečit obědy dětem z nízkopříjmových rodin a aby se to týkalo mateřských i základních škol,“ prohlásila Schillerová s tím, že původní návrh ČSSD podle ní nešťastně přesouval náklady na krajské rozpočty. „Nevidíme smysl v tom, aby se obědy platily dětem z rodin bez ohledu na příjem těchto rodin. Proč? To nedává žádný smysl.“
Ministryně práce a sociálních věcí jednání rady nekomentovala, jen na svém facebookovém profilu zveřejnila citaci Karla Čapka s douškou, že je chudým třeba pomáhat: „Peníze mají krom jiného kursu také ještě valutu mravní.“
Předseda ČSSD Jan Hamáček pro ČT uvedl, že strana považuje oba své návrhy nadále za důležité: „Nezvýšení životního a existenčního minima bude znamenat, že pracující rodiny, které dnes měly nárok na přídavky pro děti, o ně přijdou. Hnutí ANO tvrdí opak, takže nejpozději koncem března uvidíme jak to doopravdy je.“ Sama Maláčová později dodala, že dohoda u obědů není definitivní a strany o nich dál budou jednat.
Senát chceme přehlasovat, říká koalice o vrácených zákonech
Koalice se zabývala i postupem u zákonů, které se do dolní komory vrací ze Senátu. Vládní poslanci by měli podpořit původní verzi jak v případě insolvenční novely, tak u normy se zrušením karenční doby.
Podle původní sněmovní verze by zaměstnavatelé měli od července začít nemocným pracovníkům platit náhrady i v prvních třech dnech nemoci. Insolvenční novelu horní komora
upravila, na oddlužení by tak dosáhli i nejchudší. Sněmovní verzi kritizovali odborníci na pomoc předluženým. Podle nich poslanci odmítli „západoevropské oddlužení“.
„Předpokládám, že velká většina poslanců ve sněmovně podpoří původní verzi pro oddlužení našich občanů. Podle našeho názoru je vyvážená jak na stranu věřitelů, tak na stranu dlužníků,“ uvedl Faltýnek. Vrácená verze ze Senátu podle něj „rovnováhu přesouvá spíše ve prospěch dlužníků“.
Pro přehlasování Senátu je potřeba ve sněmovně 101 hlas; na něj dosáhnou vládní poslanci s podporou komunistů.
