Jihočeská likérka Fruko-Schulz mění kvůli válce majitele, ruští vlastníci končí

Jindřichohradecká likérka Fruko-Schulz změní majitele. Ruští akcionáři ze skupiny Ladoga prodají do konce roku své podíly, nově bude likérku vlastnit česká firma, řekl ředitel likérky Josef Nejedlý. Kvůli válce na Ukrajině přišla firma o některé odběratele a dlouholetou spolupráci s ní ukončila i banka. Ruská skupina Ladoga dosud vlastní firmu z 90 procent.

„Účast ruských akcionářů už není žádoucí, protože se k nám otáčejí zády odběratelé i banky. Proto své podíly (ruští majitelé) prodávají,“ řekl Nejedlý. Ladoga teď drží přes firmu Furato 90 procent akcií, Nejedlý má desetiprocentní podíl. Novým majitelem likérky bude česká firma, Nejedlý neuvedl jaká.

Rusko bylo dosud pro firmu největším zahraničním odběratelem, na firemním exportu se tamní trh loni podílel téměř dvěma třetinami. Do Ruska firma se zhruba 80 zaměstnanci dál vyváží. Ladoga se stala většinovým vlastníkem likérky v roce 2013.

Loňský rok označil Nejedlý za zlomový, hlavně kvůli válce na Ukrajině, jež firmě způsobila problémy. Dopadly na ni i protiruské sankce. „Někteří partneři dali jasně najevo, že nadále nechtějí s naší firmou obchodovat. Vypověděli smlouvy a přestali od nás odebírat zboží,“ popsal ředitel. Spolupráci ukončily e-shopy Mall.cz, Alza.cz, skončili ale i velcí odběratelé jako řetězec Ahold nebo firma Lagardère.

Spolupráci ukončila i financující banka Moneta Money Bank, u níž byla likérka 25 let. Nově je klientem Fio banky. Řetězec Globus spolupráci loni zkraje roku ukončil, později obnovil. Významným tuzemským odběratelem zůstala síť prodejen Coop.

Spolupráce s Ukrajinou, příspěvky na charitu

Další problémy způsobil zákaz dovozu zboží z Ruska. Konec dovozu carské vodky přinesl „citelný“ pokles obratu a zisku. Likérka měla zastoupení firmy Ladoga na prodej jejích lihovin v EU. Částečně nahradila výpadek prodejem ukrajinské vodky Hlibny dar, z výtěžku přispívá firma na charitu. Likérka hodně obchoduje s Ukrajinou. Na tuzemském trhu zastupuje ukrajinskou společností Bayadera. Firma si musela najít i nové dodavatele. Z Ruska importovala lahve, etikety, kartony i suroviny. 

Likérka také řešila spor s farmaceutickou firmou Sanofi, jež vyrábí lék ibalgin. Fruko-Schulz vyráběla gin se stejným názvem. Sanofi ji zažalovala kvůli porušování práv ohledně ochranné známky. Spor skončil mimosoudní dohodou, v březnu 2024 přestane likérka zmíněný gin prodávat, vyrábět a Sanofi nebude chtít finanční náhrady, vyplývá z výroční zprávy.

Loni vyrobila likérka 3,18 milionu litrů lihovin, meziročně o devět procent méně. Z toho na export šlo téměř 27 procent. Firma loni vyvezla 1,37 milionu lahví, meziročně o 22 500 víc. Export se loni na tržbách podílel téměř z 39 procent, proti předchozímu roku to je nárůst téměř o pět procent. Nejvíc vyvážela firma do Ruska, objemově se podílelo na exportu z 64,6 procenta. Druhým hlavním trhem je Slovensko, dále Čína, Bulharsko a Tchaj-wan. Loni likérka vyvezla alkohol do 31 zemí, nově do Spojených arabských emirátů a na Mauritius.

Nejvíc se ze všech produktů likérky prodává tuzemák. Firma je po Božkovu druhý největší výrobce tuzemského rumu v Česku. Loni ho prodala přes dva miliony litrů. Likérka skončila loni ve ztrátě po zdanění 1,2 milionu korun. O rok dřív měla čistý zisk 1,3 milionu. Tržby z prodeje výrobků, služeb a zboží stouply meziročně o 13 procent na 264,8 milionu. Letos čeká zisk.

Likérka navazuje na tradici firmy Moritz Schulz, jež ve městě od roku 1898 vyráběla ovocná a dezertní vína. Po znárodnění v roce 1948 spadal podnik pod skupinu Jihočeská Fruta. V roce 1993 vznikla společnost Fruko-Schulz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 15 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 19 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 20 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...