Jako šéfa dozorčí rady Českých drah doporučil Kremlík bývalého viceguvernéra ČNB Kysilku

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) doporučil na post předsedy dozorčí rady Českých drah (ČD) bývalého viceguvernéra České národní banky a někdejšího generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilku. Dosavadním šéfem rady je akademik Karel Pospíšil. O předsedovi i dalších členech rady rozhoduje Řídicí výbor ČD, který zastupuje ministerstvo dopravy.

„Jako zkušený makroekonom ví, jaké kroky udělat k udržení a dalšímu zlepšování ratingu ČD a jak přistoupit k liberalizaci trhu na železnici,“ vysvětloval Kremlík na sociální síti výběr Kysilky.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady a později i viceguvernér České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl navíc pověřen zastupováním guvernéra. Později, v letech 2012 až 2015, byl generálním ředitelem České spořitelny.

Funkci šéfa dozorčí rady ČD zastává od konce letošního dubna Karel Pospíšil, tehdy nahradil Petra Moose, který odstoupil ze zdravotních důvodů. Pospíšil se nyní uchází o členství v představenstvu společnosti, kvůli čemuž také v čele dozorčí rady skončí. Z funkce ho formálně odvolá řídicí výbor k 10. září.

Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po studiích zůstal na VŠE jako vědecký aspirant, později pedagog; v roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu Československé akademie věd, kde tři roky působil v týmu Josefa Zieleniece.

V letech 1990 až 1991 pracoval jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku; po volbách 1992 byl ekonomickým poradcem ministra hospodářství Karla Dyby a na přelomu let 1992 až 1993 byl pověřen přípravou a řízením měnové odluky se Slovenskem a zavedením české měny.

V letech 1992 až 1993 byl zástupcem viceguvernéra Státní banky československé (SBČS), od roku 1992 byl členem bankovní rady SBČS, později České národní banky (ČNB), v letech 1993 až 1999 působil ve funkci viceguvernéra ČNB, v době, kdy byl Josef Tošovský premiérem, byl pověřen vedením ČNB.

Následně pracoval jako výkonný ředitel v Erste Bank Sparkassen a v roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu (ČS) jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Členem představenstva ČS byl zvolen v říjnu 2004, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

V dubnu 2016 byl zvolen do dozorčí rady České exportní banky, o měsíc později se stal jejím předsedou, obě funkce opustil v listopadu 2016. Ve stejné době působil také jako místopředseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poslední tři roky se věnoval zejména poradenství.

Odcházející generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Dráhy stále ještě čekají na nového šéfa

V případě představenstva státní dopravce v současnosti hledá hned dva členy, jedním je i předseda. Místo šéfa podniku je totiž uvolněno po Miroslavu Kupcovi, kterého dozorčí rada v červnu odvolala. Do výběrového řízení na nové členy vedení se přihlásilo přes třicet zájemců.

Výběrová komise jejich seznam postupně zúžila na několik kandidátů, z nichž bude na svém jednání v září vybírat dozorčí rada. Její jednání se mělo původně uskutečnit 12. září, na žádost ministra dopravy, který se ho chce osobně zúčastnit, však byl termín zatím odložen na neurčito. 

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, dále také například Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy.

Vlaky státního dopravce v pololetí cestovalo 91,6 milionu lidí, meziročně o 2,5 procenta více. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziročně o 179 milionů korun více. Skupina zaměstnává přes 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 2 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
17. 5. 2026

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
17. 5. 2026
Načítání...