Jako šéfa dozorčí rady Českých drah doporučil Kremlík bývalého viceguvernéra ČNB Kysilku

Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) doporučil na post předsedy dozorčí rady Českých drah (ČD) bývalého viceguvernéra České národní banky a někdejšího generálního ředitele České spořitelny Pavla Kysilku. Dosavadním šéfem rady je akademik Karel Pospíšil. O předsedovi i dalších členech rady rozhoduje Řídicí výbor ČD, který zastupuje ministerstvo dopravy.

„Jako zkušený makroekonom ví, jaké kroky udělat k udržení a dalšímu zlepšování ratingu ČD a jak přistoupit k liberalizaci trhu na železnici,“ vysvětloval Kremlík na sociální síti výběr Kysilky.

Kysilka v minulosti působil jako člen bankovní rady a později i viceguvernér České národní banky. Od prosince 1997 do července 1998 byl navíc pověřen zastupováním guvernéra. Později, v letech 2012 až 2015, byl generálním ředitelem České spořitelny.

Funkci šéfa dozorčí rady ČD zastává od konce letošního dubna Karel Pospíšil, tehdy nahradil Petra Moose, který odstoupil ze zdravotních důvodů. Pospíšil se nyní uchází o členství v představenstvu společnosti, kvůli čemuž také v čele dozorčí rady skončí. Z funkce ho formálně odvolá řídicí výbor k 10. září.

Absolvoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. Po studiích zůstal na VŠE jako vědecký aspirant, později pedagog; v roce 1986 nastoupil jako vědecký pracovník do Ekonomického ústavu Československé akademie věd, kde tři roky působil v týmu Josefa Zieleniece.

V letech 1990 až 1991 pracoval jako hlavní ekonomický poradce ministra pro ekonomickou politiku; po volbách 1992 byl ekonomickým poradcem ministra hospodářství Karla Dyby a na přelomu let 1992 až 1993 byl pověřen přípravou a řízením měnové odluky se Slovenskem a zavedením české měny.

V letech 1992 až 1993 byl zástupcem viceguvernéra Státní banky československé (SBČS), od roku 1992 byl členem bankovní rady SBČS, později České národní banky (ČNB), v letech 1993 až 1999 působil ve funkci viceguvernéra ČNB, v době, kdy byl Josef Tošovský premiérem, byl pověřen vedením ČNB.

Následně pracoval jako výkonný ředitel v Erste Bank Sparkassen a v roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu (ČS) jako hlavní ekonom a člen širšího vedení banky. Členem představenstva ČS byl zvolen v říjnu 2004, v letech 2011 až 2015 byl jejím generálním ředitelem.

V dubnu 2016 byl zvolen do dozorčí rady České exportní banky, o měsíc později se stal jejím předsedou, obě funkce opustil v listopadu 2016. Ve stejné době působil také jako místopředseda dozorčí rady Českomoravské záruční a rozvojové banky. Poslední tři roky se věnoval zejména poradenství.

Odcházející generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Dráhy stále ještě čekají na nového šéfa

V případě představenstva státní dopravce v současnosti hledá hned dva členy, jedním je i předseda. Místo šéfa podniku je totiž uvolněno po Miroslavu Kupcovi, kterého dozorčí rada v červnu odvolala. Do výběrového řízení na nové členy vedení se přihlásilo přes třicet zájemců.

Výběrová komise jejich seznam postupně zúžila na několik kandidátů, z nichž bude na svém jednání v září vybírat dozorčí rada. Její jednání se mělo původně uskutečnit 12. září, na žádost ministra dopravy, který se ho chce osobně zúčastnit, však byl termín zatím odložen na neurčito. 

Skupinu Českých drah tvoří osobní dopravce a nákladní ČD Cargo, dále také například Výzkumný ústav železniční, poskytovatel datových služeb ČD Telematika nebo poskytovatel ICT služeb ČD Informační systémy.

Vlaky státního dopravce v pololetí cestovalo 91,6 milionu lidí, meziročně o 2,5 procenta více. Společnost v pololetí vykázala zisk 441 milionů korun, což je meziročně o 179 milionů korun více. Skupina zaměstnává přes 23 500 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Úspěch země závisí na tom, jak se změní EU, řekl Fiala

Úspěch Česka závisí na tom, jak se změní celá Evropa, sdělil na konferenci Česko na křižovatce premiér Petr Fiala (ODS). Za hlavní problém pro konkurenceschopnost EU vnímá zejména nadměrnou regulaci. Podle ekonoma Václava Vislouse (Piráti) vzniká nadměrná byrokracie spíše implementací unijních pravidel na národní úrovni. Tuzemský byznys podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje potřebuje vidět skutečné změny jako třeba dokončení jednotného evropského trhu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami

Čekání na hranicích kvůli opatřením proti slintavce připravuje dopravce o peníze, ale chápou to

Na hraničním přechodu ve Starém Hrozenkově na Uherskohradišťsku by měla od večera začít v souvislosti s rizikem zavlečení slintavky a kulhavky projíždět nákladní auta dvěma novými vanami s dezinfekcí. Nad jednou z nich bude i dezinfekční rám. Díky tomu by se měly zkrátit kolony, v nichž auta tráví i několik hodin. Opatření sice dopravce zdržují a každá hodina čekání kamionu je stojí asi dva tisíce korun, uvedl mluvčí Česmad Bohemia Martin Felix, ale chápou je.
14. 4. 2025

Objem hypoték v březnu stoupl meziměsíčně téměř o třetinu

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypotéky za 32,8 miliardy korun, což je proti únoru nárůst o 29 procent. Nové úvěry bez refinancování stouply podobným tempem na 27,2 miliardy. Úrokové sazby v březnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,72 na 4,68 procenta, vyplývá ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
14. 4. 2025Aktualizováno14. 4. 2025

Systém penzí je v minusu pátý rok, schodek ale prudce klesl

Systém penzí je zatím s nejnižšími deficity za poslední dva roky. Koaliční politici za tím vidí snížení valorizací nebo úpravu předčasných odchodů na odpočinek. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) mluví také o efektu důchodové reformy nebo úsporného balíčku. Opozice nesouhlasí, podle ní pomáhá hlavně růst reálných mezd nebo snižování inflace.
13. 4. 2025

Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.
13. 4. 2025

Češi hledají způsoby, jak ušetřit za energie

Přestože ceny za energie v Česku klesají, domácnosti na nich chtějí nadále šetřit. Ukázal to aktuální průzkum Ipsos pro společnost ČEZ. Místo snižování spotřeby roste zájem o inovace a opatření, která přinášejí větší úspory, jako jsou třeba fotovoltaiky na střechách. Nějaká úsporná opatření realizovala podle průzkumu polovina domácností a ta druhá je má v plánu.
13. 4. 2025

Trump dal smartphonům a další elektronice výjimku z cel

Prezident Spojených států Donald Trump podle amerických médií udělil výjimku z nových cel na dovoz chytrých telefonů, počítačů nebo například čipů z Číny. Oznámil to úřad pro cla a ochranu hranic.
12. 4. 2025Aktualizováno12. 4. 2025
Načítání...