Hledání náhrady za jádro? U plynových elektráren by podle Drábové mohl proud výrazně zdražovat

Nahrávám video

Dovoz elektřiny ze zahraničí, snižování domácí spotřeby nebo výstavba několika plynových elektráren. Takové by byly varianty pro případ, že by se nepodařilo postavit pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany a elektrárna by se musela někdy po roce 2035 kvůli končící životnosti současných bloků odstavit. V pořadu Interview ČT24 o těchto variantách hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Varianta vsadit na dovoz elektřiny je podle Drábové problematická tím, že by byla buď značně omezená („v Evropě se dnes nic moc nestaví“) nebo jen za vysoké ceny („které by se nám nelíbily“).

Prostor k úsporám a k energetické efektivnosti v Česku sice existuje, ale bylo by s otazníkem, zda by to stačilo výpadek pokrýt. Současnou spotřebu elektřiny v Česku totiž dukovanská elektrárna pokrývá zhruba z 18 procent. Navíc „spotřeba elektřiny, byť ne dramaticky, rok od roku roste,“ připomněla Drábová. 

Výstavba několika plynových elektráren by měla výhodu v tom, že by trvala jen krátkou dobu. „S povolovacími procesy třeba pět let,“ uvedla předsedkyně SÚJB. Jejich další výhodou je regulační pružnost při vyrovnávání fluktuací, které českým přenosovým sítím stále více působí obnovitelné zdroje.

Nevýhodou těchto elektráren je, že jsme prakticky stoprocentně závislí na dovozu plynu. Včetně toho, že ho nelze skladovat v takovém množství, aby vydržel – v měřítku současné spotřeby – déle než půl roku. Výraznou slabinou by pak bylo, že v případě dvojnásobného zdražení plynu by se následně prakticky dvojnásobně zvýšila cena elektřiny z takovéto elektrárny, vypočítávala Drábová.

  • Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Oproti tomu u jaderné elektrárny by se případné dvojnásobné zdražení ceny uranu jako paliva projevilo růstem ceny elektřiny o 20 procent.

Výstavba nových jaderných bloků je však velmi dlouhá. Pokud by šlo všechno velmi hladce, trvala by 15 let. S největší pravděpodobností by ale šlo o 20 let, podotkla Drábová.

Nevýhodou jsou také značné investice na počátku projektu. Doba návratnosti investice je pak velmi dlouhá. Takže úvaha, kdy se nový blok zaplatí a jaký to bude mít vliv na cenu elektřiny, je „věštěním z kávové sedliny“. 

Dnes se podle předsedkyně SÚJB počítá s životností jaderných elektráren na dobu 60 let (u Dukovan tedy do roku 2045), ale z hlediska konzervativního přístupu k energetické bezpečnosti 50 let. 

K uvažované dostavbě jaderného bloku v Dukovanech Drábová řekla, že „dnes neexistuje na světě projekt, kde by stát nějakým způsobem do finančních záležitostí nevstupoval.“ Ať už garancí úvěru, jako je tomu v USA, dorovnáváním cen elektřiny jako ve Velké Británii nebo přímým státním financováním jako například v Číně. 

K situaci v Evropě Drábová řekla, že se sice mnoho nových bloků nestaví, ale přesto polovina členských států EU na jadernou energetiku spoléhá. „Evropa má dnes v provozu 129 jaderných bloků ve 14 zemích,“ podotkla. 

Podle ní se celkem staví dva nové bloky (jeden ve Finsku, druhý ve Francii) a už třicet let se dostavují dva bloky Jaderné elektrány Mochovce. Tři evropské státy se pak rozhodly, že jadernou etapu ukončí (Německo do roku 2022, Belgie do roku 2025 a Švýcarsko do roku 2035). 

V pořadu Interview ČT24 se hovořilo i o bezpečnosti jaderných elektráren, která se podle Drábové po havárii v ukrajinském Černobylu v roce 1986 zásadně zvýšila. 

Jako dozvuk této havárie se v Česku stále sleduje výskyt radioaktivního Cesia 137, jehož poločas rozpadu je třicet let. Malé množství se stále ještě objevuje v houbách či v mase divokých prasat. Předsedkyně úřadu doplnila, že údaje o radiační situaci je možné přímo sledovat na stránkách SÚJB

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
před 2 mminutami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali nové clo na balíčky z třetích zemí

Menší zásilky do 150 eur ze třetích zemí podraží. Státy EU na ně od 1. července začnou uplatňovat speciální clo. „Hlavním cílem je narovnat podnikatelské prostředí, protože v současné době to vypadá tak, že pokud dovážíte zboží ve velkých objemech, platíte z toho clo, ale když se sem dováží zboží v malých zásilkách nepřesahujících 150 euro, je to osvobozeno od cla,“ vysvětlil v Událostech, komentářích z ekonomiky zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství cel Jiří Trousil. „Obecně tyto čínské balíčky obrovským způsobem dostávají pod tlak české výrobce, je to velmi nefér hra,“ doplnil spolumajitel e-shopu Booster Ruslan Skopal. Podle výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci Jana Vetyšky tříeurový poplatek problém nevyřeší, označil to ale za „jeden z prvních kroků k narovnávání prostředí“. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
21. 6. 2026

Stát loni prodal kabelky, luxusní auta a další zajištěné věci za 59 milionů

Prodej majetku zajištěného v trestních řízeních například v souvislosti s investičními nebo dotačními podvody loni vynesl přes 59 milionů korun, vyplývá z dat Centra zajištěných aktiv ministerstva vnitra (CENZA). Zahrnoval luxusní Rolls-Royce, drahé hodinky nebo kabelky. V roce 2017, kdy centrum začalo fungovat, byly výnosy jen necelých dvanáct milionů korun. Výtěžek z prodeje slouží například k odškodnění poškozených. Pokud se ale v trestním řízení neprokáže vina původního majitele, stát mu peníze za prodanou věc vrátí.
21. 6. 2026

VideoNa vzdělání jde méně, než je průměr OECD. Šetříme na důležitých věcech, říká sociolog

Sociolog společnosti PAQ Research Daniel Prokop vidí jako velký problém zadlužování státu. „Nejde jen o ten dluh a náklad na jeho obsluhu. Ale i že šetříme třeba na vzdělávání, kam Česko dává zhruba o padesát miliard méně, než je průměr OECD,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Pod průměrem OECD je země podle experta i v dalších sektorech – například obraně. „Kromě toho, že máme schodek, tak navíc šetříme na důležitých věcech,“ shrnul Prokop.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
19. 6. 2026Aktualizováno19. 6. 2026
Načítání...