Hledání náhrady za jádro? U plynových elektráren by podle Drábové mohl proud výrazně zdražovat

Nahrávám video
Dana Drábová v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Dovoz elektřiny ze zahraničí, snižování domácí spotřeby nebo výstavba několika plynových elektráren. Takové by byly varianty pro případ, že by se nepodařilo postavit pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany a elektrárna by se musela někdy po roce 2035 kvůli končící životnosti současných bloků odstavit. V pořadu Interview ČT24 o těchto variantách hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Varianta vsadit na dovoz elektřiny je podle Drábové problematická tím, že by byla buď značně omezená („v Evropě se dnes nic moc nestaví“) nebo jen za vysoké ceny („které by se nám nelíbily“).

Prostor k úsporám a k energetické efektivnosti v Česku sice existuje, ale bylo by s otazníkem, zda by to stačilo výpadek pokrýt. Současnou spotřebu elektřiny v Česku totiž dukovanská elektrárna pokrývá zhruba z 18 procent. Navíc „spotřeba elektřiny, byť ne dramaticky, rok od roku roste,“ připomněla Drábová. 

Výstavba několika plynových elektráren by měla výhodu v tom, že by trvala jen krátkou dobu. „S povolovacími procesy třeba pět let,“ uvedla předsedkyně SÚJB. Jejich další výhodou je regulační pružnost při vyrovnávání fluktuací, které českým přenosovým sítím stále více působí obnovitelné zdroje.

Nevýhodou těchto elektráren je, že jsme prakticky stoprocentně závislí na dovozu plynu. Včetně toho, že ho nelze skladovat v takovém množství, aby vydržel – v měřítku současné spotřeby – déle než půl roku. Výraznou slabinou by pak bylo, že v případě dvojnásobného zdražení plynu by se následně prakticky dvojnásobně zvýšila cena elektřiny z takovéto elektrárny, vypočítávala Drábová.

  • Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Oproti tomu u jaderné elektrárny by se případné dvojnásobné zdražení ceny uranu jako paliva projevilo růstem ceny elektřiny o 20 procent.

Výstavba nových jaderných bloků je však velmi dlouhá. Pokud by šlo všechno velmi hladce, trvala by 15 let. S největší pravděpodobností by ale šlo o 20 let, podotkla Drábová.

Nevýhodou jsou také značné investice na počátku projektu. Doba návratnosti investice je pak velmi dlouhá. Takže úvaha, kdy se nový blok zaplatí a jaký to bude mít vliv na cenu elektřiny, je „věštěním z kávové sedliny“. 

Dnes se podle předsedkyně SÚJB počítá s životností jaderných elektráren na dobu 60 let (u Dukovan tedy do roku 2045), ale z hlediska konzervativního přístupu k energetické bezpečnosti 50 let. 

K uvažované dostavbě jaderného bloku v Dukovanech Drábová řekla, že „dnes neexistuje na světě projekt, kde by stát nějakým způsobem do finančních záležitostí nevstupoval.“ Ať už garancí úvěru, jako je tomu v USA, dorovnáváním cen elektřiny jako ve Velké Británii nebo přímým státním financováním jako například v Číně. 

K situaci v Evropě Drábová řekla, že se sice mnoho nových bloků nestaví, ale přesto polovina členských států EU na jadernou energetiku spoléhá. „Evropa má dnes v provozu 129 jaderných bloků ve 14 zemích,“ podotkla. 

Podle ní se celkem staví dva nové bloky (jeden ve Finsku, druhý ve Francii) a už třicet let se dostavují dva bloky Jaderné elektrány Mochovce. Tři evropské státy se pak rozhodly, že jadernou etapu ukončí (Německo do roku 2022, Belgie do roku 2025 a Švýcarsko do roku 2035). 

V pořadu Interview ČT24 se hovořilo i o bezpečnosti jaderných elektráren, která se podle Drábové po havárii v ukrajinském Černobylu v roce 1986 zásadně zvýšila. 

Jako dozvuk této havárie se v Česku stále sleduje výskyt radioaktivního Cesia 137, jehož poločas rozpadu je třicet let. Malé množství se stále ještě objevuje v houbách či v mase divokých prasat. Předsedkyně úřadu doplnila, že údaje o radiační situaci je možné přímo sledovat na stránkách SÚJB

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko zveřejnilo seznam firem, které má za potenciální cíle. Dvě jsou z Česka

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam zahraničních firem, které se podle něj podílejí na výrobě dronů pro Ukrajinu. Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv je označil za potenciální cíle pro ruské ozbrojené síly. Na seznamu figurují i dvě firmy z Česka. Policie je s nimi v kontaktu. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) předvolal ruského velvyslance, aby vyjádření Moskvy české straně vysvětlil.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Cheb schválil vstup Daimler Truck do svého průmyslového parku

Chebští zastupitelé schválili memorandum o spolupráci a vstup německé automobilky Daimler Truck do Strategického podnikatelského parku (SPP) v Chebu. Vyrábět má bezemisní a dieselové nákladní tahače. Podle současných plánů by nová továrna mohla začít vyrábět v roce 2029.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropa má leteckého paliva jen asi na šest týdnů, řekl šéf IEA

Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva, řekl v rozhovoru s agenturou AP výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky podle něj mohou začít už brzy rušit lety. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael. Lufthansa i kvůli rostoucí ceně leteckého paliva trvale odstaví 27 letadel své divize CityLine.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nejvyšší ceny paliv v pátek mírně klesnou

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v pátek mírně klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti čtvrtku sníží o 14 haléřů na 43,36 koruny za litr. Benzin bude možné prodávat za 41,36 koruny za litr, tedy o 23 haléřů levněji. Vyplývá to z cenového věstníku ministerstva financí. Jde o zatím nejnižší ceny od začátku fungování cenového stropu. Průměrná cena pohonných hmot v Česku také v mezitýdenním srovnání ve čtvrtek poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Banky poskytly v březnu hypotéky za 55,4 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než před měsícem a o 69 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,43 procenta z únorových 4,46 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:10

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
15. 4. 2026

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
15. 4. 2026

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
15. 4. 2026Aktualizováno15. 4. 2026
Načítání...