Hledání náhrady za jádro? U plynových elektráren by podle Drábové mohl proud výrazně zdražovat

Nahrávám video
Dana Drábová v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Dovoz elektřiny ze zahraničí, snižování domácí spotřeby nebo výstavba několika plynových elektráren. Takové by byly varianty pro případ, že by se nepodařilo postavit pátý blok Jaderné elektrárny Dukovany a elektrárna by se musela někdy po roce 2035 kvůli končící životnosti současných bloků odstavit. V pořadu Interview ČT24 o těchto variantách hovořila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová.

Varianta vsadit na dovoz elektřiny je podle Drábové problematická tím, že by byla buď značně omezená („v Evropě se dnes nic moc nestaví“) nebo jen za vysoké ceny („které by se nám nelíbily“).

Prostor k úsporám a k energetické efektivnosti v Česku sice existuje, ale bylo by s otazníkem, zda by to stačilo výpadek pokrýt. Současnou spotřebu elektřiny v Česku totiž dukovanská elektrárna pokrývá zhruba z 18 procent. Navíc „spotřeba elektřiny, byť ne dramaticky, rok od roku roste,“ připomněla Drábová. 

Výstavba několika plynových elektráren by měla výhodu v tom, že by trvala jen krátkou dobu. „S povolovacími procesy třeba pět let,“ uvedla předsedkyně SÚJB. Jejich další výhodou je regulační pružnost při vyrovnávání fluktuací, které českým přenosovým sítím stále více působí obnovitelné zdroje.

Nevýhodou těchto elektráren je, že jsme prakticky stoprocentně závislí na dovozu plynu. Včetně toho, že ho nelze skladovat v takovém množství, aby vydržel – v měřítku současné spotřeby – déle než půl roku. Výraznou slabinou by pak bylo, že v případě dvojnásobného zdražení plynu by se následně prakticky dvojnásobně zvýšila cena elektřiny z takovéto elektrárny, vypočítávala Drábová.

  • Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Podle dosavadních vyjádření politiků má přednost výstavba ve starší elektrárně Dukovany. Rozhodnutí o stavbě nového jaderného zdroje ale brzdí nejasnosti o způsobu financování.

Oproti tomu u jaderné elektrárny by se případné dvojnásobné zdražení ceny uranu jako paliva projevilo růstem ceny elektřiny o 20 procent.

Výstavba nových jaderných bloků je však velmi dlouhá. Pokud by šlo všechno velmi hladce, trvala by 15 let. S největší pravděpodobností by ale šlo o 20 let, podotkla Drábová.

Nevýhodou jsou také značné investice na počátku projektu. Doba návratnosti investice je pak velmi dlouhá. Takže úvaha, kdy se nový blok zaplatí a jaký to bude mít vliv na cenu elektřiny, je „věštěním z kávové sedliny“. 

Dnes se podle předsedkyně SÚJB počítá s životností jaderných elektráren na dobu 60 let (u Dukovan tedy do roku 2045), ale z hlediska konzervativního přístupu k energetické bezpečnosti 50 let. 

K uvažované dostavbě jaderného bloku v Dukovanech Drábová řekla, že „dnes neexistuje na světě projekt, kde by stát nějakým způsobem do finančních záležitostí nevstupoval.“ Ať už garancí úvěru, jako je tomu v USA, dorovnáváním cen elektřiny jako ve Velké Británii nebo přímým státním financováním jako například v Číně. 

K situaci v Evropě Drábová řekla, že se sice mnoho nových bloků nestaví, ale přesto polovina členských států EU na jadernou energetiku spoléhá. „Evropa má dnes v provozu 129 jaderných bloků ve 14 zemích,“ podotkla. 

Podle ní se celkem staví dva nové bloky (jeden ve Finsku, druhý ve Francii) a už třicet let se dostavují dva bloky Jaderné elektrány Mochovce. Tři evropské státy se pak rozhodly, že jadernou etapu ukončí (Německo do roku 2022, Belgie do roku 2025 a Švýcarsko do roku 2035). 

V pořadu Interview ČT24 se hovořilo i o bezpečnosti jaderných elektráren, která se podle Drábové po havárii v ukrajinském Černobylu v roce 1986 zásadně zvýšila. 

Jako dozvuk této havárie se v Česku stále sleduje výskyt radioaktivního Cesia 137, jehož poločas rozpadu je třicet let. Malé množství se stále ještě objevuje v houbách či v mase divokých prasat. Předsedkyně úřadu doplnila, že údaje o radiační situaci je možné přímo sledovat na stránkách SÚJB

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...