Jádrem se přivážeme k Rusku, varuje Štěpánek a nabízí plyn. I ten je ruský, kontruje Kuba

Nahrávám video
Spor o jádro: Štěpánek varuje před Ruskem, podle Kuby není k jádru alternativa
Zdroj: ČT24

Výstavba nového jaderného bloku dostane Česko do geopolitického područí Ruska, protože komponenty k elektrárně je schopný dodat jenom Rosatom. Myslí si to předseda Zelených Petr Štěpánek, podle kterého by se Česko mělo vydat cestou výstavby ekologičtějších plynových elektráren. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS) ale upozorňuje, že plyn není surovina z českého území – a připomněl, že do Česka paradoxně proudí právě z Ruska.

Diskusi o tuzemských zdrojích elektrické energie otevřela potřeba nahradit dosluhující elektrárnu Dukovany, jejíž čtyři bloky zahájily provoz v letech 1985 až 1987 a pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v Česku. ČEZ zde nyní počítá se stavbou jaderného zdroje s výkonem do 2400 megawattů (MW). Mohlo by jít o dva nové bloky, z nichž by měl každý výkon 1200 MW, nebo o jeden blok s vyšším výkonem.

Státní energetická koncepce počítá s výstavbou jednoho až dvou jaderných bloků v Dukovanech i v Temelíně. Politici zatím dávali přednost stavbě ve starší elektrárně Dukovany, rozhodnutí ale brzdí nejasnosti o způsobu jejího financování. 

Štěpánek: Jádro nás přichýlí k Rusku

Podle analýzy ministerstva financí je nejlepší variantou výstavby jaderných bloků v Česku jejich vybudování částí společnosti ČEZ, která by byla ve stoprocentním vlastnictví státu, pře se ale vede o dodavatele technologie – a má geopolitický rozměr, protože kromě americké společnosti Westinghouse, která prochází v současnosti restrukturalizací, francouzské Arevy a jihokorejských či čínských firem jeví dlouhodobý zájem zejména ruský Rosatom.

„Elektrárnu je schopný postavit jedině Rosatom. Rozhodujeme-li o dalších blocích, rozhodujeme o závislosti na Rusku. V úplně nejnevhodnější chvíli,“ prohlásil v Událostech, komentářích předseda Zelených Petr Štěpánek – právě Zelení jsou na tuzemské politické scéně dlouhodobými odpůrci jaderné energie.

Podle Štěpánka se navíc náklady na výstavbu nových bloků přenesou v důsledku na zákazníky v podobě vyšších cen elektrické energie, tuzemská energetická koncepce, která s podílem jádra na výrobě elektřiny počítá, je podle něj navíc zastaralá. „Je tady zemní plyn. Plynové elektrárny jsou levné na pořízení, na spuštění, dají se využívat ve špičkách (kdy není dostatek energie z obnovitelných zdrojů) a je to jednoznačný mezikrok pro nástup obnovitelných zdrojů,“ prohlásil. 

Kuba: Vždyť i plyn je ruský, a my nedržíme kohoutek

Zelenou perspektivu ovšem ve vysílání ČT24 naráz odmítli dva bývalí ministři průmyslu a obchodu, třebaže každý pochází z jiné strany politického spektra – občanský demokrat Martin Kuba a sociální demokrat Milan Urban.

„Pan Štěpánek nabízí občanům České republiky plyn, na kterém není z pohledu emisí nic špatného, problém je, že kohoutek od plynu není na území Česka a může ho kdykoliv kdokoliv zavřít,“ prohlásil Kuba a argumenty šéfa Zeleného označil za demagogii se slovy, že hlavním dodavatelem plynu je právě Rusko, před nímž Štěpánek varuje.

Někdejší druhý muž ODS dodal, že Česko jinou možnost než výstavbu nových bloků nemá, „pokud chceme plnit to, k čemu se zavazujeme v Evropské unii, co je trend, a také je to v naší energetické koncepci, čili vyrábět z uhlí méně energie a snižovat emise. Jiný bezemisní zdroj tak, aby zajištoval stabilní zdroj pro průmyslovou základnu, prostě nemáme.“ 

Urban: Dodavatelů je dost, geopolitickou závislost nevidím

Obdobně se vyjádřil i Urban, otázka by podle něj neměla stát, zda jádro ano, či ne, ale kdy se začne se stavbou. „V Dukovanech nejpozději v roce 2035 skončíme, a buď tam bude stát blok, který poběží minimálně v odzkoušeném režimu, nebo celá elektrárna skončí,“ varoval s tím, že rozhodnutí musí udělat Babišův kabinet, protože nový blok poroste minimálně dvanáct let.

Pokud by se Česko od jádra odklonilo, tak to podle Urbana zdraží elektřinu pro občany a firmy, ohrozí bezpečnost dodávek a zemi vystaví velké energetické krizi. Z Ruska v souvislosti s jadernou závislostí shodně s Kubou obavy nemá.

„Kritérium pro dodání komponentů musí být bezpečnost, cena, moderní zdroje a spolehlivost. Firem, které vyrábí reaktory, je dost, takže já tam žádnou geopolitickou závislost nevidím. Vyhlásí se výběrové řízení, to musí proběhnout transparentně a musíme nechat vyhrát toho nejlepšího,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Poslance čeká projednávání sporné novely rozpočtových zákonů

Poslance ve středu čeká závěrečné kolo projednávání sporné vládní novely zákonů týkajících se veřejných rozpočtů. Předlohu kritizuje opozice, obává se toho, že změny v zákonech umožní vládě nekontrolovatelné utrácení, a tím i nebezpečný nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) naopak vnímá opoziční kritiku jako „bouři ve sklenici vody.“
před 2 hhodinami

VideoFramatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci v jaderné energetice

Francouzská společnost Framatome a Centrum výzkumu Řež podepsaly smlouvu o spolupráci na vývoji jaderného paliva a technologií jaderné bezpečnosti. I to má přispět k postupnému odchodu od paliva z Ruska. Dodávky ruského paliva do Temelína nahradila americká společnost Westinghouse. V případě Dukovan byla podle mluvčího ČEZ Ladislava Kříže situace složitější, protože palivo se muselo zcela nově vyvinout – nikde na trhu nebyla nabídka paliva pro tamní typ reaktorů. Dukovany tak budou ruské palivo ještě zhruba rok a půl odebírat.
před 8 hhodinami

Mrazy zničily půlku úrody, škody půjdou do stamilionů, odhadují ovocnáři

Dubnové mrazy v sadech tuzemských pěstitelů podle předběžných odhadů zničily polovinu letošní úrody ovoce. Největší ztráty budou u jablek, která jsou hlavním ovocným druhem. Škody zřejmě půjdou do vyšších stovek milionů korun, řekl v úterý předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
před 15 hhodinami

Nezaměstnanost v dubnu mírně klesla, volných míst přibylo

Nezaměstnanost v tuzemsku v dubnu klesla oproti březnu o desetinu procentního bodu na 4,9 procenta. Důvodem jsou mimo jiné pokračující sezonní práce. Úřady práce evidovaly 364 472 uchazečů, přibližně o osm tisíc méně než v březnu. Volných míst přibylo zhruba o tři tisíce na 94 483.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Obchodníci a potravináři chtějí odklad nařízení o obalech. Resort chystá „non-paper“

Evropské nařízení o obalech, které by mělo vstoupit v účinnost letos 12. srpna, kritizují tuzemští potravináři i obchodníci jako nepromyšlené a nákladné. Svaz obchodu a cestovního ruchu a Obalový institut SYBA proto žádají, aby byla účinnost odložena. Ministerstvo životního prostředí s Evropskou komisí aktivně komunikuje, uvedl pro ČT24 resort. Ten také připravuje dokument (takzvaný non-paper) k oblasti účinnosti nařízení, pro který bude shánět podporu dalších členských zemí.
před 22 hhodinami

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta

Maloobchodní tržby v březnu zrychlily meziroční růst na 4,9 procenta z revidovaných 3,7 procenta v únoru. Přispěl k tomu především internetový prodej a prodej potravin. Meziměsíčně tržby rostly o 1,2 procenta. Údaje bez započtení prodejů a oprav aut zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
11. 5. 2026Aktualizováno11. 5. 2026

Ropa zdražuje po Trumpově odmítnutí íránské odpovědi na mírový návrh

Barel ropy zdražuje na začátku týdne zhruba o čtyři dolary. Ceny ropy rostou poté, co americký prezident Donald Trump označil íránskou odpověď na americký mírový návrh za nepřijatelnou. Severomořská ropa Brent přidávala kolem 7:30 SELČ 4,2 procenta na 105,45 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu zdražuje o 4,8 procenta a jen nad 100 dolary za barel.
11. 5. 2026

VideoObsluha dluhu dramaticky poroste a vláda o reformách nemluví, varují exministři

„Vláda a premiér spoléhají, že (státní) dluh je ve srovnání s jinými zeměmi poměrně nízký, ale tempo nárůstu je zdrcující,“ řekl v Nedělní debatě bývalý ministr financí Ivan Pilip. Tento vývoj podle něj do budoucna vytěsní prostor pro další útraty, který už je nyní kvůli vysokému podílu mandatorních výdajů minimální. Taktéž bývalý šéf stejného resortu Ivan Pilný se domnívá, že problematická je v současnosti struktura daní. „Je tam spousta otázek, které by se měly řešit hlubší reformou,“ vyjádřil se s tím, že ke změnám chybí vůle. Totéž naznačil další exministr financí Miroslav Kalousek, podle něhož je potřeba zasáhnout i do mandatorních výdajů. „Nemůžete mít všechno a málo platit. Stali jsme se nárokovou společností,“ komentoval. Diskusi moderoval Martin Řezníček.
10. 5. 2026
Načítání...