Hanák: Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude, prohraje

Zástupci Svazu průmyslu a dopravy vyzvali vládu, aby podpořila firemní a veřejné investice, stimulovala inovace a urychlila digitální transformaci firem a státu. Takzvané desatero opatření pro obnovu a posílení dlouhodobého růstu české ekonomiky také předali premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO), uvedl po jednání prezident svazu Jaroslav Hanák.

„Pro nás jsou nejklíčovější investice. Jestli nebude investovat stát ve veřejných investicích a nebudou investovat naše firmy, nezvládneme restart, nezvládneme dobu těžké digitalizace, nástupu nových technik, technologií a inovačních procesů. Vyzývám firmy, aby se nebály investovat. Kdo nebude, prohraje. Je to moje osobní přesvědčení, životní zkušenost…,“ zdůraznil Hanák.

S premiérem jednal také o stavebním zákonu, podpoře exportu či zajištění zdravotní bezpečnosti. „Byli jsme ujištěni, že je dostatek ochranných prostředků na dva měsíce,“ dodal Hanák. Uvedl také, že očekává, že někdy v polovině října bude vláda přijímat plán obnovy ekonomiky ve vazbě na evropské peníze.

Nahrávám video
Jaroslav Hanák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

S premiérem se svaz podle něj neshodl na otázce zaměstnávání zahraničních pracovníků a na otázce přijetí eura. „To je trvalý rozpor. Euro hájíme, protože pomáhá exportérům,“ doplnil.

V pořadu Interview ČT24 pak uvedl, že je velmi komplikované přesvědčit o výhodách eura. Připomněl rovněž, že když Česko vstoupilo v roce 2004 do EU, tak přijetí eura bylo jednou z podmínek, ke kterým jsme se zavázali. Domnívá se, že z dlouhodobého hlediska by to bylo výhodou být součástí eurozóny, silné Evropy a kvalitního vnitřního trhu. 

Hanák také věří, že se vládě podaří prodloužit program Antivirus, varianty A a B, aby platily i na podzim. Od příštího roku by je pak měla nahradit česká verze kurzarbeitu. To předpokládá i ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) 

Na konkrétní podobě kurzarbeitu zatím podle ní shoda není. Nastavení parametrů by mělo zhruba za tři týdny projednat předsednictvo tripartity. „Důležité je, že je všeobecná shoda na politické i odborné úrovni, že potřebujeme kurzarbeit,“ řekla ve středu ministryně.

Nejdůležitější bude teď podle Hanáka i podpora vědy, výzkumu a inovací. Průzkumy svazu průmyslu mezi firmami totiž naznačují, že podniky nebudou mít v nynější situaci tolik peněz na inovace a pokračování spolupráce s výzkumnými organizacemi jako před koronavirovou krizí.

„Proto je třeba, aby stát navýšil peníze na podporu výzkumu a vývoje z národních zdrojů. Minimálně program MPO TREND by měl dostat o jednu až dvě miliardy korun více a program Národní centra kompetence o jednu miliardu více. Bez inovací nemůže česká ekonomika prosperovat,“ poznamenal Hanák.

Svaz s ministerstvem financí připravil několik daňových opatření, která by měla firmy motivovat k obnově investiční aktivity. „Soukromé investice jsou základem dlouhodobého ekonomického růstu, a proto je velmi potřebné, aby stát vytvářel prostředí pro jejich realizaci. Například mimořádné zrychlené daňové odpisy majetku či zvýšení limitu, do něhož výdaje na pořízení majetku nebude třeba odepisovat,“ uvedla členka představenstva svazu Andrea Gontkovičová.

Kromě investic zdůraznil svaz také důležitost digitalizace. „Víme, že podnikatelská sféra je na tom v České republice velmi dobře, ale chceme zároveň podat pomocnou ruku i ostatním sektorům v oblasti veřejné správy, aby došlo k posunu i zde,“ vysvětlila Gontkovičová.

Viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková následně přirovnala význam digitalizace k dopravní infrastruktuře. „Covidová krize ukázala, že tak jako k rozvoji ekonomiky je zásadní rozvinutá, kvalitní a bezpečná dopravní infrastruktura, tak potřebujeme i stejně rozvinutou digitální infastrukturu. To znamená sítě, po kterých mohou běhat data, která jsou označována za pohonné hmoty nebo naftu 21. století,“ uvedla.

Podstatná je podle ní ale také vysoká schopnost vypočetní kapacity. „Aby se daly využívat nejnovější techologie. A neméně důležitá je i bezpečnost těchto sítí,“ dodala.

Vláda by podle svazu měla každopádně podporovat, například z operačních programů, investice do digitalizace a kybernetické bezpečnosti, které mohou zejména u menších a středních firem zvýšit budoucí odolnost vůči krizím a zlepšit jejich konkurenceschopnost. Zároveň musí stát zrychlit budování potřebné digitální infrastruktury a rozšířit nabídku svých digitálních služeb.

„Naše budoucnost leží v digitální transformaci. Je nutné položit základy ekonomiky založené na datech, ve které je kolem každého produktu ekosystém digitálních služeb. Nejen pro české podniky, ale především pro veřejnou správu je další podpora financování digitální infrastruktury jak ze státních, tak i soukromých zdrojů klíčová. Realita ukazuje, že pokud se rychle nezjednoduší proces zadávání veřejných zakázek, bude velmi těžké se v otázkách digitalizace státní správy pohnout z místa,“ upozornila viceprezidentka svazu.

Trh práce by měl být pružnější, upozorňuje svaz

Svaz průmyslu dlouhodobě upozorňuje vládu, že tuzemský trh práce by měl být pružnější. Stát by měl podporovat kratší pracovní úvazky či nové způsoby organizace práce, jako je například práce na dálku. Pro rychlejší odeznění krizí je nutné také snížit bariéry pro najímání domácích a zahraničních pracovníků a pro ukončování pracovního poměru.

„Na trhu práce zažíváme velký paradox, kdy na jedné straně kvůli nepříznivé demografii v některých oborech a oblastech chybí významné množství pracovní síly. Na druhé straně občasné krize jako například tato koronavirová budou způsobovat výpadky zakázek ve firmách,“ podotkl viceprezident svazu Jan Rafaj.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovnu čeká opět debata o rozpočtu, poslanci budou navrhovat přesuny peněz

Poslaneckou sněmovnu ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci budou mít příležitost přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Do sněmovního systému zatím opoziční zákonodárci vložili návrhy v celkovém objemu přes 70 miliard korun. Vládní koalice však podpoří zřejmě jen čtyři svoje návrhy. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
před 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026
Načítání...