Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy dolarů, vyřeší spor o tranzit plynu

3 minuty
Události ČT: Dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou o tranzitu plynu
Zdroj: ČT24

Ruská plynárenská společnost Gazprom zaplatí Ukrajině 2,9 miliardy dolarů (66,6 miliardy korun), a vyřeší tak vleklý spor o tranzit plynu, kterým se zabývala arbitráž ve Stockholmu. Informovala o tom v sobotu agentura Reuters. 

Gazprom v pátek s Kyjevem podepsal protokol o pětiletém pokračování tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. Dohoda podle Gazpromu také předpokládá, že Ukrajina stáhne veškeré zbylé žaloby, o nichž soudy zatím nerozhodly.

V rámci stockholmské arbitráže vznesl Kyjev nový požadavek, aby mu Gazprom zaplatil 12 miliard dolarů (téměř 276 miliard korun). Skutečnost, že Ukrajina upustí od zbylých pohledávek vůči Gazpromu, v sobotu podle agentury TASS potvrdil také ukrajinský ministr energetiky Oleksij Oržel.

Na základě nové dohody by měla Ukrajina podle Gazpromu v příštím roce přepravit do Evropy 65 miliard metrů krychlových ruského plynu, teď je to 90 miliard ročně. V letech 2021 až 2024 klesne roční tranzit na 40 miliard metrů krychlových ročně. Podpis konečného dokumentu se podle ruského vicepremiéra Dmitrije Kozaka očekává do konce roku, kdy vyprší stávající desetiletý kontrakt na tranzit plynu.

Podpis konečného dokumentu se podle ruského vicepremiéra Dmitrije Kozaka očekává do konce letošního roku, kdy vyprší stávající desetiletý kontrakt na tranzit plynu. Šéf ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko v sobotu uvedl, že dohoda musí být podepsána do 29. prosince, aby mohl tranzit po 1. lednu 2020 pokračovat. Jednání Moskvy a Kyjeva bude pokračovat ve Vídni, uvedla agentura TASS. 

Podle nařízení stockholmského arbitrážního soudu měl Gazprom ukrajinské plynárenské společnosti Naftogaz vyplatit 2,6 miliardy dolarů (57 miliard korun). Ukrajinský podnik vymáhal zaplacení částky soudní cestou a usiloval o zabavení majetku Gazpromu v Evropě.

Uzavřená dohoda o tranzitu plynu mezi Kyjem a Moskvou podle ministra Oržela neřeší problematiku dodávek ruského plynu na Ukrajinu, která se v minulosti stala rovněž předmětem vzájemných sporů.

Ukrajina je klíčovou cestou pro přepravu zemního plynu z Ruska k evropským zákazníkům. Spory jsou průvodním jevem zhoršených vztahů mezi Kyjevem a Moskvou po ruské anexi Krymu a vypuknutí povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny.

Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky. Pro Kyjev je tranzit ruského plynu důležitý, protože z něj finančně profituje. Ukrajina, ale i další země, například Polsko či Spojené státy, se proto tvrdě staví proti zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Ten spojí Rusko a Německo po dně Baltského moře, a vyhne se tudíž tradičním tranzitním zemím, především pak Ukrajině.

Loni Gazprom dodal do Evropy více než 200 miliard metrů krychlových plynu. Přes Ukrajinu putuje plyn i do České republiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 23 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...