Evropské akcie klesly, protože se Unie neshodla na stimulech

Evropské akcie v pátek oslabily poté, co se představitelé Evropské unie neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,26 procenta a uzavřel na 310,9 bodu. Za celý týden si však připsal zhruba šest procent, což představuje jeho nejvýraznější týdenní nárůst od roku 2011.

Index STOXX 600 v pátek přerušil svůj třídenní růst. K jeho poklesu přispěla rovněž zpráva, že koronavirem se nakazil britský premiér Boris Johnson.

Německý akciový index DAX klesl o 3,68 procenta a uzavřel na 9632,52 bodu, zatímco hlavní index londýnské burzy FTSE 100 se propadl o 5,25 procenta na 5510,33 bodu. Klesl také index pražské burzy PX, který odepsal 2,5 procenta a klesl na 781 bodů. 

USA: Koronavirus versus ekonomický balíček

V minusových hodnotách skončily rovněž americké indexy. Dow Jones, který reprezentuje třicítku předních akcií, ztratil čtyři procenta. Srážely ho značné obavy ze současného šíření koronaviru v USA. Se schválením rozsáhlého ekonomického balíčku naopak trhy počítaly a tak na něj na rozdíl od minulých dnů už tolik kladně nereagovaly. Širší S&P 500 přišel o 3,37 procenta a technologický Nasdaq o 3,79 %.

Za celý týden však všechny tři indexy prudce rostly. Dow Jones za celý týden stoupl o 12,84 procenta (nejvíce od června 1938). Index S&P 500 připsal 10,21 procenta a Nasdaq 9,03 procenta. Pro oba indexy to byl nejvyšší růst od března 2009.

Sněmovna reprezentantů USA v pátek schválila rekordní soubor opatření na podporu americké ekonomiky, na kterou tvrdě dolehla pandemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem. Objem finančního balíku, který už ve středu odsouhlasil Senát, činí 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun). Bezprecedentní opatření již podepsal také americký prezident Donald Trump.

Díky záchrannému balíčku se dostanou stovky miliard dolarů do nejhůře zasažených odvětví. Americké rodiny pak získají přímou výplatu v celkovém objemu asi 500 miliard dolarů. Část peněz je určena pro malé podniky, dále pak na rozšířenou podporu v nezaměstnanosti, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení.

Trhy jsou zklamány z lídrů EU

Političtí vůdci EU jsou rozděleni v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu, anebo zda vydávat speciální dluhopisy, označované jako koronabondy. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních stimulačních kroků.

„Nepřišel žádný konkrétní a nový koordinovaný impulz, který by posílil rozpočtovou reakci na krizi, a zejména žádná dohoda ohledně koronabondů,“ uvedl analytik Stephen Innes ze společnosti AxiCorp. Výsledek jednání je podle něj pro akciové trhy zklamáním. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
před 18 hhodinami

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Česko zaostává za doporučenou rezervou ropy a paliv. V plánu jsou nové nádrže

Stát má nyní zásoby ropy a pohonných hmot na 85 a půl dne, Evropská unie přitom doporučuje rezervu alespoň na 90 dnů. Stát ale nemá k dispozici žádné volné zásobníky na ropu. Plánuje proto výstavbu dalších nádrží, v nichž by se skladovala nafta a benzin.
26. 9. 2026‌‌

Čína a USA se dohodly na snížení cel a dialogu o AI, uvedl Peking

Čína a Spojené státy se dohodly na snížení vzájemných cel v hodnotě 30 miliard dolarů (641,5 miliardy korun) a na zahájení dialogu o umělé inteligenci (AI). Obě opatření jsou součástí osmibodové dohody, kterou obě strany uzavřely při třídenní návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Washingtonu, oznámilo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.
26. 9. 2026‌‌

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
25. 9. 2026‌‌

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
24. 9. 2026‌‌

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
24. 9. 2026Aktualizováno24. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.