Evropské akcie klesly, protože se Unie neshodla na stimulech

Evropské akcie v pátek oslabily poté, co se představitelé Evropské unie neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,26 procenta a uzavřel na 310,9 bodu. Za celý týden si však připsal zhruba šest procent, což představuje jeho nejvýraznější týdenní nárůst od roku 2011.

Index STOXX 600 v pátek přerušil svůj třídenní růst. K jeho poklesu přispěla rovněž zpráva, že koronavirem se nakazil britský premiér Boris Johnson.

Německý akciový index DAX klesl o 3,68 procenta a uzavřel na 9632,52 bodu, zatímco hlavní index londýnské burzy FTSE 100 se propadl o 5,25 procenta na 5510,33 bodu. Klesl také index pražské burzy PX, který odepsal 2,5 procenta a klesl na 781 bodů. 

USA: Koronavirus versus ekonomický balíček

V minusových hodnotách skončily rovněž americké indexy. Dow Jones, který reprezentuje třicítku předních akcií, ztratil čtyři procenta. Srážely ho značné obavy ze současného šíření koronaviru v USA. Se schválením rozsáhlého ekonomického balíčku naopak trhy počítaly a tak na něj na rozdíl od minulých dnů už tolik kladně nereagovaly. Širší S&P 500 přišel o 3,37 procenta a technologický Nasdaq o 3,79 %.

Za celý týden však všechny tři indexy prudce rostly. Dow Jones za celý týden stoupl o 12,84 procenta (nejvíce od června 1938). Index S&P 500 připsal 10,21 procenta a Nasdaq 9,03 procenta. Pro oba indexy to byl nejvyšší růst od března 2009.

Sněmovna reprezentantů USA v pátek schválila rekordní soubor opatření na podporu americké ekonomiky, na kterou tvrdě dolehla pandemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem. Objem finančního balíku, který už ve středu odsouhlasil Senát, činí 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun). Bezprecedentní opatření již podepsal také americký prezident Donald Trump.

Díky záchrannému balíčku se dostanou stovky miliard dolarů do nejhůře zasažených odvětví. Americké rodiny pak získají přímou výplatu v celkovém objemu asi 500 miliard dolarů. Část peněz je určena pro malé podniky, dále pak na rozšířenou podporu v nezaměstnanosti, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení.

Trhy jsou zklamány z lídrů EU

Političtí vůdci EU jsou rozděleni v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu, anebo zda vydávat speciální dluhopisy, označované jako koronabondy. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních stimulačních kroků.

„Nepřišel žádný konkrétní a nový koordinovaný impulz, který by posílil rozpočtovou reakci na krizi, a zejména žádná dohoda ohledně koronabondů,“ uvedl analytik Stephen Innes ze společnosti AxiCorp. Výsledek jednání je podle něj pro akciové trhy zklamáním. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci jednají o návrhu rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá. Na úvod svého vystoupení ve sněmovně Schillerová zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý".
06:00Aktualizovánopřed 37 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 3 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 15 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 16 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...