Evropské akcie klesly, protože se Unie neshodla na stimulech

Evropské akcie v pátek oslabily poté, co se představitelé Evropské unie neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Panevropský index STOXX 600 klesl o 3,26 procenta a uzavřel na 310,9 bodu. Za celý týden si však připsal zhruba šest procent, což představuje jeho nejvýraznější týdenní nárůst od roku 2011.

Index STOXX 600 v pátek přerušil svůj třídenní růst. K jeho poklesu přispěla rovněž zpráva, že koronavirem se nakazil britský premiér Boris Johnson.

Německý akciový index DAX klesl o 3,68 procenta a uzavřel na 9632,52 bodu, zatímco hlavní index londýnské burzy FTSE 100 se propadl o 5,25 procenta na 5510,33 bodu. Klesl také index pražské burzy PX, který odepsal 2,5 procenta a klesl na 781 bodů. 

USA: Koronavirus versus ekonomický balíček

V minusových hodnotách skončily rovněž americké indexy. Dow Jones, který reprezentuje třicítku předních akcií, ztratil čtyři procenta. Srážely ho značné obavy ze současného šíření koronaviru v USA. Se schválením rozsáhlého ekonomického balíčku naopak trhy počítaly a tak na něj na rozdíl od minulých dnů už tolik kladně nereagovaly. Širší S&P 500 přišel o 3,37 procenta a technologický Nasdaq o 3,79 %.

Za celý týden však všechny tři indexy prudce rostly. Dow Jones za celý týden stoupl o 12,84 procenta (nejvíce od června 1938). Index S&P 500 připsal 10,21 procenta a Nasdaq 9,03 procenta. Pro oba indexy to byl nejvyšší růst od března 2009.

Sněmovna reprezentantů USA v pátek schválila rekordní soubor opatření na podporu americké ekonomiky, na kterou tvrdě dolehla pandemie nemoci COVID-19 způsobené koronavirem. Objem finančního balíku, který už ve středu odsouhlasil Senát, činí 2,2 bilionu dolarů (přes 54 bilionů korun). Bezprecedentní opatření již podepsal také americký prezident Donald Trump.

Díky záchrannému balíčku se dostanou stovky miliard dolarů do nejhůře zasažených odvětví. Americké rodiny pak získají přímou výplatu v celkovém objemu asi 500 miliard dolarů. Část peněz je určena pro malé podniky, dále pak na rozšířenou podporu v nezaměstnanosti, pro nemocnice a další zdravotnická zařízení.

Trhy jsou zklamány z lídrů EU

Političtí vůdci EU jsou rozděleni v pohledu na to, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Během čtvrtečního videosummitu se nedokázali shodnout na tom, zda poskytovat zasaženým zemím úvěry ze záchranného fondu, anebo zda vydávat speciální dluhopisy, označované jako koronabondy. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních stimulačních kroků.

„Nepřišel žádný konkrétní a nový koordinovaný impulz, který by posílil rozpočtovou reakci na krizi, a zejména žádná dohoda ohledně koronabondů,“ uvedl analytik Stephen Innes ze společnosti AxiCorp. Výsledek jednání je podle něj pro akciové trhy zklamáním. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 23 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...