Lídři EU žádají další kroky na podporu ekonomiky, podle Macrona čelí Unie smrti Schengenu

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po šestihodinovém videosummitu zcela neshodli na podobě podpůrných opatření pro ekonomiky sužované koronavirovou krizí. Lídři dali ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků. V přijatém společném prohlášení také vyzvali Evropskou komisi a další unijní instituce, aby připravily akční plán na dobu po pandemii.

Brusel by podle vedoucích představitelů měl také urychlit společné nákupy ochranných prostředků proti koronaviru, kterých se stále některým členským zemím nedostává. Státy Evropské unie naproti tomu zajistí plynulý provoz zboží přes hranice a budou za podpory Komise dělat více pro návraty svých občanů z neunijních zemí.

„Naší prioritou je omezit nepodstatné cesty lidí, ale zároveň garantovat pohyb zboží, abychom se vyhnuli nedostatku a co nejvíce ochránili jednotný trh,“ uvedl po schůzce Michel. „Budeme se také dál na mezinárodní úrovni podílet na vývoji a výrobě vakcíny (proti koronaviru, pozn.red.), kterou potřebujeme co nejdříve,“ ujistil také.

Ministři připraví další opatření

Zatímco na koordinaci opatření na hranicích či solidaritě při vzájemném poskytování zdravotnických potřeb a ochranných prostředků se šéfové států a vlád shodli bez větších problémů, debata o ekonomických stimulech byla nečekaně dlouhá.

Italský premiér Giuseppe Conte, jehož zemi koronavirová nákaza zasáhla nejvíce, odmítl původní návrh prohlášení a požadoval ambicióznější kroky. Političtí vůdci se nakonec shodli na tom, že dají ministrům financí další dva týdny na přípravu konkrétních kroků, mezi něž může patřit i zvažované využití záchranného fondu ESM.

Emmanuel Macron během videokonference
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Macron: „Čelíme hrozbě smrti Schengenu“

Podle agentury Reuters varoval francouzský prezident Emmanuel Macron během summitu své kolegy, že hrozí konec Evropy bez vnitřních hranic, pokud jednotlivé země EU neprojeví během pandemie koronaviru více solidarity.

„V sázce je přežití evropského projektu,“ řekl podle informací Reuters Macron ostatním prezidentům a premiérům unijních zemí. „Čelíme hrozbě smrti Schengenu,“ dodal.

Shodou okolností si Evropa právě ve čtvrtek připomíná 25. výročí, kdy vstoupila v platnost dohoda o schengenském prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

3 minuty
Schengen slaví 25 let, otevřené hranice ale přivřel koronavirus
Zdroj: ČT24

Většina schengenských států včetně Česka i přes nesouhlas Evropské komise kvůli koronaviru obnovila pohraniční kontroly. Tento týden v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásila eurokomisařka pro dopravu Adina Valeanová, že s brzkým ukončením ostrahy vnitřních hranic nepočítá. Očekává naopak, že je jen otázkou času, kdy hraniční kontroly zavedou všechny státy.

Evropská komise se mezitím vzdala snahy ostatní země přesvědčit o uvolnění režimu na vnitřních hranicích. Brusel poté oznámil, že bude pouze sledovat, zda kontroly odpovídají přijatým doporučením.

18 minut
Události, komentáře: EU přijímá opatření k podpoře ekonomiky
Zdroj: ČT24

EP schválil 37 miliard eur na boj proti koronaviru, Česko dostane přes miliardu eur

Evropský parlament jasnou většinou schválil trojici návrhů, které mají státům Evropské unie či firmám pomoci v boji proti koronaviru a jeho ekonomickým následkům. Poslanci podpořili mimo jiné vznik investičního fondu, který umožní členským zemím přesunout nevyužitých 37 miliard eur (asi bilion korun) ze strukturálních fondů do zdravotnictví či na pomoc zasaženým odvětvím. Česko z tohoto balíku dostane téměř 1,2 miliardy eur (32,6 miliard korun).

Pro vznik fondu se vyslovilo 683 ze 688 hlasujících poslanců. Nejvíce peněz z celkové částky ve fondu má připadnout Polsku, které by mělo získat 7,4 miliardy eur. Maďarsko, které stejně jako Polsko dosud patřilo ke státům méně zasaženým virem, podle návrhu dostane 5,6 miliardy, Španělsko pak 4,1. Nejvíce postižená Itálie má obdržet 2,3 miliardy, méně než například Slovensko.

Evropské nebe nemusí křižovat prázdná letadla

Podobně drtivé podpory poslanců se dočkal i návrh na využití až 800 milionů eur z fondu běžně určeného pro následky přírodních pohrom. Poslanci schválili i dočasnou úpravu normy, která má umožnit aerolinkám, aby v době nulové poptávky po leteckém spojení nemusely zbytečně využívat své odletové časy na letištích.

Europarlament poprvé umožnil poslancům hlasovat pomocí elektronické pošty, aby v době všeobecné karantény nemuseli do bruselského sídla osobně. Několik desítek poslanců, kteří se na hlasování a předcházející debatu dostavili, rovněž odevzdalo své hlasy elektronicky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 2 mminutami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvu spravedlnosti a usmíření“.
před 36 mminutami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
před 43 mminutami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
17:57Aktualizovánopřed 57 mminutami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
12:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mluvčí německé vlády popřel, že by Merz vyhlásil nouzový stav kvůli migraci

Mluvčí nové německé vlády ve čtvrtek pozdě odpoledne dementoval, že by kancléř Friedrich Merz vyhlásil národní nouzový stav v migračních a azylových otázkách. Takovou informaci předtím přinesl deník Die Welt s odvoláním na své zdroje. Cílem opatření podle listu mělo být pozastavení platnosti takzvané dublinské dohody, která mimo jiné stanoví, že za vyřízení žádosti o azyl je zodpovědná ta země Evropské unie, v níž podal cizinec žádost o azyl jako v první. To by se dotklo také Česka, které s Německem sdílí hranici dlouhou 817 kilometrů.
17:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
10:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
15:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou
Načítání...