Evropská unie a Čína podepsaly v pondělí dohodu, která zajišťuje ochranu stovky potravinářských a zemědělských produktů typických pro jednotlivé země. Mezi geograficky chráněnými názvy budou například parmská šunka, irská whiskey nebo řecký sýr feta. Z Česka jsou na seznamu českobudějovické pivo a žatecký chmel. Lídři EU pak po videokonferenci s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem uvedli, že chtějí investiční dohodu s Čínou, musí ale být férová.
EU a Čína podepsaly dohodu o ochraně místních produktů. Probraly i chystanou investiční dohodu
Dohoda byla předjednaná loni v listopadu. Čína byla v loňském roce po Británii a Spojených státech třetím největším příjemcem exportu potravinářského a zemědělského zboží z 27 unijních zemí. Z Evropy se do nejlidnatější země světa vyvezly produkty za 14,5 miliardy eur (téměř 390 miliard korun).
Německá kancléřka Angela Merkelová k dohodě řekla, že je to dobrá zpráva pro vinaře u řeky Mosely či pro bavorské pivo. Dodala, že další regionální značky na seznam brzy jistě přibudou.
V pondělí podepsaná smlouva zajistí, že pro stovku evropských produktů budou smět prodejci na čínském trhu používat chráněné regionální názvy jen tehdy, když budou pocházet od originálního výrobce z konkrétní země.
Seznam obsahuje většinou místní značky vín či dalších alkoholických nápojů, velké zastoupení mají produkty z Francie, Itálie nebo Španělska. Objevují se na něm i sýry či ryby. Mezi stovkou čínských produktů jsou především čaje, ovoce a zelenina či houby.
Jak zajistit férovější obchodní vztahy
Obchodní vztahy Evropské unie s Čínou mohou být motorem zotavení ekonomiky po pandemii covidu-19, musí však být férovější a vyváženější. Po videokonferenci to řekl předseda Evropské rady Charles Michel. Jednání bylo náhražkou za summit zrušený kvůli koronavirové nákaze.
Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové musí Čína přestat klást evropským firmám překážky v přístupu na svůj trh. O nezbytné vyváženosti vztahů hovořila také německá kancléřka.
Obě strany původně chtěly letos uzavřít významnou investiční dohodu, o níž jednají již šestým rokem. I kvůli pandemii se však vyjednávání dále protáhla a ani pondělí jejich rozuzlení nepřiblížilo. Podle Merkelové je dohodu stále možné uzavřít ještě v letošním roce. „Politická vůle je na obou stranách,“ řekla. Zda se tak skutečně stane, ale zaručit odmítla.
Lídři unijních institucí dávají najevo, že podpis investiční dohody připadá v úvahu jen tehdy, pokud Čína změní svůj přístup například v otázce státní podpory svých firem. „Peking nás musí přesvědčit, že stojí za to, investiční dohodu uzavřít,“ poznamenala šéfka unijní exekutivy.
Přes určitá sblížení podle ní zůstávají stále nevyřešené dvě zásadní otázky. Jednou z nich je přístup unijních firem na čínský trh, druhou pak ekologická udržitelnost investic. Evropské firmy čelí „příliš mnoha překážkám“, což by Unie chtěla změnit zvláště v klíčových odvětvích nových technologií či dopravy, prohlásila Ursula von der Leyenová.
Unie chce dále tlačit na Peking kvůli Hongkongu a právům menšin
Evropská unie je nadále znepokojena přístupem Číny k právům menšin a uplatňováním kontroverzního bezpečnostního zákona, který omezuje autonomii Hongkongu, řekl po pondělním jednání Michel. Merkelová, jejíž země v současnosti EU předsedá, dodala, že dialog o lidských právech s Pekingem bude pokračovat.
Vůdci unijních institucí dali podle Michela čínskému prezidentovi – hlavě stále vlivnější globální mocnosti – najevo, že nehodlají pomíjet otázky Hongkongu či práv menšinových Ujgurů či Tibeťanů. Čína musí respektovat autonomii Hongkongu a zajistit dodržování práv jeho obyvatel, konstatoval Michel.
Většina zemí s ohledem na význam Číny jako druhého největšího obchodního partnera EU a významnou zemi pro evropské investice upřednostňuje mírnější přístup než například Spojené státy, které sankce použít neváhají.
Podle Michela vyzvali představitelé EU Čínu, aby vpustila mezinárodní pozorovatele do Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde Peking podle řady médií svévolně zadržuje více než milion členů této muslimské menšiny.