Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na tři procenta a příští rok na 2,9 procenta. V červenci ministerstvo ještě předpovídalo, že letošní růst dosáhne 3,2 procenta a příští rok 3,1 procenta. Loni ekonomika stoupla podle ministerstva o 4,3 procenta.
Letos by měl být podle ministerstva hospodářský růst tažen investicemi, které jsou podpořeny penězi z evropských fondů a potřebou firem inovovat technologické vybavení.
„V roce 2019 již převezme roli hlavního tahouna hospodářského růstu opět spotřeba domácností, která bude reflektovat silnou mzdovou dynamiku při extrémně nízké míře nezaměstnanosti i razantní zvýšení důchodů,“ píše se v prognóze.
Hospodářství by podle resortu mohl nepříznivě ohrozit vývoj v zahraničí i v Česku. Mezi hlavní rizika patří především brexit, tendence k nárůstu protekcionismu či problémy Itálie. V případě domácího vývoje je rizikem pro odhadovaný vývoj nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. Problémem může být i pokračování rychlého růstu cen nemovitostí.
Zhoršenou prognózu růstu české ekonomiky přinesly nedávno i další instituce. Česká národní banka minulý týden zhoršila odhad v letošním roce na 3,1 procenta a pro příští rok na 3,3 procenta. V předchozí srpnové prognóze banka počítala s růstem ekonomiky o 3,2 procenta v letošním roce a o 3,4 procenta v příštím roce.
Česká bankovní asociace pak snížila odhad na tři procenta z červencových 3,3 procenta. Důvodem je postupný pokles výkonu ekonomiky po předchozím růstu nad jejími dlouhodobými možnostmi. Pro příští rok asociace odhad ponechala na 2,9 procenta.
Ministerstvo očekává rychlejší posilování koruny
Ministerstvo financí se ve své prognóze věnuje i růstu cen a tuzemské měně. Průměrnou míru inflace letos resort očekává 2,2 procenta, stejnou jako v červenci. Loni byla průměrná inflace 2,5 procenta.
V případě koruny ministerstvo počítá proti červencové prognóze s rychlejším posilováním jejího kurzu vůči euru. Letos by měl být v průměru 25,5 koruny za euro a příští rok 24,9 koruny za euro. V červenci přitom počítalo ministerstvo pro letošní rok s posílením koruny na 25,6 koruny za euro a příští rok na 25,2 koruny za euro.
Letos ministerstvo financí také očekává, že veřejné finance skončí v přebytku 1,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Přebytek by se přitom měl v poměru k HDP v dalších letech snižovat až na 0,8 procenta v roce 2021. Vyplývá to ze zveřejněného Fiskálního výhledu České republiky.
Loni veřejné finance skončily v přebytku 1,5 procenta HDP, což byla čtvrtá nejlepší hodnota v EU. Unie požaduje, aby schodek veřejných financí byl pod třemi procenty HDP.
Naopak celkový vládní dluh by se podle výhledu MF měl zlepšovat každý rok až do roku 2021. Z loňských 34,7 procenta HDP čeká úřad jeho pokles letos na 33 procenta a postupný pokles až do roku 2021 na 30 procent. EU požaduje dluh pod 60 procenty HDP.
Česká národní banka pro letošní rok očekává přebytek veřejných financí 1,5 procenta HDP. Pro příští rok čeká 1,3 procenta a pro rok 2020 pak 1,5 procenta.
Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.
