Nezaměstnanost v září klesla na tři procenta. Bez práce je nejméně lidí za 22 let

Nezaměstnanost klesla v září na tři procenta ze srpnových 3,1 procenta. Bez práce bylo 224 331 lidí, což je nejméně od roku 1996, oznámil Úřad práce ČR. Analytici podobný vývoj očekávali. Loni v září dosahovala míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.

V září došlo k dalšímu oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Navíc i nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona.

„V září došlo k poklesu nezaměstnanosti. Ekonomice se daří a zaměstnavatelé přijímají další zaměstnance. Jen v předchozím měsíci nastoupilo do nového zaměstnání téměř 33 300 uchazečů. Zájem ze strany firem je především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích,“ uvedla generální ředitelka Úřadu práce ČR Kateřina Sadílková. 

Vývoj nezaměstnanosti
Zdroj: MPSV

Nástup absolventů situaci nezměnil

Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence Úřadu práce hlavní vlna nezaměstnaných absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila. Celkem jich bylo přes deset tisíc. Na nezaměstnanosti se podíleli šesti procenty. 

Zaměstnavatelé jim nejčastěji nabízeli pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, obsluhu pojízdných zařízení a výrobních strojů, pracovníky v oblasti ochrany a ostrahy nebo v informačních službách.

Nahrávám video

Podíl nezaměstnaných se snížil i přes to, že na pracovní trh v září dorazila druhá vlna letošních absolventů. Ačkoliv pracovní trh zřejmě ještě nestačil zpracovat červencový příliv nových pracovních sil a počet volných absolventů dále vzrostl, celková poptávka po pracovnících je tak silná, že tento efekt přetlačila, poznamenal ekonom Komerční banky Jakub Matějů.

„Za nejlepší zprávu dnešní statistiky považuji to, že na úřadu práce končí stále méně čerstvých absolventů škol. Zatímco v září 2015 jich bylo přes 23 tisíc, dnes jich je jen něco přes 12 tisíc. Mladí lidé se tak ihned zapojují do pracovního procesu, což snižuje riziko jejich dlouhodobé nezaměstnanosti,“ uvedl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. 

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů, a společnosti proto postupně snižují nároky na odpracovanou praxi absolventů a jsou ochotny si mladé lidi zaučit,“ doplnila Sadílková.

Počet uchazečů o zaměstnání dále poklesl o více než šest tisíc, naopak počet volných pracovních míst pokračuje v růstu. Převis počtu volných míst nad uchazeči o zaměstnání se tak dále zvětšuje, na jedno volné místo již připadá jen 0,71 zájemce o práci, uvedl Matějů.  

Očekává, že firmy musí své kapacity rozšiřovat zejména investicemi do výroby, protože nezaměstnanost je už tak nízko, že jí mnoho prostoru na další pokles nezbývá. 

Stále platí, že ekonomika má největší zájem o lidi bez vzdělání, uvedl Pikora. Největší poptávka je po dělnících a pomocnících ve výrobě, uklízečích, řidičích, skladnících, svářečích a pomocných kuchařích. „To odráží strukturu naší ekonomiky, kde je růst tažen jednodušší výrobou a malou přidanou hodnotou,“ dodal. 

Pod hranici tří procent by se měla míra nezaměstnanosti dostat opět v říjnu a listopadu, kdy by mohla zamířit na letošní minimální hodnotu 2,8 %, odhadl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. To by představovalo nové historické minimum. Trh práce je však již v současné době citelně přehřátý, firmy mají problém najít vhodné kandidáty, a prostor pro další pokles v míře nezaměstnanosti je tak již poměrně omezený. 

Jaká je situace v okresech

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,1 %), Jindřichův Hradec a Praha-východ (oba 1,3 %), Prachatice (1,4 %), Písek (1,5 %), Benešov, Plzeň-jih, Pelhřimov a Ústí nad Orlicí (shodně 1,6 %).

Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (7 %), Most (6,3 %), Ostrava-město (5,5 %), Chomutov (5,2 %), Ústí nad Labem (5,1 %), Bruntál (5 %), Znojmo (4,8 %) a Hodonín (4,7 %). 

Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenalo v září dvanáct okresů, nejvyšší Rychnov nad Kněžnou (o 7,7 %), Jindřichův Hradec (o 5,4 %), Domažlice (o 1,6 %), Česká Lípa (o 1,4 %), Český Krumlov (o 1,2 %) a Strakonice (o 0,9 %). Naopak nezaměstnanost klesla v 65 regionech. Nejvíce pak v okresech Jeseník (o 7,2 %), Plzeň město (o 6,6 %), Hradec Králové (o 6,5 %), Plzeň sever (o 6,2 %), Svitavy a Chrudim (shodně o 5,7 %) a Litoměřice (o 5,4 %).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prázdný je každý desátý byt v Bratislavě, odhaduje centrální banka

Růst cen bytů na Slovensku se letos v březnu v meziročním srovnání mírně zvýšil na 14 procent, uvedla ve své nedávné zprávě tamní centrální banka. Upozornila zároveň, že zdražování pohání v posledních letech silná poptávka, a to ve všech regionech. Více než polovinu bytů v zemi přitom koupili na investice lidé, kteří už nejméně jednu nemovitost pro bydlení vlastnili. Proto přibývá nevyužívaných bytů. Jejich podíl je pak výrazný ve velkých městech typu Bratislavy či Košic.
před 2 hhodinami

AI mění vstup na trh práce, mladým Španělům má pomoci praxe i technické dovednosti

Technické obory, zejména informatika, softwarové inženýrství a telekomunikační inženýrství, patří ve Španělsku k nejžádanějším mezi firmami. Rychlou cestu na pracovní trh ale nabízí také duální odborné vzdělávání, které propojuje teorii s praxí.
včera v 16:04

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
včera v 11:37

VideoPřibývá veřejných dobíjecích stanic pro elektroauta

Veřejných dobíjecích stanic je v tuzemsku už téměř stejně jako těch klasických čerpacích. Jen za loňský rok stoupl jejich počet o devatenáct procent. Co do počtu rychlonabíjecích míst patří Česko k nadprůměru Evropské unie. Například Praha ale plánuje i rozvoj pomalého dobíjení na sídlištích, třeba prostřednictvím lamp veřejného osvětlení.
včera v 06:30

Lídr v kyberbezpečnosti s problémy s bydlením. Jak je na tom Česko v Indexu prosperity?

Česko si v loňském roce v unijním srovnání polepšilo v Indexu prosperity a finančního zdraví z šestnáctého na čtrnácté místo. Lépe na tom tuzemsko bylo pouze v prvním ročníku měření v roce 2022. Za loňským zlepšením stál zejména stav ekonomiky, především zmírnění inflace. Česko dle indexu v rámci sedmadvacítky dominuje v rozvoji zdraví a bezpečnosti. Naopak jeden z nejhorších výsledků v celé EU zaznamenalo v oblasti bydlení.
včera v 06:00

Měly by algoritmy určovat mzdy lidí na volné noze? Litevská vláda je rozdělena

V Litvě vypukla roztržka ohledně toho, kdo by měl určovat cenu jízdy nebo za doručení jídla – zda člověk, nebo software. Spor se dotýká širší evropské debaty o právech pracovníků takzvané gig ekonomiky a Litva ho musí vyřešit do prosince.
8. 6. 2026

Cena jednorázových rukavic roste. Dodavatelé zavádějí limity

Konflikt na Blízkém východě a krize v Hormuzském průlivu zdražují produkty vyráběné z ropy. Růst cen se dotkl i zdravotnického materiálu, zejména jednorázových rukavic. Některé typy podražily až o sto procent, nemocnice proto navyšují zásoby a dodavatelé zavádějí odběrové limity.
7. 6. 2026
Načítání...