Ekonom Michl: Z Německa bych strach neměl. To spíš z Číny, která zpomaluje dlouhodobě

Nahrávám video
Michl: Z Německa bych tak moc velký strach neměl, spíš z Číny
Zdroj: ČT24

Německo roste nejpomaleji za pět let, na jeho ekonomiku je přitom úzce navázaná i řada českých firem. Jak uvedl pro ČT nejmladší člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl, podstatné je, že firmy dále investují, a to jak v Česku, tak v Německu, míra nezaměstnanosti je nízká a u západního souseda roste i produktivita práce. Podle Michla tak ekonomika rozhodně není na pokraji nějaké krize, ale jen přirozeně zpomaluje. Problém může představovat spíš Čína, míní. Rozhovor v pořadu Události, komentáře vedl Michal Kubal.

Známe čísla z Německa, ta moc nepotěšila. Na druhou stranu česká ekonomika rostla nad očekávání. Co z toho si vybíráte? Naplňuje vás to spíše optimismem, nebo vás to spíš děsí?

Opatrným optimismem. Když se kouknu na Německo, tak ve třetím čtvrtletí byl problém s auty, s homologací aut, ve čtvrtém čtvrtletí s farmacií a chemií. To byly dva průmysly, které se asi jednorázově ‚zasekly'. Takže zatím bych z Německa tak moc velký strach neměl. Spíš bych se koukal na Čínu, která dlouhodobě trendově zpomaluje. Do roku 2010 rostla o deset procent ročně.

Teď je to šest procent.

Teď je to 6,4 a mezitím to bylo 7,8. Takže to je takové přirozené zpomalení, které představuje brzdu pro německý a český export.

K Číně se dostaneme, každopádně nevidíte nějaký strukturálnější problém, který by představoval dlouhodobější problém Německa, které by opravdu už stálo na pokraji recese?

To, co je pro mě důležité, je to, že pokračují firemní investice. Vidím meziroční nárůst investic, ať už v Česku, nebo v Německu, a vidím, že míra nezaměstnanosti je totálně nízká a roste produktivita práce v Německu. Nepřeceňuji to, ale nemyslím si, že ekonomika je na pokraji krize. Myslím si, že to je přirozené zpomalení.

Takže žádné německé kýchnutí, ze kterého se nachladí česká ekonomika?

Podle mě je hlavní problém v Číně, nikoliv v Německu.

Čína je jeden z problémů, které teď trápí celosvětovou ekonomiku. Další, opět Čína versus Spojené státy, hrozící obchodní válka. Problémy Francie, Itálie a samozřejmě divoký brexit. Z toho je právě Čína to, co je podle vás největší problém?

Ano, protože pro mě brexit je spíš jakoby už oceněn trhem.

Už je oceněn?

Podle mě ano. Podle mě se čeká, že to spíš nedopadne dobře. Takže si myslím, že to bude spíš pozitivní než negativní překvapení. Nechci to nějak podceňovat, ale spíš bych se bál toho, že se něco stane v Číně, než že obchodní války přerostou v něco, co totálně způsobí velkou recesi napříč Evropou. Ať už to dopadne jakkoliv, EU versus Velká Británie, myslím, že vždycky si peníze najdou cestu a obchod zase poroste.

V čem je problém v Číně?

V současnosti je v Číně HDP na hlavu 9600 dolarů, což není sice problém, ale je to taková hranice, kdy se podle výzkumu kolem 10 500 dolarů láme ekonomika a vy se přeměňujete z levné ekonomiky, kdy máte nízké mzdy ve firmách, do ekonomiky, kdy musíte přidávat lidem, protože chtějí víc peněz, a vy si na to musíte vydělat.

Firmy se přeměňují z levné produkce na tu s vysokou marží. A většinou tento proces trvá a něco obnáší. A dá se to natahovat na dluh. Takže roste dluh, ale dříve či později, jak se firmy přeměňují, tak se ekonomiky se zasekávají. Už to bylo v Jižní Americe i v Koreji, je to takzvaná past středního příjmu.

Byl jste jedním ze dvou členů, kteří hlasovali pro nedávné zvýšení úrokových sazeb. Nastal teď čas na to, abyste prosadil svůj názor jako většinový při dalším zasedání České národní banky?

Nechci… Je nás sedm a já nechci nic prosazovat. Jsme každý zodpovědný za sebe, ale rozhodujeme pak jako tým.

Ale pořád to vidíte tak, že by se měly zvyšovat úrokové sazby.

Kdybych měl dnes rozhodovat, tak bych asi hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb znovu.

Myslím, že nikdo s hypotékou vás teď nemá rád…

Nemá, ale na druhou stranu jsou extrémně levné úrokové sazby a my nemáme jenom myslet na ty, kdo si půjčují, ale i na ty, kdo střádají. Měli bychom víc teď šetřit, protože když se podíváte na míru úspor vůči příjmům, tak je menší, než byla před krizí v letech 2007, 2008.

Máme menší míru úspor, máme větší zadluženost a myslím si, že by nám prospělo, kdyby vzrostly úrokové sazby a trošku by nás to podnítilo k tomu, s penězi lépe zacházet. Nejenom půjčovat si, půjčovat si, půjčovat si, utrácet, utrácet, utrácet.

Nefunguje něco podobného na státní úrovni, na vládní úrovni? Šetří stát dostatečně, nepůjčuje si jen pořád, neutrácí pořád, pokud zopakuji slova, která jste říkal o běžném spotřebiteli?

Když se podíváte na cash, vždycky je důležitý stav v pokladně, ten rozhoduje. Stát tady neumí moc dobře plánovat rozpočty, ale umí dobře dělat cash. Když se podíváte na poslední tři roky, tak byl rozpočet vyrovnaný. Když vezmete stát, obce, kraje, tak rozpočet je v přebytku, cash tedy je v plusu a dluh klesl.

Ale to není zásluha státu ani vlády. Ale dobře, kdyby tady seděla ministryně financí, bude říkat rozpočtové určení daní se změnilo, jde mnohem víc peněz do krajů, než šlo předtím. Nicméně je opravdu schodek minus 40 miliard, který je momentálně naplánován, to, co má být v době, když se ekonomice takto daří?

To je plán, to není stav v pokladně.

Záleží na tom, kolik je peněz z Evropské unie.

Kdyby šla ekonomika do recese, je to přesně ten moment, kdy se deficit má nechat, aby trošku narostl.

A deficit byl v okamžiku, kdy ekonomika naopak rostla.

Tam byl přebytek. Přebytek nebo vyrovnaný rozpočet.

Asi dvakrát se to stalo.

Ne poslední tři roky. Tam je to vyrovnané. Můžeme se bavit, jestli třeba neměl být větší přebytek.

O tom se bavím. Spousta lidí, kteří teď mají možná ne napůjčováno, ale chtějí si někam uložit, tak si říkají, proč bychom měli ukládat, když ani stát teď neukládá na to, aby se připravil na horší časy. Takže ta zásadní otázka je: dělal stát dostatek pro to, aby se na recesi připravil?

Ano, já si myslím, že ano, protože má přebytek ve státní pokladně, cashově je na tom dobře a potom je důležité, jestli by ta recese fakt přišla. Já si myslím, že to není ještě na pořadu dne, ale pokud by recese přišla, tak je důležité podle mě nechat deficit, aby nerostl, a pokračovat v investicích. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, kdyby přišla recese a stát by zvyšoval daně a škrtnul by investice.

Což se stalo během finanční krize.

Přesně tak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 1 hhodinou

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 7 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 12 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...