Ekonom Michl: Z Německa bych strach neměl. To spíš z Číny, která zpomaluje dlouhodobě

Nahrávám video

Německo roste nejpomaleji za pět let, na jeho ekonomiku je přitom úzce navázaná i řada českých firem. Jak uvedl pro ČT nejmladší člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl, podstatné je, že firmy dále investují, a to jak v Česku, tak v Německu, míra nezaměstnanosti je nízká a u západního souseda roste i produktivita práce. Podle Michla tak ekonomika rozhodně není na pokraji nějaké krize, ale jen přirozeně zpomaluje. Problém může představovat spíš Čína, míní. Rozhovor v pořadu Události, komentáře vedl Michal Kubal.

Známe čísla z Německa, ta moc nepotěšila. Na druhou stranu česká ekonomika rostla nad očekávání. Co z toho si vybíráte? Naplňuje vás to spíše optimismem, nebo vás to spíš děsí?

Opatrným optimismem. Když se kouknu na Německo, tak ve třetím čtvrtletí byl problém s auty, s homologací aut, ve čtvrtém čtvrtletí s farmacií a chemií. To byly dva průmysly, které se asi jednorázově ‚zasekly'. Takže zatím bych z Německa tak moc velký strach neměl. Spíš bych se koukal na Čínu, která dlouhodobě trendově zpomaluje. Do roku 2010 rostla o deset procent ročně.

Teď je to šest procent.

Teď je to 6,4 a mezitím to bylo 7,8. Takže to je takové přirozené zpomalení, které představuje brzdu pro německý a český export.

K Číně se dostaneme, každopádně nevidíte nějaký strukturálnější problém, který by představoval dlouhodobější problém Německa, které by opravdu už stálo na pokraji recese?

To, co je pro mě důležité, je to, že pokračují firemní investice. Vidím meziroční nárůst investic, ať už v Česku, nebo v Německu, a vidím, že míra nezaměstnanosti je totálně nízká a roste produktivita práce v Německu. Nepřeceňuji to, ale nemyslím si, že ekonomika je na pokraji krize. Myslím si, že to je přirozené zpomalení.

Takže žádné německé kýchnutí, ze kterého se nachladí česká ekonomika?

Podle mě je hlavní problém v Číně, nikoliv v Německu.

Čína je jeden z problémů, které teď trápí celosvětovou ekonomiku. Další, opět Čína versus Spojené státy, hrozící obchodní válka. Problémy Francie, Itálie a samozřejmě divoký brexit. Z toho je právě Čína to, co je podle vás největší problém?

Ano, protože pro mě brexit je spíš jakoby už oceněn trhem.

Už je oceněn?

Podle mě ano. Podle mě se čeká, že to spíš nedopadne dobře. Takže si myslím, že to bude spíš pozitivní než negativní překvapení. Nechci to nějak podceňovat, ale spíš bych se bál toho, že se něco stane v Číně, než že obchodní války přerostou v něco, co totálně způsobí velkou recesi napříč Evropou. Ať už to dopadne jakkoliv, EU versus Velká Británie, myslím, že vždycky si peníze najdou cestu a obchod zase poroste.

V čem je problém v Číně?

V současnosti je v Číně HDP na hlavu 9600 dolarů, což není sice problém, ale je to taková hranice, kdy se podle výzkumu kolem 10 500 dolarů láme ekonomika a vy se přeměňujete z levné ekonomiky, kdy máte nízké mzdy ve firmách, do ekonomiky, kdy musíte přidávat lidem, protože chtějí víc peněz, a vy si na to musíte vydělat.

Firmy se přeměňují z levné produkce na tu s vysokou marží. A většinou tento proces trvá a něco obnáší. A dá se to natahovat na dluh. Takže roste dluh, ale dříve či později, jak se firmy přeměňují, tak se ekonomiky se zasekávají. Už to bylo v Jižní Americe i v Koreji, je to takzvaná past středního příjmu.

Byl jste jedním ze dvou členů, kteří hlasovali pro nedávné zvýšení úrokových sazeb. Nastal teď čas na to, abyste prosadil svůj názor jako většinový při dalším zasedání České národní banky?

Nechci… Je nás sedm a já nechci nic prosazovat. Jsme každý zodpovědný za sebe, ale rozhodujeme pak jako tým.

Ale pořád to vidíte tak, že by se měly zvyšovat úrokové sazby.

Kdybych měl dnes rozhodovat, tak bych asi hlasoval pro zvýšení úrokových sazeb znovu.

Myslím, že nikdo s hypotékou vás teď nemá rád…

Nemá, ale na druhou stranu jsou extrémně levné úrokové sazby a my nemáme jenom myslet na ty, kdo si půjčují, ale i na ty, kdo střádají. Měli bychom víc teď šetřit, protože když se podíváte na míru úspor vůči příjmům, tak je menší, než byla před krizí v letech 2007, 2008.

Máme menší míru úspor, máme větší zadluženost a myslím si, že by nám prospělo, kdyby vzrostly úrokové sazby a trošku by nás to podnítilo k tomu, s penězi lépe zacházet. Nejenom půjčovat si, půjčovat si, půjčovat si, utrácet, utrácet, utrácet.

Nefunguje něco podobného na státní úrovni, na vládní úrovni? Šetří stát dostatečně, nepůjčuje si jen pořád, neutrácí pořád, pokud zopakuji slova, která jste říkal o běžném spotřebiteli?

Když se podíváte na cash, vždycky je důležitý stav v pokladně, ten rozhoduje. Stát tady neumí moc dobře plánovat rozpočty, ale umí dobře dělat cash. Když se podíváte na poslední tři roky, tak byl rozpočet vyrovnaný. Když vezmete stát, obce, kraje, tak rozpočet je v přebytku, cash tedy je v plusu a dluh klesl.

Ale to není zásluha státu ani vlády. Ale dobře, kdyby tady seděla ministryně financí, bude říkat rozpočtové určení daní se změnilo, jde mnohem víc peněz do krajů, než šlo předtím. Nicméně je opravdu schodek minus 40 miliard, který je momentálně naplánován, to, co má být v době, když se ekonomice takto daří?

To je plán, to není stav v pokladně.

Záleží na tom, kolik je peněz z Evropské unie.

Kdyby šla ekonomika do recese, je to přesně ten moment, kdy se deficit má nechat, aby trošku narostl.

A deficit byl v okamžiku, kdy ekonomika naopak rostla.

Tam byl přebytek. Přebytek nebo vyrovnaný rozpočet.

Asi dvakrát se to stalo.

Ne poslední tři roky. Tam je to vyrovnané. Můžeme se bavit, jestli třeba neměl být větší přebytek.

O tom se bavím. Spousta lidí, kteří teď mají možná ne napůjčováno, ale chtějí si někam uložit, tak si říkají, proč bychom měli ukládat, když ani stát teď neukládá na to, aby se připravil na horší časy. Takže ta zásadní otázka je: dělal stát dostatek pro to, aby se na recesi připravil?

Ano, já si myslím, že ano, protože má přebytek ve státní pokladně, cashově je na tom dobře a potom je důležité, jestli by ta recese fakt přišla. Já si myslím, že to není ještě na pořadu dne, ale pokud by recese přišla, tak je důležité podle mě nechat deficit, aby nerostl, a pokračovat v investicích. To nejhorší, co by se mohlo stát, je, kdyby přišla recese a stát by zvyšoval daně a škrtnul by investice.

Což se stalo během finanční krize.

Přesně tak. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
před 3 hhodinami

Zvýšil se počet lidí bez práce, zdůvodňuje Juchelka plánované snížení podpory

Vláda chce podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížit podporu v nezaměstnanosti, neboť vyšší podpora prosazená minulým kabinetem trh práce nerozhýbala a počet lidí bez práce se zvýšil. Juchelka to řekl poslancům při interpelacích. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh zasazuje výši podpor do kontextu reálné situace na českém trhu práce. Vyšší podpora může motivovat lidi k delšímu setrvání na této dávce, dodala.
před 5 hhodinami

Kůrovec znovu sílí. Sucho a horko oslabily české lesy

České lesy znovu silně ohrožuje kůrovec. Kvůli letošnímu suchému a horkému počasí existuje riziko další kalamity, protože stromy jsou oslabené. Zaměstnanci lesních podniků proto porosty pravidelně kontrolují a vyhledávají napadené stromy, které následně těží. Pomáhají jim v tom také drony, díky nimž mohou snadno prohlédnout i těžko přístupné lokality.
před 9 hhodinami

Inspekce našla salmonelu v kuřecích paličkách z Lidlu

Kuřecí paličky z Rumunska, které odebrala Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve strakonickém Lidlu, obsahovaly bakterie salmonely, sdělil v tiskové zprávě mluvčí inspekce Pavel Kopřiva. Pokud mají lidé výrobek doma v mrazáku, inspekce jim důrazně doporučuje maso nejíst. Bakterie způsobují salmonelózu, která se projevuje průjmy a zvracením.
před 9 hhodinami

Zdražování táhnou pohonné hmoty, potraviny zlevnily

Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu zrychlily meziroční růst na 1,9 procenta z červencových 1,7 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,3 procenta, potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Zdražily především pohonné hmoty, naopak potraviny zlevnily, například trvanlivé mléko a vepřové maso byly v srpnu meziročně levnější skoro o čtvrtinu a máslo téměř o dvě pětiny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
9. 9. 2026Aktualizováno9. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.