Důvěra v ekonomiku klesá. Je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pokles důvěry domácností v listopadu podle analytiků způsobily zejména větší obavy ze zhoršení jejich vlastní ekonomické situace. 

„Důvěra domácností tak vzhledem k více negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí letos postupně klesá a dostala se na nejslabší hodnotu za posledních pět let. Navzdory uvedenému vývoji však zůstává spotřeba domácností prozatím nadále příznivá, ačkoli listopadová data naznačují, že pokud se sentiment domácností nezačne opět zlepšovat, bude i spotřeba domácností postupně slábnout,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.

„Mezi spotřebiteli nejsou zatím cítit obavy z krize. Ukazatel jejich důvěry měl ale zpoždění i při poslední krizi, kdy se po jejím vypuknutí náhle propadl o 20 bodů,“ doplnila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková.

Propad důvěry v průmyslu byl pak podle Seidlera tažen zejména zhoršením očekávání výrobní činnosti a zaměstnanosti. „Naopak důvěra v obchodu se po říjnovém propadu zlepšila, a vykompenzovala tak slabší důvěru v průmyslu,“ dodává.

Potřetí v řadě

Důvěra podnikatelů klesla třetí měsíc v řadě, nejvýrazněji to bylo u průmyslových podniků z říjnových 87,5 bodu na listopadových 86,9 bodu. Jde o nejhorší údaj od srpna 2013. Průmyslníci očekávají v příštích třech měsících mírný pokles tempa růstu výroby a zaměstnanosti. U stavebníků důvěra klesla o půl bodu na 103,8 bodu, pesimističtější jsou v hodnocení úrovně současné stavební činnosti a v příštích třech měsících čekají zhoršení celkové ekonomické situace. Ve službách důvěra klesla o 0,2 na 94,2 bodu. Naopak u obchodníků důvěra stoupla z 90,6 bodu v říjnu na 96 bodů v listopadu.

„Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvodem mírných obav podnikatelů z dalšího vývoje ekonomiky je přetrvávající nedostatek pracovních sil a s tím svázaná nutnost výrazně zvyšovat mzdy, řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

S jistými obavami pak podle něj hledí firmy na vývoj ekonomiky v Německu. Nicméně tam se podle nejnovějších údajů institutu Ifo nálada podnikatelů v listopadu mírně zlepšila. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, vzrostl na 95 z říjnových 94,7 bodu. Oblast výroby je ale stále v recesi.

„V sektoru služeb se podnikatelská nálada zlepšila,“ uvedl šéf institutu Ifo Clemens Fuest v prohlášení. „Obchodníci byli se současnou situací více spokojeni. Obchody podle všeho tyto Vánoce půjdou dobře. Ovšem zpracovatelský průmysl je stále v recesi,“ dodal.

Hlavní ekonom institutu Klaus Wohlrabe podle agentury Reuters očekává, že růst ve čtvrtém kvartálu potáhne silná domácí ekonomika, stavební sektor a veřejné výdaje.

Pokud tak zprávy ze světové ekonomiky budou hlásit zklidňování situace, tak by se nálada tuzemských spotřebitelů podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mohla zlepšit či alespoň stabilizovat.

Důvěru v podnikání ovlivňuje nedostatek lidí

Spotřebitelskou důvěru v podnikání v Česku také výrazně ovlivnil nedostatek pracovníků, kteří limitují množství přijatých zakázek zejména v průmyslu a stavebnictví, konstatovala také Mücková.

V listopadu statistici po půl roce opět provedli šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

„Pro letošní rok očekávám růst HDP České republiky tempem 2,5 %, v roce 2020 pak může dojít ke zpomalení do oblasti dvou procent,“ dodává Jáč.

Zpomalení investiční aktivity očekávájí pak analytici Komerční banky (KB). „Letošní růst HDP na úrovni 2,5 % tak domácí ekonomika v příštím roce zřejmě neudrží,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...