Důvěra v ekonomiku klesá. Je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pokles důvěry domácností v listopadu podle analytiků způsobily zejména větší obavy ze zhoršení jejich vlastní ekonomické situace. 

„Důvěra domácností tak vzhledem k více negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí letos postupně klesá a dostala se na nejslabší hodnotu za posledních pět let. Navzdory uvedenému vývoji však zůstává spotřeba domácností prozatím nadále příznivá, ačkoli listopadová data naznačují, že pokud se sentiment domácností nezačne opět zlepšovat, bude i spotřeba domácností postupně slábnout,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.

„Mezi spotřebiteli nejsou zatím cítit obavy z krize. Ukazatel jejich důvěry měl ale zpoždění i při poslední krizi, kdy se po jejím vypuknutí náhle propadl o 20 bodů,“ doplnila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková.

Propad důvěry v průmyslu byl pak podle Seidlera tažen zejména zhoršením očekávání výrobní činnosti a zaměstnanosti. „Naopak důvěra v obchodu se po říjnovém propadu zlepšila, a vykompenzovala tak slabší důvěru v průmyslu,“ dodává.

Potřetí v řadě

Důvěra podnikatelů klesla třetí měsíc v řadě, nejvýrazněji to bylo u průmyslových podniků z říjnových 87,5 bodu na listopadových 86,9 bodu. Jde o nejhorší údaj od srpna 2013. Průmyslníci očekávají v příštích třech měsících mírný pokles tempa růstu výroby a zaměstnanosti. U stavebníků důvěra klesla o půl bodu na 103,8 bodu, pesimističtější jsou v hodnocení úrovně současné stavební činnosti a v příštích třech měsících čekají zhoršení celkové ekonomické situace. Ve službách důvěra klesla o 0,2 na 94,2 bodu. Naopak u obchodníků důvěra stoupla z 90,6 bodu v říjnu na 96 bodů v listopadu.

„Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvodem mírných obav podnikatelů z dalšího vývoje ekonomiky je přetrvávající nedostatek pracovních sil a s tím svázaná nutnost výrazně zvyšovat mzdy, řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

S jistými obavami pak podle něj hledí firmy na vývoj ekonomiky v Německu. Nicméně tam se podle nejnovějších údajů institutu Ifo nálada podnikatelů v listopadu mírně zlepšila. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, vzrostl na 95 z říjnových 94,7 bodu. Oblast výroby je ale stále v recesi.

„V sektoru služeb se podnikatelská nálada zlepšila,“ uvedl šéf institutu Ifo Clemens Fuest v prohlášení. „Obchodníci byli se současnou situací více spokojeni. Obchody podle všeho tyto Vánoce půjdou dobře. Ovšem zpracovatelský průmysl je stále v recesi,“ dodal.

Hlavní ekonom institutu Klaus Wohlrabe podle agentury Reuters očekává, že růst ve čtvrtém kvartálu potáhne silná domácí ekonomika, stavební sektor a veřejné výdaje.

Pokud tak zprávy ze světové ekonomiky budou hlásit zklidňování situace, tak by se nálada tuzemských spotřebitelů podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mohla zlepšit či alespoň stabilizovat.

Důvěru v podnikání ovlivňuje nedostatek lidí

Spotřebitelskou důvěru v podnikání v Česku také výrazně ovlivnil nedostatek pracovníků, kteří limitují množství přijatých zakázek zejména v průmyslu a stavebnictví, konstatovala také Mücková.

V listopadu statistici po půl roce opět provedli šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

„Pro letošní rok očekávám růst HDP České republiky tempem 2,5 %, v roce 2020 pak může dojít ke zpomalení do oblasti dvou procent,“ dodává Jáč.

Zpomalení investiční aktivity očekávájí pak analytici Komerční banky (KB). „Letošní růst HDP na úrovni 2,5 % tak domácí ekonomika v příštím roce zřejmě neudrží,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 8 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...