Důvěra v ekonomiku klesá. Je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pokles důvěry domácností v listopadu podle analytiků způsobily zejména větší obavy ze zhoršení jejich vlastní ekonomické situace. 

„Důvěra domácností tak vzhledem k více negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí letos postupně klesá a dostala se na nejslabší hodnotu za posledních pět let. Navzdory uvedenému vývoji však zůstává spotřeba domácností prozatím nadále příznivá, ačkoli listopadová data naznačují, že pokud se sentiment domácností nezačne opět zlepšovat, bude i spotřeba domácností postupně slábnout,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.

„Mezi spotřebiteli nejsou zatím cítit obavy z krize. Ukazatel jejich důvěry měl ale zpoždění i při poslední krizi, kdy se po jejím vypuknutí náhle propadl o 20 bodů,“ doplnila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková.

Propad důvěry v průmyslu byl pak podle Seidlera tažen zejména zhoršením očekávání výrobní činnosti a zaměstnanosti. „Naopak důvěra v obchodu se po říjnovém propadu zlepšila, a vykompenzovala tak slabší důvěru v průmyslu,“ dodává.

Potřetí v řadě

Důvěra podnikatelů klesla třetí měsíc v řadě, nejvýrazněji to bylo u průmyslových podniků z říjnových 87,5 bodu na listopadových 86,9 bodu. Jde o nejhorší údaj od srpna 2013. Průmyslníci očekávají v příštích třech měsících mírný pokles tempa růstu výroby a zaměstnanosti. U stavebníků důvěra klesla o půl bodu na 103,8 bodu, pesimističtější jsou v hodnocení úrovně současné stavební činnosti a v příštích třech měsících čekají zhoršení celkové ekonomické situace. Ve službách důvěra klesla o 0,2 na 94,2 bodu. Naopak u obchodníků důvěra stoupla z 90,6 bodu v říjnu na 96 bodů v listopadu.

„Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvodem mírných obav podnikatelů z dalšího vývoje ekonomiky je přetrvávající nedostatek pracovních sil a s tím svázaná nutnost výrazně zvyšovat mzdy, řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

S jistými obavami pak podle něj hledí firmy na vývoj ekonomiky v Německu. Nicméně tam se podle nejnovějších údajů institutu Ifo nálada podnikatelů v listopadu mírně zlepšila. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, vzrostl na 95 z říjnových 94,7 bodu. Oblast výroby je ale stále v recesi.

„V sektoru služeb se podnikatelská nálada zlepšila,“ uvedl šéf institutu Ifo Clemens Fuest v prohlášení. „Obchodníci byli se současnou situací více spokojeni. Obchody podle všeho tyto Vánoce půjdou dobře. Ovšem zpracovatelský průmysl je stále v recesi,“ dodal.

Hlavní ekonom institutu Klaus Wohlrabe podle agentury Reuters očekává, že růst ve čtvrtém kvartálu potáhne silná domácí ekonomika, stavební sektor a veřejné výdaje.

Pokud tak zprávy ze světové ekonomiky budou hlásit zklidňování situace, tak by se nálada tuzemských spotřebitelů podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mohla zlepšit či alespoň stabilizovat.

Důvěru v podnikání ovlivňuje nedostatek lidí

Spotřebitelskou důvěru v podnikání v Česku také výrazně ovlivnil nedostatek pracovníků, kteří limitují množství přijatých zakázek zejména v průmyslu a stavebnictví, konstatovala také Mücková.

V listopadu statistici po půl roce opět provedli šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

„Pro letošní rok očekávám růst HDP České republiky tempem 2,5 %, v roce 2020 pak může dojít ke zpomalení do oblasti dvou procent,“ dodává Jáč.

Zpomalení investiční aktivity očekávájí pak analytici Komerční banky (KB). „Letošní růst HDP na úrovni 2,5 % tak domácí ekonomika v příštím roce zřejmě neudrží,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 9 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánovčera v 17:03

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánovčera v 15:40
Načítání...