Důvěra v ekonomiku klesá. Je nejnižší za pět let

Důvěra v českou ekonomiku v listopadu opět poklesla, byť mírněji než v říjnu. Je tak nejnižší za celé období od července 2014. K propadu výrazně přispěli spotřebitelé, jejichž důvěra se dostala na nejslabší hodnotu od října 2014. Optimističtější však nebyli ani podnikatelé, jejich nálada je nejhorší dokonce od května 2014. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Pokles důvěry domácností v listopadu podle analytiků způsobily zejména větší obavy ze zhoršení jejich vlastní ekonomické situace. 

„Důvěra domácností tak vzhledem k více negativním zprávám přicházejícím ze zahraničí letos postupně klesá a dostala se na nejslabší hodnotu za posledních pět let. Navzdory uvedenému vývoji však zůstává spotřeba domácností prozatím nadále příznivá, ačkoli listopadová data naznačují, že pokud se sentiment domácností nezačne opět zlepšovat, bude i spotřeba domácností postupně slábnout,“ konstatuje hlavní analytik ING Bank Jakub Seidler.

U spotřebitelů se důvěra po říjnovém růstu snížila na 102 bodů, což je nejhorší výsledek od října 2014.

„Mezi spotřebiteli nejsou zatím cítit obavy z krize. Ukazatel jejich důvěry měl ale zpoždění i při poslední krizi, kdy se po jejím vypuknutí náhle propadl o 20 bodů,“ doplnila ředitelka investiční platformy Bondster.com Jana Mücková.

Propad důvěry v průmyslu byl pak podle Seidlera tažen zejména zhoršením očekávání výrobní činnosti a zaměstnanosti. „Naopak důvěra v obchodu se po říjnovém propadu zlepšila, a vykompenzovala tak slabší důvěru v průmyslu,“ dodává.

Potřetí v řadě

Důvěra podnikatelů klesla třetí měsíc v řadě, nejvýrazněji to bylo u průmyslových podniků z říjnových 87,5 bodu na listopadových 86,9 bodu. Jde o nejhorší údaj od srpna 2013. Průmyslníci očekávají v příštích třech měsících mírný pokles tempa růstu výroby a zaměstnanosti. U stavebníků důvěra klesla o půl bodu na 103,8 bodu, pesimističtější jsou v hodnocení úrovně současné stavební činnosti a v příštích třech měsících čekají zhoršení celkové ekonomické situace. Ve službách důvěra klesla o 0,2 na 94,2 bodu. Naopak u obchodníků důvěra stoupla z 90,6 bodu v říjnu na 96 bodů v listopadu.

„Podnikatelé v obchodě očekávají, že se v nejbližších měsících jejich celková ekonomická situace zlepší. Souvisí to i s blížícími se vánočními svátky, kdy spotřebitelé budou obecně více utrácet. Pokles důvěry v ekonomiku ovšem pokračuje v odvětví průmyslu, kde se podniky potýkají s vysokou mírou nejistoty,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.

Důvodem mírných obav podnikatelů z dalšího vývoje ekonomiky je přetrvávající nedostatek pracovních sil a s tím svázaná nutnost výrazně zvyšovat mzdy, řekl šéf komunikace společnosti Acema Michal Petřek.

S jistými obavami pak podle něj hledí firmy na vývoj ekonomiky v Německu. Nicméně tam se podle nejnovějších údajů institutu Ifo nálada podnikatelů v listopadu mírně zlepšila. Index důvěry, který je založen na průzkumu mezi zhruba sedmi tisíci německých firem, vzrostl na 95 z říjnových 94,7 bodu. Oblast výroby je ale stále v recesi.

„V sektoru služeb se podnikatelská nálada zlepšila,“ uvedl šéf institutu Ifo Clemens Fuest v prohlášení. „Obchodníci byli se současnou situací více spokojeni. Obchody podle všeho tyto Vánoce půjdou dobře. Ovšem zpracovatelský průmysl je stále v recesi,“ dodal.

Hlavní ekonom institutu Klaus Wohlrabe podle agentury Reuters očekává, že růst ve čtvrtém kvartálu potáhne silná domácí ekonomika, stavební sektor a veřejné výdaje.

Pokud tak zprávy ze světové ekonomiky budou hlásit zklidňování situace, tak by se nálada tuzemských spotřebitelů podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče mohla zlepšit či alespoň stabilizovat.

Důvěru v podnikání ovlivňuje nedostatek lidí

Spotřebitelskou důvěru v podnikání v Česku také výrazně ovlivnil nedostatek pracovníků, kteří limitují množství přijatých zakázek zejména v průmyslu a stavebnictví, konstatovala také Mücková.

V listopadu statistici po půl roce opět provedli šetření o investicích ve zpracovatelském průmyslu. „V odhadu objemu investic pro rok 2020 předpokládají podniky přibližně jednoprocentní pokles. Investovat budou převážně do obnovy stávajících výrobních zařízení a pořizování nových technologií,“ uvedla Veronika Ptáčková z ČSÚ.

„Pro letošní rok očekávám růst HDP České republiky tempem 2,5 %, v roce 2020 pak může dojít ke zpomalení do oblasti dvou procent,“ dodává Jáč.

Zpomalení investiční aktivity očekávájí pak analytici Komerční banky (KB). „Letošní růst HDP na úrovni 2,5 % tak domácí ekonomika v příštím roce zřejmě neudrží,“ říká ekonomka KB Jana Steckerová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 19 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...