Všichni zájemci o dostavbu nového jaderného bloku v elektrárně Dukovany obstojí z hlediska bezpečnosti, je přesvědčena předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jenže ne všichni by blok dokončili včas; problém by to mohl být u Rusů, u Číňanů a Korejců naopak nikoliv. Drábová to řekla v pořadu Interview ČT24.
Ruská společnost Rosatom staví podle Drábové velmi bezpečné jaderné elektrárny. Problém má ale s dodržováním termínů. „Ve svém portfoliu má Rosatom nasmlouvaných více než dvacet reaktorů, ale když se podíváme, jak skutečně probíhá výstavba, tak to velká sláva není,“ upozornila šéfka úřadu pro jadernou bezpečnost.
Zpoždění má firma například v Maďarsku, kde získala bez soutěže zakázku na stavbu jaderné elektrárny Paks 2. Rusko poskytlo na výstavbu elektrárny Maďarsku třicetiletý úvěr a výměnou za to se stal Rosatom hlavním dodavatelem technologie.
„Projekt má dva a půl až tři roky zpoždění. A ve veřejném prostoru rezonuje – to mám z otevřených zdrojů –, že Rusové si už třicet procent z úvěru stáhli pro své firmy, aniž by dodali byť licenční dokumentaci. Zatím se dějí jen subdodávky maďarskými firmami,“ poukázala Drábová.
Mnohaleté zdržení podle ní celou zakázku na dostavbu elektrárny prodražuje. „Ztráta z nevýroby je velmi podstatná,“ řekla.
Rychle podle ní jaderné elektrárny staví jihokorejská společnost KHNP. „Nejrychleji staví čínské společnosti, jenže v Číně se nebere ohled na lidská práva. Dále jsou to Jihokorejci. Umí stavět na čas a za dohodnutý rozpočet,“ dodala Drábová. Na spolehlivost jihokorejského dodavatele upozornila už před dvěma týdny.
Bez státu nikde elektrárnu nestaví
Kolik bude dostavba bloku stát, není zatím podle Drábové jasné. „Hodně záleží právě na tom, jakým způsobem se podaří udržet stavbu pod kontrolou. Cena bloku se může pohybovat od 80 miliard korun, takhle se staví v Číně, do 300 miliard, jak se staví ve Francii nebo Finsku. U nás můžeme mluvit o částce 150 až 200 miliard korun,“ odhadla.
Účast státu na zakázce je podle ní nevyhnutelná: „Na světě se dnes nestaví jaderná elektrárna, kterou by buď nestavěl stát, nebo pro její financování neposkytl záruky a pobídky formou zvýhodněného úvěru. Hra na to, že Česko bude v tomhle výjimkou… Vždyť ČEZ je stejně ze sedmdesáti procent vlastněn státem.“
Podle ní si to uvědomuje už i vláda, kterou nyní vede někdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ten zasedal i v předchozím kabinetu, jenž prohlásil, že záruky na dostavbu neposkytne. „Už se objevují konstatování, že bychom v případě, že by ČEZ nedokázal dostavbu splácet, učinili nějaké kroky,“ řekla.
Dostavba otevírá vládě dveře do nejvyšších politických kruhů světa
Rozhodnutí o tom, kdo jaderný blok dostaví, by mělo podle Drábové padnout co nejdříve: „To rozhodnutí se oddaluje už dva a půl roku. Jenže učinit takto kontroverzní rozhodnutí, což dostavba vždy bude, se nikomu nechce. Už proto, že nejde jen o nároky na bezpečnost, ale vstupují do toho otázky geopolitické.“
Váhání tuzemského kabinetu podle ní vede k tomu, že se mocnosti, jejichž firmy se o zakázku ucházejí, zajímají o zdejší politiky. „Nestává se úplně často, že prezident nebo premiér je v jednom roce pozván do Elysejského paláce, Bílého domu a podobně. Když se rozhodovalo o dostavbě Temelína, dostávali tato pozvání hodně. Otázka, která země bude strategickým partnerem, otevírá dveře do nejvyšších politických kruhů,“ dodala Drábová.
